Kapitoly článku:
Na úvod se zbavíme motorizací, které si můžete ze svého seznamu rovnou škrtnout. Přesně řečeno, je tu jenom jeden motor, před kterým byste měli vzít nohy na ramena. Je to malý turbodiesel 1.3 CDTI. Má malou olejovou náplň, která u něj vlivem velkého namáhání extrémně rychle degraduje.
Malý diesel je past
Kdyby někdo měnil olej po 10 000 km, asi by to jít mohlo, ale Opel nastavil interval výměny na 30 000 km a to je nesmysl. Tyhle motory bývají silně opotřebované, odcházejí u nich EGR ventily a turba, někdy totálně zkolabuje rozvodový mechanismus, motor se zadře na klice... Celkově se jedná o velkou past a nadměrné riziko.
Podvozek vydrží docela dost. Rizikem jsou jen unavené diesely (hlavně 1.3 CDTI) s opožděnými výměnami oleje
Ostatní diesely jsou na tom už výrazně lépe. Jednotka 1.7 CDTI je trochu hrubá a hlučná, ale mechanický základ je solidní a vydrží. Vyžaduje ale pravidelný servis a nejpozději po 15 000 km čerstvý olej. Velký pozor si dejte na vozy z fleetů, které dostávaly za uši v levém dálničním pruhu a do servisu se podívaly až někdy po 30 000 km.
U jedna-sedmičky si pohlídejte každých 150 000 km řemenové rozvody, raději pak zkraťte interval jejich výměny na maximálně 120 000 km. Rozvody vás vyjdou na sedm tisíc, ale na pozoru se mějte před vstřikovači a turbodmychadlem. Nadměrně pískající turbo se může hlásit o výměnu a ta vás bude stát minimálně 25 000 korun. A vstřikovače? Kompletní výměna všech čtyř vyjde na 70 000 korun!
Astře 1.7 CDTI tak musíte dopřávat jen velmi kvalitní naftu s aditivy, jinak si u aut s velkým nájezdem koledujete o malér. Ještě pozor na úniky oleje, ale to se dá naštěstí řešit za pár tisíc výměnou gufer. Servisní a kilometrová minulost je u tohoto motoru naprosto klíčová. Auto, které někdo stočil z 300 000 km na 120 000 km (na interiéru to moc nepoznáte), může být těsně před smrtí, respektive před fakturou za sto tisíc.
2.0 CDTI s automatem jako nejlepší volba
Ve srovnání s tím je motor 2.0 CDTI, zvláště v kombinaci s šestistupňovým automatem, prakticky bezproblémová volba. Ve skutečnosti se na trhu ojetin jedná o jeden z nejlepších dieselů, pokud má za sebou pravidelný servis a jasnou historii. Snad jedinou drobností, která může zazlobit, je napínací kladka řemene pohánějící periferie.
U motorů si pohlídejte rozvody a doporučené intervaly výměn oleje zkraťte. Středová konzole je nelogická, ale elektronika je spolehlivá. Pozor na hučící převodovky
To ale neznamená, že by tento motor nepotřeboval kvalitní naftu, olej každých zhruba 15 000 km, citlivé zahřívání a dochlazování a podobně. Výhodou verze s automatem je to, že citelně šetří dvouhmotový setrvačník a hlavně odpadá práce s divně kalibrovanou spojkou a její časté výměny.
Diesel 1.6 CDTI je ještě moc nový na to, aby se o něm rozšířily nějaké mýty. Zatím pro něj platí to, co i pro ostatní diesely této kategorie, takže při rozumném zacházení a pravidelném servisu se včasnými výměnami oleje slibuje solidní životnost. Ale na nějakých 300 000 km bez závad to stejně asi nebude.
Benzíny dobré, ale bez jiskry
A jak jsou na tom benzíny? Atmosférická čtrnáctistovka je nenáročná, přeplňovaná verze také. Slabinou může být rozvodový řetěz, který začne chrastit, pokud někdo motor silně podtáčí. Musí se pak vyměnit včetně vodících lišt a není to levná záležitost.
Šestnáctistovka naproti tomu drží, ale s autem ještě pořádně nehne. Pozor si u ní dejte na časování ventilů, jinak tu vlastně není nic, čím by mohla majitele potrápit. Astra J už tolik nežere olej, jak to uměly dřívější Opely, ale třeba verze OPC s dvoulitrem si klidně řekne o litr na 1000 km, pokud se k ní chováte ne zrovna s citem.
Právě údržba OPC se může projevit v rozpočtu docela dost. Těžká Astra žere brzdy a spojky a i když OPC s předním zavěšením s oddělenou těhlicí (měly ho i všechny třídveřové GTC) jezdí lépe než předchůdce, dobře zvažte nákup. Je to někde na půl cesty mezi Golfem GTI a ostrým Méganem RS. Astra OPC není ani pohodlná, ani tak extrémně ostrá. Ale své kouzlo samozřejmě má, to nejde zpochybnit.
Ceny dílů a servisních prací nejsou likvidační. Spíše počítejte s tím, že některé specifické prvky výbavy (třeba adaptivní bixenony) se mohou prodražit. Páčky pod volantem u minulé Astry zlobily, tady už je to v pořádku
Z detailů už toho moc není. Stávkující elektronika je spíše výjimkou než pravidlem, životnost podvozku se odvíjí kus od kusu a není tu nic specifického, co by se kazilo. Snad jen manuální převodovky, které mohou po velkých nájezdech začít hučet, si vyžádají pozornost. Hučící převodovka také může být indikátor auta se stočeným tachometrem, ale třeba drhnoucí řazení bylo poměrně běžné už u nových novinářských aut.
Dobře ovšem před nákupem zvažte možná rizika, pokud kupujete cenově výhodné plně vybavené modely. Zatímco dvoulitrový diesel bi-turbo opravdu upaluje pěkně, většinou se jedná o vozy s drahými specifickými náhradními díly. Třeba adaptivní bixenony stojí třicet tisíc jeden. Běžné spotřební díly jsou za rozumné peníze, i když vyložená láce to není. Třeba srovnatelné díly na Ford Focus stojí méně.