Kapitoly článku:
- Nové zaměření, Bezpečnost a spolehlivost, Nač si dávat pozor a Hydractive bez potíží
- Zkoušený vůz, Porovnání s konkurencí, Facelift částečně pomohl
- Omlazení také uvnitř, Zavazadelník využívá možností…, Rozporuplný motor, Na silnici
- A vystupujeme, Očima odborníka, Technické údaje, Naměřené hodnoty
- Kompletní fotogalerie
Omlazení také uvnitř
V rámci faceliftu (jak je vidět z připojených snímků) došlo v interiéru modelové řady Citroën C5 pouze k drobným modifikacím. Kromě upravených čalounických materiálů si všimneme především přístrojového štítu. Jeho základní konfigurace se nezměnila, nové jsou však podklady číselníků.
Otáčkoměr i v tomto případě postrádá červené pole a jeho cejchování do 7 000 ot./min. působí v konfrontaci s omezovačem na 4 500 ot./min. poněkud přestřeleně. Najdeme zde ale širokou škálu ukazatelů, která kromě obvyklých „budíků“ zahrnuje také voltmetr a teploměr oleje motoru.
Interiér je pohodlný, prostorný a komfortní, žádné "sportovní" ambice ale od něj nečekejte
Druhou viditelnou změnou je modifikace spodní části středové konzole, jež byla kompletně převzata z koncernového modelu Peugeot 407. Díky tomu ovladače audiosoustavy a klimatizace již působí hodnotněji a nikoli jako tlačítka od tamagoči. Jinak ovládání palubního počítače s displejem v horní části středové konzole a další kontrolní a ovládací prvky logikou svého účinku nikterak nevybočují ze zarputilých a roky trvajících zvyklostí vozů koncernu PSA.
Sedadla jsou čalouněna kvalitní Alcantarou, ale některé plastové obklady působí poněkud chudým dojmem
Sedadla jsou pohodlná, ale ani ta přední nenabízejí dostatečnou oporu v zatáčkách. Ani elektricky stavitelná tuhost bederní opěry u řidiče a spolujezdce nemá patřičný účinek, takže cestování v Citroënu C5 bude skutečně příjemné pouze milovníkům rozmařilého komfortu měkkých sedacích souprav.
Pracoviště řidiče nese přehledně uspořádané prvky, jejichž rozmístění nijak nevybočuje ze zvyklostí PSA
Zklamáním jsou opravdu lacině působící plasty použité na obklady spodních částí dveří a středovou konzoli, jež celkový dojem z interiéru vozu zbytečně shazují o několik tříd a let zpět…
Zavazadelník využívá možností…
… progresivního plynokapalinového pérování. Nevěříte? Věřte. V pravém spodním rohu prostoru pro zavazadla, v těsné blízkosti zásuvky na 12V a lampičky, najdeme kolébkový přepínač umožňující až do mezních poloh snižovat, nebo zvyšovat světlost na zadní nápravě, což může citelně usnadnit manipulaci s většími či těžšími předměty.
Prosotr pro zavazadla je objemný a jeho využitelnosti nebrání ani podběhy kol
Zavazadlový prostor Citroënu C5 Break rozhodně očekávání náročného motoristy nezklame. Jeho podlaha sahá k úrovní nákladové hrany a ani mezi podběhy zadních kol není nikterak zúžená. V rozích má kotevní oka pro síť, za podběhy jsou uzavíratelné schránky na drobnosti. Zajímavou drobností je vyjímatelný kryt podlahy, který je z jedné strany potažen textilem a z druhé pak snadno omyvatelnou gumou.
Jeho objem lze zvětšit sklápěním zadních sedadel
Před očima nenechavců jsou útroby „kufru“ skryty pod vyjímatelnou svinovací roletou. V případě potřeby lze po překlopení sedáků zadních sedadel sklápět nestejně dělené opěráky do takřka vodorovné polohy. Vzniklá plocha sice není dokonale rovná, ale postrádá jakýkoli práh.
Po sklopení sedadel máte v Citroënu C5 Break k dispozici skutečně mimořádný a dobře využitelný prostor pro náklad i předměty rozložitých tvarů. A pokud jsou jen tenké, postačí vám protáhnout je otvorem pod středovou loketní opěrkou.
Rozporuplný motor
Dobře známý „šestnáctiventil“ PSA 2,0 HDi/100 kW vyniká vyrovnaností svého chodu, kvalitním odhlučněním a přijatelně krátkou prodlevou reakce na sešlápnutí plynu. Oproti do faceliftu používané verzi 2,0 HDi/80 kW s dvojicí ventilů na válec (odkazující na fantastické počátky francouzských common-railů a na naše dobré zkušenosti s takto motorizovanými vozy Peugeot 406)) se vyznačuje pouze nepatrně lepším zátahem a výraznější špičkou ve vyšších otáčkách, ale jeho účinek v nízkých a středních otáčkách je slabší, nemluvě o citelně vyšší spotřebě.
"Šestnáctiventil" je silnější, ale více spotřebuje
Motor v námi testovaném voze naskakoval prakticky bez žhavení snadno a zlehka a i při nízkých teplotách běžel bez jakýchkoli pazvuků a klopýtání. S jeho výkonovou charakteristikou a křivkou průběhu točivého momentu celkem dobře koresponduje zpřevodování šestistupňové manuálně řazené převodovky. Převody jsou však přeci jen poněkud delší a motor se z nízkých otáček sbírá dosti neochotně.
Čtenáře v rámci kontextu jistě nepřekvapí, když řazení převodovky označíme za poněkud nepřesné. Má také dlouhé dráhy, ale nejnepříjemnějším pocitem jsou jakési sekundární pohyby páky („kvalt“ tam je, ale páka jde dál). Brzdy jsou účinné a ostré, jejich dávkování však nepůsobí zrovna přesným dojmem. Již při mírně prudším pokynu na pedál totiž velmi servilně vstupuje do hry umocňovač účinku v kritických situacích.
Na silnici
O plynokapalinovém pérování Hydractive III již byly popsány stohy papíru (i my jsme se mu věnovali v předchozích testech Citroënů C5 do důsledku), proto jen stručně (úplně vyhnout se mu ale nelze, neboť v rozsáhlé míře ovlivňuje celkové chování vozu ve všech situacích). V kombinaci s dlouhým rozvorem Hydramatic III umožňuje mimořádně a v dané třídě prakticky nedostižně plavnou a pohodlnou jízdu na dlouhé vzdálenosti.
Pneumatické pérování umožňuje regulaci světlé výšky v širokém rozmezí
Ani v zatáčkách se Citroën C5 Break neztratí, ale při opravdu svižném svezení vás jízda na „vzduchovém polštáři“ izoluje od vozovky až tak důsledně, že ztěžuje orientaci v mezních adhezních podmínkách. V zatáčkách se vůz chová překvapivě neutrálně, zároveň je odolný vůči podélným i příčným nerovnostem vozovky i nárazům bočního větru.
Řízení je dosti poddajné, ovšem lze si na ně zvyknout, takže ve vyšších rychlostech neztratíte kontrolu a při parkování budete navýsost spokojen.