Kapitoly článku:
Sázka na litry
Na starý Opel definitivně zapomeňme (slibuju, že o éře před Insignií už nebudu mluvit, to je zkrátka minulost). Současný Opel je, co se týká kvality zpracování, někde úplně jinde a Astra je dalším důkazem. To už ale každý dobře ví. Námitky na slícování jednotlivých dílů prostě v současnosti mít nemůžete. V testovaném exempláři panovalo příjemné ticho a nikde nic nezavrzalo ani v případě, kdy jsem takříkajíc „vymetl“ nějakou tu pěknou českou díru ve vozovce.
Přístrojový štít se čtyřmi budíky a jedním displejem je jednoduchý a přehledný. Osvědčená koncepce možná nepůsobí kdo ví jak moderně, ale já osobně pochybuju, že někdy někdo vymyslí něco lepšího. Vždyť nakonec LCD displeje suplující přístrojový štít (například v Range Roveru) stejně při běžné jízdě imitují právě provedení, jaké používá tento Opel. Důvod netřeba dlouze hledat.
Určitým protikladem proti přehlednému štítu je středová konzole. Tlačítek a koleček je pod velkým displejem příplatkové navigace (kompletně v češtině) opravdu požehnaně. I když je tvůrci rozdělili do tří skupin, budete si muset na jejich umístění zvykat. Člověk si ale nakonec zvykne na vše...
Uspořádání ovladačů na středovém panelu vyžaduje zvyk. Přístrojový štít je přehledný. Lepší koncepci už asi nikdo nevymyslí.
Polokožená sedadla s výrazným bočním vedením jsou velmi příjemná jak při ostré jízdě, tak na dlouhé cesty. S prostorem vpředu není potřeba si dělat těžkou hlavu, vzadu je místa pro kolena tak akorát (řekněme spíše takový hezký průměr). Velkou devízou Astry ST je zavazadelník, který má nadprůměrně velký objem. Výrobce udává rovných 500 litrů.
Když už jsem výše naťuknul Focus a Mégane (oba s karoserií kombi), tak doplním, že Focus zvládne v základním uspořádání 476 l, Mégane 491 l. Zadní opěradla se v Astře sklápí jednoduše pomocí tlačítka v zavazadelníku, výsledná plocha je téměř rovná. Maximálně převezete 1550 l (ve Focusu 1502 l, v Méganu 1567 l).
Zavazadelník je silnou stránkou Astry. Možná to na první pohled nevypadá, ale vejde se sem rovných 500 litrů zavazadel. Zadní opěradla sklopíte pomocí tlačítka.
Celkově interiér nenadchne, ale neurazí a hlavně nezklame. Pokud si nepotrpíte na nějaké francouzské designové kreace, určitě budete spokojeni. Důležité je, že zde nepanuje prostorová nouze (i když vzadu by to lepší být mohlo) a že je vše kvalitně zpracované. A jestliže se vám zdá testované provedení uvnitř tak trochu šedé, pak nezoufejte. Vrcholná výbava Cosmo nabízí velice zajímavé a skoro až luxusní možnosti.
Hlučnější expres
O pohon testované Astry Sports Tourer se staral naftový dvoulitrový čtyřválec s parametry 121 kW (4000 ot./min) a 350 Nm (1750 – 2500 ot./min). Zrychlení z nuly na stovku zvládne vůz osazený tímto motorem za 9,5 s a maximálně s ním můžete (kde jinde než samozřejmě v Německu) uhánět rychlostí 212 km/h. Kromě zajímavých výkonů tu máme také zajímavou spotřebu. Mimo město 4,2 l/100 km, v kombinovaném provozu 5,1 l/100 km. Dost bylo teoretických řečí. Jaký tento motor doopravdy je? Stručně řečeno dynamický, hlučný a úsporný, i když ne zas tak moc, jak říkají oficiální údaje.
Naftový dvoulitr rozhýbe Astru ST maximálně na 212 km/h. Síly má více než dost, ale mohl by být kultivovanější.
Právě hlučný chod je jedna z menších nevýhod testovaného agregátu. V první chvíli po ranním startu je to po této stránce celkem bída, ale když se ohřeje, citelně ze svého projevu ubere. Samozřejmě můžete namítnout, že to je přece u dieselů normální a samozřejmě budete mít pravdu, ovšem většinou se to neděje v takové míře. V nízkých otáčkách o motoru běžně zas až tolik nevíte, ale nad tři tisíce se opět přihlásí o slovo.
Jenže ono nemá velký význam točit pohonnou jednotku až takto vysoko. Točivý moment končí hodnotou 2500 ot./min. Do té doby působí naftový dvoulitr dojmem velkého siláka, ale tenhle dojem se velmi rychle s rostoucími otáčkami vytrácí. V praxi využitelné otáčky jsou položeny poměrně nízko, čemuž odpovídá také nápověda pro řazení, která vás nabádá řadit brzy a otáčky pak padají někam k hodnotě 1200. Motor s tím ale nemá nejmenší problém.
Jistě, spotřeba. To je ta zásadní a pro spoustu lidí nejdůležitější hodnota. S Astrou ST 2.0 CDTI jsem skončil test na čísle 7,2 l/100 km, přičemž jsem při každé příležitosti zkoušel, co motor dovede. Dostat se pod hranici sedmi litrů lze velmi snadno a při troše snahy vám palubní počítač možná ukáže i hodnoty začínající pětkou. Níže už se běžným stylem jízdy jen tak nepodíváte.
