Kapitoly článku:
Je docela škoda, že Renault tento motor nenabízí ve spojení s manuálem. Motor jako takový špatný není, výkonu má řekněme dost i pro trochu svižnější jízdu, ale na dvouspojkovou převodovku je potřeba si zvyknout, občas si totiž dělá, co chce. Při prudkém rozjezdu problémy nečekejte, to je zrovna disciplína, kde si tato dvouspojka vede (ostatně jako každá jiná) velmi dobře. A ani jízda třeba po městě není špatná. Občas ale převodovka dokáže překvapit, jako například když při klidné jízdě na okresce potkáte větší klesání, dáte nohu z plynu, převodovka najednou podřadí a začne brzdit motorem, což ovšem vůbec nechcete. Manuální režim řazení bych s čistým svědomím ohodnotil jako průměrný. Převodovka vaše pokyny ochotně poslechne, ale váš povel převede do praxe s přibližně sekundovým zpožděním.
Automatická dvouspojková převodovka je spíše průměrná. S benzinovou jedna-dvojkou ji dostanete vždy. U manuálních převodovek počítejte s přítomností systému start/stop.
Koho by zajímala spotřeba, pak jsem se pohyboval nejčastěji kolem 7,5 l/100 km. Ve městě nebo při rychlejší jízdě na dálnici počítejte spíše s osmi litry. Podobně jako u spousty jiných malých přeplňovaných motorů platí i zde, že pokud pojedete naložení nebo budete chtít jet rychle, spotřeba velmi snadno vystoupá klidně i k desítce.
Naftová klasika
Odpovědí na vysokou spotřebu, respektive takovým pravým opakem, je naftová jedna pětka. Je trochu paradoxem, že s výkonem 90 koní naberete v prvních chvílích po přesednutí z benzinového automatu dojem, že diesel je daleko rychlejší, ale je to samozřejmě pouze první dojem. Stačí vyrazit na dálnici a bude jasno. Tohle provedení není o rychlé jízdě, ale hlavně o jízdě za pár litrů. Kromě nižšího výkonu za to mohou také dlouhé převody manuální pětistupňové převodovky.
Diesel sice není nejrychlejší, ale za to umí jezdit se spotřebou pod hranicí pěti litrů. Dojezd nabídne naftový Captur hodně velký.
Dieselový čtyřválec je o poznání hlučnější než benzin a logicky také není tak kultivovaný. Ovšem to mu rádi odpustíte hned, jak se kouknete na dojezd. Palubní počítač nemá problém ukazovat čísla daleko za hranicí 800 km. V kontextu nádrže na 45 litrů je evidentní, že se dieselový Captur spokojí s velmi nízkým přídělem nafty. Spotřeba se pohybuje kolem 5,2 l/100 km, respektive to je asi největší číslo, na které jsem se při běžné jízdě dostal. Abyste měli na palubním počítači čísla začínající čtyřkou, nemusíte se de facto vůbec snažit.
Manuální převodovka neoplývá zrovna přesností, je taková klasicky francouzsky nepřesná, ale není to žádná tragédie. Šestka tu nechybí, na pětku točí motor 3000 ot./min za hranicí 150 km/h, takže při běžné dálniční jízdě se budete nejčastěji pohybovat někde v okolí 2500 ot./min. Jen je potřeba smířit se s tím, že naftový Captur neválcuje dálnice "kopec nekopec". Když potkáte delší dálniční stoupání a budete po autě chtít, aby předvedlo něco více, budete muset podřadit na čtyřku.
Naftový Captur bude stoprocentně větším prodejním trhákem, než možná výkonnější, ale nutně s automatem spojená jedna-dvojka. Dynamika auta je i s dieselem dostatečná a lákadlo v podobě jízdy za pár litrů nakonec stejně přesvědčí téměř každého.
Velká světlá výška a podvozek schopný pohltit kdejakou díru jsou dobrým předpokladem pro výlety do přírody. O to více mrzí absence pohonu všech kol.
Do terénu ano i ne
Nové Clio jezdí velmi dobře, takže asi nikoho nepřekvapí, že ani Captur na tom není v tomto ohledu vůbec špatně, a to i přes poměrně vysoký podvozek. Zadní jednoduchá náprava je taková řekněme měkčí, takže se vůz na podélných nerovnostech trochu houpe, ale pokud jej pošlete do zatáčky ve větším tempu než je obvyklé, rozhodit se nenechá a nerozhodí ho ani nějaké případné nerovnosti.
Nevím proč, ale čekal jsem přeposilované a nic neříkající řízení. Má očekávání se ovšem nenaplnila a já jsem tomu rád. Samozřejmě perfektní řízení to není, ale vyloženě špatné také ne a rozhodně není přeposilované. Mimochodem mezi krajními polohami má Captur 2,7 otáček volantu.
Určitě pak potěší také schopnost vyrovnat se s případnými nerovnostmi. Na velké rázy od kol rovnou zapomeňte. Podvozek pohltí i kdejakou českou jámu. To se samozřejmě kromě českých silnic hodí také při jízdě na nezpevněných cestách a v přírodě, kde toho Captur především díky velké světlé výšce zvládne docela hodně. Ovšem za předpokladu, že nedojde trakce přední nápravě. Kdyby tohle auto mělo čtyřkolku, mohlo by to být v lehkém terénu i poměrně zajímavé. Tak třeba se někdy v budoucnu ještě dočkáme. Určitě by to byla smysluplnější varianta než Captur RS.
Řízení není oproti předpokladům vyloženě přeposilované. Na přístrojovém štítu vám Captur ukazuje, jak moc ekologicky jedete. Zelený indikátor podle stylu jízdy mění barvu. Kdo chce šetřit, ten si může také aktivovat režim jízdy Eco, který otupí reakce motoru. Ušetříte ale maximálně 10%.
S cenou pod 300 000 Kč
Když to všechno shrnu, vychází mi Renault Captur jako velmi povedený crossover. Kromě pěkného designu a velkých možností individualizace je to především prostorný a praktický interiér, co poráží konkurenci. V kombinaci s dieselem dostanete navíc velmi úsporný vůz, a jak jste asi očekávali, Renault to vše podtrhuje zajímavou cenou. Nejdostupnější verzi lze pořídit těsně pod hranicí 300 000 Kč, testovaná jedna-dvojka s automatem začíná na 379 900 Kč, diesel je o deset tisíc dražší.
Captur mě zaujal, i když jsem to zcela upřímně nečekal. Prostě se povedl a to natolik, že jsem si ho ve svém osobním žebříčku malých SUV zařadil na samotný vrchol. Uvidíme, s čím časem přijde další konkurence, prozatím vypadá prodejní budoucnost Capturu velmi slibně.
