Kapitoly článku:
Na silnici
O motoru 2,0 TDI PD vám teď nepovím nic nového. Jeho chod je zkrátka tvrdý a pohřební verze kdysi slavných jednotek TDI od Audi doplněná soustavou čerpadlo – tryska není zdaleka pověstnou labutí písní, ale jakými amokem. Spotřeba paliva zůstává na poměrně nízké úrovni, nicméně k původním jednotkám TDI s rotačními čerpadly se již nemá šanci přiblížit. Ani v ostatních parametrech nevyniká, ba co víc. Při srovnání s konkurencí Passat 2,0 TDI PD nepřekvapí kultivovaností chodu motoru, intenzitou jeho zátahu ani rozsahem využitelných otáček a většina dobových common-railů v převážné většině provozních parametrů zkrátka exceluje.
Passat s tímto motorem je symbolem rizika, které s sebou přináší koupě každého moderního vozu s naftovým motorem. Celá řada konstrukčních nedostatků jednotky 2,0 TDI PD (včetně neschopnosti plnit emisní normu Euro V bez filtru pevných částic DPF), končících i propálenými písty a dalšími fatálními závadami již po desítkách tisíc najetých kilometrů, mohou z tohoto Passatu udělat „stylovou kasičku“ pro absorpci finančních přebytků rodiny.
Podvozek Passatu je laděn spíše komfortně, ale chová se nezáludně a předvídatelně, čímž se pokouší vyhovět požadavkům i méně schopným a náročným řidičům. Přednosti automaticky připojitelného pohonu všech kol jsme s ohledem na povětrnostní podmínky nebyli schopni ohodnotit (a tahat takové auto někam do lomu nám nepřišlo jako adekvátní), nicméně jsme v souvislosti s našimi předchozími zkušenostmi s podobnými Passaty zaznamenali na zkoušeném voze vyváženější stabilitu v podélném směru a takřka neutrální chování v zatáčkách, snad i díky jinému rozložení hmotnosti soustavy 4Motion.
Řízení poskytuje dostatečný kontakt řidiči s vozovkou a účinek posilovač řidiče zajišťuje snadnou manévrovatelnost při parkování i bezpečné ovládání ve vyšších rychlostech. Řazení je šestistupňové převodovky bylo přesné a má krátké dráhy, brzdy mají přiměřeně ostrý nástup a ani po delším zatížení nejeví prvky vadnutí.
A vystupujeme
V těchto vozech se během let zhlédla řada lidí, jimž byly Passaty přiděleny coby služební samohyby nebo se v nich letmo svezli, ale Passat předchozí generace se stal symbolem smazávání rozdílů. Ať už těch stavovských či národnostních, neboť dnes již i každý lepší „korejec“ splní požadavky kladené na VW Passat podobným způsobem a za menší peníze. Nicméně i na Passat novějších ročníků dnes již seženete řadu dílů z druhovýroby. Tak či onak, „držák“ po vzoru Passat předchozích generací již zkrátka nečekejte.
Zkoušený Volkswagen Passat je spíše komfortněji laděným vozem, jež zlatý střed střední třídy opouští alespoň novými prvky včetně zadních svítilen z LED. Zvláště v porovnání s francouzskou konkurencí postrádá možnosti individuálního nastavení zamykání, vnějšího osvětlení, atd. Co se týče provozování těchto vozů, i „garážisté“ je mají Passaty s ohledem na jejich jednoduchou stavbu rádi, kde i cvičená opice snadno najde způsob, jak potřebný díl vyjmout a nahradit jej. Pokud ale nejde třeba o výměny rozvodů, kdy je třeba „rozhodit“ prakticky celou příď karoserie…
Kromě nefunkčního rádia jsme na voze během našeho testu nezaznamenali žádnou závadu. Brzdy byly v pořádku a ani díly závěsů kol nejevily zatím žádné vůle. S vozem na snímcích jsme najeli tentokrát více než 1 200 km při průměrné spotřebě 6,8 l/100 km. Ve městě jsme jezdili i za více než 9 l/100 km, ale mimo ně bylo možno při maximálním sebezapření spotřebu stlačit k hranici 5 l/100 km. V dálničním provozu na horní hranici rychlostních limitů jsme dosáhli průměru 6,9 l/100 km, což dává na doby extrémně nízkých spotřeb jednotek VW TDI zřejmě již definitivně zapomenout…
Vůz k testu zapůjčila společnost AAA AUTO
Pohled z branže
Passat je na tuzemském trhu už od sametové revoluce symbolem manažerského či podnikatelského úspěchu. K vyvolání oslavných projevů u hospodských stolů zkrátka u nás nikdy nebyl potřeba Mercedes či BMW. Přitom na západě od našich hranic je Passat vcelku běžným spotřebním vozem a ve firemních flotilách jich tam slouží tisíce, aniž by jejich řidiči riskovali závistivé objetí vozu klíčem během nočního parkování před domem.
Uctívané „tédéíčko“ je snem mnoha českých zájemců o ojetinu a Passat B6 patří nyní k vůbec nejžádanějším modelům na plochách autobazarů. Vozy zakoupené jako nové v ČR s doloženými servisními záznamy jsou díky transparentní historii samozřejmě ceněné více. Na trhu jich je však poměrně málo, neboť v tuzemsku většinou při výběru nového vozu střední třídy nakonec zvítězil domácí Superb. A tak se není čemu divit, že je dnes Passat jednou z nejvíce dovážených ojetin.
Ročník 2005 se dá pořídit už pod hranicí 200 tisíc korun, čímž se sen „jezdit pasátem“ stává uskutečnitelným pro široké spektrum kupujících. Prehistorický diesel 1,9 TDI PD se jeví jako ideální volba, neboť silnější dvoulitr nechvalně proslul řadou konstrukčních pochybení a následných vážných závad. Devatenáctistovka navíc na rozdíl od dvoulitru plní emisní normy i bez filtru pevných částic, o kterém se v posledních letech často hovoří jako o prokletí všech uchazečů o moderní dieselovou ojetinu.
Asi jedinou větší investicí, která vozy s tímto motorem dříve či později čeká, bývá dvouhmotový setrvačník. Nespornou výhodou je - stejně jako u ostatních koncernových vozů - dostupný servis. Údržbu i případné opravy zvládne v dnešní době snad každý garážista a drtivou většinu náhradních dílů lze bez problému pořídit z druhovýroby či na vrakovištích. O původu takových součástek není třeba mít přehnané iluze, však je také Passat jedním z nejvíce kradených aut na našich silnicích.
Komu neukradnou rovnou celé auto, ten s vysokou pravděpodobností přijde alespoň jednou o navigaci či airbagy. Zatímco koupě starších Passatů B5 dnes připomíná spíše ruskou ruletu, popisovaná 6. generace je ještě relativně mladá, takže průměrná kvalita ojetin je na celkem solidní úrovni. Nicméně, jak bylo již zmíněno, mnoho ojetin pochází z dovozu, takže zvýšená ostražitost při výběru je rozhodně na místě - často mohou mít za sebou nejednu havárii, a obvyklý nájezd 130 tisíc kilometrů možná svítí na jejich počítadlech už podruhé.
Z lákavé koupě se klidně může vyklubat bývalý taxík nebo dokonce rovnou auto s pozměněnými identifikátory. Proto není radno podceňovat důkladné prověření legálního původu vozu a kupující by měl vyžadovat dokumenty transparentně dokládající jeho historii.
Jindřich Topol, Car Expert společnosti AAA Auto