Nejvýkonnější a nejšílenější verze Range Roveru Sport je zhmotnělou provokací na silnici. Divize speciálních operací dostála svému jménu, jak ale velké SUV funguje coby sportovní náčiní?
Kapitoly článku:
Nezaměnitelný styl
Prostorný a kvalitní interiér
Kultivovaný a výbušný motor
Jemná a rychlá převodovka
Extrémní zvuk z titanových výfuků
Stabilita ve vysokých rychlostech
Komfort podvozku a terénní schopnosti
Pomalý infotainment
Řízení je zbytečně tuhé a necitlivé
Nedává řidiči jistotu při jízdě na limitu
Jízdní vlastnosti jako takové nejsou ani sportovní, ani zábavné
7 /10
Jako by ve vší té mánii okolo SUV stál Range Rover ve všech svých mutacích trochu stranou. V sedmdesátých letech to byla první generace této britské legendy, která společně s americkými rodinnými off-roady začala kultivovat tento zablácený a drsný segment. Postupně přidávala na luxusu a opulentnosti.
V roce 2005 se luxusní odnož Land Roveru poprvé rozšířila. Druhý model dostal přídomek Sport. Jistě, takové označení je zejména na americkém trhu vžité právě pro zmenšení modely. Ale Range Rover Sport měl být když ne sportovnější, tak minimálně agilnější. Jenže konstruktéři se mohli ze všech sil snažit jakkoli, ale auto bylo postaveno na platformě modelu Discovery. Tedy na rámu se samonosnou konstrukcí zároveň. Auto nejezdilo špatně, ale bylo velmi těžké a komplikované.
Druhá generace Range Roveru Sport už je pravým Range Roverem, staví totiž na svém větším bratru již s plně samonosnou karoserií. Opět se kolem něj točí téma sportovních jízdních vlastností při typicky vynikajícím chování v těžším terénu. K tomuto tématu má co říct divize speciálních operací SVO se svým verzí SVR. Vyzkoušeli jsme toto provedení zároveň s faceliftem Range Roveru Sport jako takového.
Nově může odhalit i karbon
V polovině životního cyklu dostaly dva největší Range Rovery facelift. Součástí jsou nové zamračené světlomety. Ty umí už i funkci Matrix, tedy vykrývání ostatních aut při dálkovém režimu. To funguje skvěle, jen samotný výkon se mi nezdál nejlepší. I zadní svítilny mají modernější grafiku. Dlouhodobě se Jaguaru a Land Roveru facelifty velmi daří. Jen si vzpomeňte, jak při modernizaci ohromně prokouknul Jaguar XF první generace. U Range Roveru Sport to na mě působí podobně vydařeně.
Video: Filip Kollert
Verze SVR dostala nové nárazníky, díky kterým vypadá ještě agresivněji. Už jen boční nádechy na krajích nárazníku vzbuzují pořádný respekt. Celkově to testovanému kusu opravdu slušelo. Barevná kombinace svítivě modré s černou střechou dala vyniknout klasickému tvaru karoserie. Ten je i dnes tak unikátní, že si Range Rover z bočního pohledu s ničím nespletete.
Že jde o speciální verzi SVR, poznáte podle jednadvacetipalcových disků, které nad sebou mají ještě slušný profil pneumatiky, ale také podle výfukových koncovek. Ty jsou nově čtyři, ale spojené do dvou celistvých částí. Kapota je nově karbonová. Vidíte to při pohledu zevnitř, kde vlákna prosvítají z vnitřní části - jak nádherné! Pokud však chcete karbon dát na obdiv okolí více, může být zčásti odhalen i z vnější části kapoty, což ale nebyl případ testovaného kusu.
Tři displeje a přemýšlivý počítač
Nejvýrazněji se modernizace projevila uvnitř. Model Velar, který stojí pod Sportem, své dva větší sourozence právě tady výrazně ovlivnil. A sice rozložením infotainmentu na dva velké displeje. Ten horní se dá naklápět a zobrazuje hlavní informace o hudbě, navigaci a tak dále. Na spodním ovládáte nastavení vozu či klimatizaci. Třetí displej je přístrojový štít, na kterém si také můžete zobrazit mapu navigace.
Před tím, než jsem tento systém vyzkoušel, jsem byl skeptický, podobně jako možná vy. Zajímavé je, že mé obavy se rychle vytratily, zatímco věci, o kterých jsem byl přesvědčen, že budou zvládnuté, mě zklamaly. Celý systém je perfektně graficky zvládnutý, už jen vyobrazení auta při západu slunce vypadá na vrchu tunelu skvěle. Obavy jsem měl především o intuitivnost a denní použitelnost dotykové a displejové smršti. Ale i to je zvládnuto podle mého názoru dobře - jednotlivé funkce jsou přehledně rozřazeny, díky čemuž jsme se seznámili rychle.
Jako by ale nestíhal hardware. Už jen fakt, že po nastartování čekáte klidně i minutu, než to všechno naběhne a můžete začít fungovat. Což hraje pěkně na nervy, pokud třeba pospícháte a potřebujete si nastavit nový cíl do navigace. A když jej tam zadáte, na reakci opět čekáte příliš dlouho. Nemluvě o tom, že po zajetí do tunelu jste často dříve zase venku, než systém postupně přepne všechny ikonky a řádky do černého nočního módu... To znevažuje jinak povedený systém.
Pokud se však odtrhneme od displejů, čeká vás opravdu luxusní, voňavý a velmi dobře zpracovaný vnitřek. Detaily jsou vkusné, s typickým matným chromováním. V testovaném autě ani nic nevrzalo či neskřípalo, což ani v této cenové hladině není výjimkou. Nově lze po faceliftu efektně stáhnout či natáhnout roletu panoramatického okna pouhým mávnutím ruky. Musíte si ale nacvičit určitý grif pod senzorem na střeše, jinak budete před spolucestujícími vypadat, že odháníte dotěrný hmyz a veškerý wow efekt se vytratí.
Sedadla s integrovanými opěrkami hlavy jsou ideálním mixem pohodlí a sportovních vlastností. I přes vysoký posez nemáte pocit jako na rozhledně, volant si můžete seřídit příjemně kolmo a vytvořit tak v rámci možností řidičskou pozici.
Range Rover Sport v poslední generaci nezaostává ani v ryze praktických tématech. Ve všech směrech nabídne dostatek místa, až se zdá zbytečné investovat do větší verze, pokud tedy nepotřebujete pohodlí pro sedm cestujících. Zadní lavici lze sklopit sice jen zboku, ale sedák se poté lehce ponoří a vytvoříte tak rovnou plochu. Zadní vzduchové měchy lze pomocí tlačítek upustit či nafouknout pro snížení a zvýšení nakládací hrany.
Uvnitř se tedy žije vážně příjemně, patřičně luxusně. Jen opravdu sportovních detailů je tady pomálu. Divize speciálních operací se umí odvázat i více. Když se obrníte trpělivostí při ovládání někdy zpomaleného infotainmentu, na interiér si ztěžovat vážně nebudete.