Kapitoly článku:
Interiér: Britská klasika
V interiéru nečekejte nic, z čeho by vám šla hlava dokola. Stejně jako BMW X5 M je také Range Rover Sport SVR uvnitř hodně decentní a v zásadě se ničím neliší od svých naftových sourozenců. Ano, jsou zde karbonové dekory a sportovní sedačky, kdy se i dozadu dostala opěradla se solidním bočním vedením, ale tím jsme novinky vyčerpali. I když ne, na jeden detail jsem zapomněl. Tachometr s posledním číslem 320 km/h. Aha!
Více než cokoliv jiného ale na vás z pozice řidiče zapůsobí velikost Range Roveru. Sedíte poměrně vysoko, spolujezdce od sebe máte vzdáleného asi tak metr (takže je klid na práci s volantem) a především se vám za čelním sklem rozkládá pohled na obrovskou hranatou kapotu. Chápu, proč někteří zákazníci mají Range Rover tak rádi. Už jen tato pozice a tento výhled vpřed vám dá, ať chcete, nebo ne, příjemný pocit silniční nadvlády a nezničitelnosti. Ale to už známe z klasických verzí.
Výborně tvarované sportovní sedačky jsou jedinou zásadní specialitou pro SVR. Jinak je zde v podstatě vše takové, jak to známe z jiných verzí Range Roveru Sport
Nebýt toho sportovního výfuku, až potud je SVR v podstatě pěkně modrým Range Roverem Sport tak, jak ho známe z dřívější doby. Ten největší rozdíl se skrývá pod pedálem plynu, který umí s touhle přerostlou krabicí hodně velké divy.
Britský masakr motorovou silou
Ne, Range Rover Sport není ani nejvýkonnější, ani nejrychlejší v kategorii podobně velkých aut, což je mimochodem tak trochu šílené. Pětilitrový přeplňovaný osmiválec má totiž 405 kW (550 k) a 680 Nm, zatímco třeba takové BMW X5 M aktuální generace vyprodukuje ze svého o trochu menšího osmiválce o trochu více výkonu (423 kW / 575 k). Kromě toho je německý konkurent také lehčí. Znamená to tedy, že je SVR při jízdě zklamáním? Ani omylem.
Tak trochu stará škola. Pětilitrový kompresorem přeplňovaný benzinový osmiválec nabízí u SVR drtivých 550 koní. Je to poněkud šílené, ale konkurence má k dispozici ještě vyšší výkon
Je pravda, že ze všech možných objektivních důvodů najdeme na trhu ještě lepší (rozuměj absurdnější) těžkotonážní SUV, ale mám takový pocit, že zrovna v tomto případě se více než kde jinde neřeší, jestli auto dá stovku za 4,2 s nebo 5,1 s. Pokud zrovna nemáte na čelním skle Racelogic, podle vašich dojmů vám bude připadat jízda v obou případech jako vysoce expresní.
Paradoxem je, že právě rychlejší X5 M nakonec působí ve srovnání s Range Roverem Sport SVR jako pomalejší vůz, jednoduše proto, že britská konkurence vám naservíruje daleko více emocí.
Když zapřáhnete všech 550 koní při rozjezdu, obrovská kapota se nadzvedne a celý kolos vyrazí vpřed postavený na zadních, jako kdyby vše kolem sebe chtěl převálcovat. Velký pětilitr u toho produkuje pořádný rachot a ručička tachometru letí nahoru tak rychle, že tomu nebudete chtít v kontextu takhle velkého auta věřit.
Když se dá všech 550 koní do práce, SVR se postaví na zadní a se zdviženou kapotou se hrne vpřed, jako kdyby chtělo všechno převálcovat. Že u toho konzumuje i porost kolem silnice, to asi není potřeba zdůrazňovat
Hodnota 200 km/h je otázkou pár chvil a ani poté SVR nijak neztratí na svém elánu. Jen v nádrži ten benzin velmi rychle ubývá. Oficiální maximum je 260 km/h.
Na SVR je krásná taková ta neotesanost. Tohle auto je vlastně takové celé trochu nemoderní, o to více vám ale naservíruje mechaničnosti a vy z toho tak máte větší požitek než při jízdě s menšími, ale výkonnějšími motory. Jak jsem zkoušel akcelerace z různých rychlostí a vůbec jezdil s tímto monstrem, napadlo mě jediné slovo, které dokáže pořádně vyjádřit výsledek práce divize SVO.
Tohle je prostě masakr, britský masakr nekompromisní mechanickou silou. Vsadím se o co chcete, že i když patříte k těm největším odpůrcům podobných „sportovních“ SUV, po svezení ve vrcholném Range Roveru Sport se vám alespoň na chvíli v koutku duše objeví něco jako pozitivní dojem. Ono při tom veškerém emisním šílenství vidět auto, které na EU ukazuje tak dlouhý nos, že i Pinocchio může jenom tiše závidět, to člověka zkrátka potěší.
