Kapitoly článku:
Pan Největší
Volkswagen Touareg byl v době své premiéry největším autem značky Volkswagen a zamířil do zcela nového segmentu. Prodávat se začal krátce po faceliftu Volkswagenu Passat do verze známé jako B5.5, ovšem mnoho podobného bychom na těchto současnících hledali těžko. Tedy snad až na jednoduché, nekonfliktní a důsledně zaoblené linie karoserie, fragmenty přístrojového štítu a efektní modro-rudé podsvícení palubní desky.
Touareg byl před dvanácti lety největším Volkswagenem
Touareg byl střižen podle stejného střihu, podle nějž tehdy ve Wolfsburgu šili všechno. Hlavně nikoho nešokovat či dokonce urazit! Masivní přídi dominuje jednoduchá maska chladiče s chromovaným rámem doplněná po stranách bi-xenonovými světlomety v konfiguraci podobné pozdějšímu Passatu B6. Rozměrné zadní okno nabízí celkem slušný výhled vzad a lze je otevírat nezávisle na víku, jež samo nese části velkých zadních svítilen.
Vpředu zkoušeného vozu byly bi-xenonové světlomety
Interiér se nese v duchu odolných materiálů a účelných, přísně geometrických řešení. Masivní sedadla usadí celkem pohodlně i pětičlennou posádku. Nasedá se na ně díky vyššímu umístění pohodlně, ovšem při vystupování řidič většinou zavadí o páku svislé regulace výšky sedáku, takže po několikerém nastoupení a vystoupení zjistí, že sedí níž, než by si přál.
Dostatek místa a přísně účelné ovladače, i to je Touareg
Panely vnějšího osvětlení a ovládání dveřních oken či zrcátek jsou znalcům dobových volkswagenů dobře známé, ale jinak je vše trochu jinak. Pod volantem jsou chudě působící a příliš nízko umístěné tenké páčky, spínací skříňka je přímo v palubní desce (při startování klíč vytočíte na doraz a držíte, motor si nažhaví a naskočí) a skrze ohromné kormidlo se vám naskytne výhled na široký, bohatě vybavený a přehledný přístrojový štít s monochromatickým displejem palubního počítače uprostřed. Jednotlivé ukazatele mají samostatná krycí sklíčka, jež při přímém dopadu slunečního svitu nepříjemně zrcadlí.
K prostoru pro zavazadla je zajištěn přístup i samostatně se zdvihajícím oknem v zádi
Kromě zmíněných páček pod volantem jsou všechny ostatní ovládací prvky rozměrné, masivní a vhodně rozmístěné. Zavazadlový prostor patří v omezené adekvátní konkurenci spíše k těm větším, v případě potřeby jej lze dále zvětšit sklápěním opěráků zadní sedadel po předklopení sedáků, ovšem i přesto vzniklá plocha není zcela rovná.
Podrobná technická prohlídka
Touareg na snímcích se stal naší další ojetinou (druhou po nedávno zkoušeném BMW 530d Touring E61), kterou jsme testovali ve spolupráci s Integrovanou střední školou automobilní Brno. S využitím jejích bohatě vybavených dílen a pod dohledem zkušených pedagogů jsme se pokusili zjistit toho o zkoušeném Volkswagenu co nejvíce. Vůz na snímcích tak prošel kompletní zkušební technickou kontrolou (STK) doplněnou o řadu úkonů nad rámec jejích požadavků, přičemž cílem bylo co nejpřesněji zhodnotit technický stav tohoto konkrétního automobilu.
Samozřejmostí byla sada testů brzd
Zkoušený Touareg nejevil žádné zjevné závady ani v testu, ani při prohlídce na ISŠA Brno, snad až na zajišťovací, „americkou“ nožní brzdu. Tu bylo třeba příslušným táhlem vždy uvolňovat několikerým potažením. I během jízdy se občas z ničeho nic objevilo hlášení o zatažené brzdě, přičemž k nápravě postačilo znovu trhnout madlem. Podrobná diagnostika jednotlivých řídicích jednotek odhalila záznamy hlášení o několika marginálních závadách. Šly snadno vymazat, tedy až na chybu 0414 o nesprávném kódování rádia, nicméně vše fungovalo, jak mělo.
Provedli jsme diagnostiku řídicích jednotek, zkoušeli jsme tloušťku laku
Při pohledu na prvky podvozku se nám potvrdil předpoklad, že vůz zřejmě jezdil jen málo, s delšími přestávkami a vesměs po kvalitních vozovkách. Krycí plasty tak nebyly nijak poškozeny a prvky závěsů kol nejevily známky výraznějšího opotřebení, ovšem kotouče brzd vpředu i vzadu byly nerovnoměrně opotřebené vlivem kombinace přituhlých pístků třmenů a sjetých destiček. Jisté projevy tohoto stavu se ukázaly i při měřeních, a to ve zvlnění křivek průběhu brzdné síly, zvláště pak na zadní nápravě. Nebyly zaznamenány žádné úniky provozních náplní ani nadměrná koroze; části výfukového traktu před sebou mají ještě dlouhý život.
Podvozek zkoušeného vozu byl až na kotouče brzd ve velmi dobrém stavu
Zaznamenali jsme výraznější sjetí vnitřních částí předních pneumatik, za nímž nejspíš stojí opotřebené zadní silentbloky spodních ramen předních závěsů kol s vlivem na fixaci nastavené geometrie. Tyto vůle lze přitom celkem těžko odhalit. Silentbloky jsou totiž prakticky zcela skryty v pouzdrech, navíc jejich robustní materiál při zatíženém i vyvěšeném kole nemusí působením páky na první pohled vůbec vůli vykazovat. Nejjistějším řešením je preventivní výměna těchto silentbloků, rozhodně vás vyjde levněji než předčasně zničený pár pneumatik…
Přední pneumatiky byly zevnitř sjeté, na fotografii uprostřed je hlavní podezřelý...
Na všech sledovatelných karosářských dílech (tedy hlavně vyjma předních plastových blatníků) jsme změřili tloušťku laku okolo 118 mikronů, což jen potvrdilo ostatní informace o tom, že auto nebylo bouráno či lakováno.