Test ojeté Škody Octavia II 1,6i: česká cesta

Dnes vám v testu představíme jedno z nejběžnějších aut na našich silnicích. Ve verzi 1,6i je v době drahé nafty opět žádaným zbožím.
Seznam kapitol
  1. Setkání po letech, V pořadí vlastně třetí, Technika na úrovni doby
  2. Zkoušené auto, Na první pohled, Uvnitř
  3. Reparát ze zadních sedaček, Znamenitý kufr, Za volantem
  4. Zdařilý motor, Na silnici, Nikoliv bez chyby, Slovo závěrem
  5. Stručné technické údaje, Naměřené hodnoty
  6. Kompletní fotogalerie

Setkání po letech

Dobře se pamatuji, jak jsem v květnu roku 2004 chvějící se dlaní přebíral klíče od jedné z prvních testovacích Octavií druhé generace, která se objevila v Brně. Byla to tehdy nekorunovaná mladoboleslavská královna, výkvět „českého“ průmyslu. Již z prvních informací bylo jasné, že se jedná o vůz na minimálně evropské úrovni. Cestičku k movitějším zákazníkům mu však, stejně jako Superbu, vyšlapala Octavia první generace, jež se představila v době, kdy i první Fabia ještě byla na houbách, a v porovnání s tehdejší Felicií se jednalo o neuvěřitelný pokrok.

Přesto je první Octavia, uvedená na trh v roce 1996, dnes mnohými brána jako jakýsi mezityp mezi někdejší škodovkou a moderním vozem. Přesto se stále vyrábí souběžně s Octavií II a slaví značné prodejní úspěchy zvláště u méně náročných motoristů a firemních flotil. S Octaviemi obou generací jsem se měl od té doby možnost setkat při řadě testů i soukromých jízd. Nu, a po čtyřech letech jsem dostal k dispozici Octavii druhé generace, jež na svém tachometru hostila již cifru 107 000 km. Jelikož nebyla ani „v tédéíčku“, ani „na hlínách“, bude to doufám pro naše čtenáře zajímavé setkání s vozem, jenž se představám o nejběžnějším provedení Octavie poněkud vymyká.

V době vysokých cen nafty je ale mnohdy opovrhovaná 1,6i vedle 1,9 TDI 77 kW opět v kursu a nemohli jsme si snad ani vybrat lepší dobu na její test.

V pořadí vlastně třetí

První Octavia se představila, jak již z latiny odvozený název napovídá, jako v pořadí osmá variace na meziválečný Popular 420, s nímž v podstatě sdílela koncepci i celý podvozek tvořený centrální nosnou rourou. Jednalo se o mimořádně robustní vůz, který slavil úspěchy na dalekých trzích i závodních kolbištích. Slavné byly otevřené Felicie, ale také varianty s dvoukarburátorovým motorem OHV s objemem 1 089 a 1 221 ccm. V provedení combi se Octavia vyráběla až do roku 1971, kdy již naplno ustoupila samonosnému, ale o poznání subtilnějšímu modelu 1000MB. Novodobá Octavia, říkejme jí Octavia I, znamenala v moderních dějinách Škody Auto revoluci. K zákazníkům vyjížděla jako typ SK 341, zakrátko následoval „kombík“ SK 342. Octavia II se představila na ženevském autosalonu v roce 2004 a ani zde oblíbené provedení Combi na sebe nenechalo dlouho čekat. Zvláštní je, že dodnes se Octavia II zatím obešla bez faceliftu, který je již alespoň rok očekáván. Důvod je jasný: prodává se stále dobře i bez něj a v současnosti tvoří páteř prodejů automobilky Škoda.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Technika na úrovni doby

Novodobá druhá generace Octavie (SK 351) sdílí podlahovou plošinu s Golfem páté generace (VW 350), která do nižší střední třídy přinesla zatím nepříliš obvyklé uložení kol na čtyřprvkových závěsech. O nich již lze mluvit jako o téměř zcela nezávislém zavěšení, na rozdíl od předchozí generace, která si musela vystačit s vlečnými rameny spojenými torzně poddajnou příčkou. Pod design Octavie II se podepsal tvůrčí tým Thomase Ingenlatha, jemuž se podařilo stvořit skutečně moderní a také moderně vyhlížející vůz. Jednotících prvků s Octavií první generace bychom zde však nenašli mnoho, snad až na tvarování dlouhých zadních bočních dveří a jejich klik. Vnější rozměry narostly kupodivu pouze minimálně, rozvor se prodloužil na 2 578 mm, což vůz jasně řadí do nižší střední třídy. Zavazadlový prostor, jenž byl díky objemu 528 litrů doménou Octavie I, se podařilo v Octavii II zvětšit dokonce až na 560 litrů.

Octavia II přinesla do své třídy nepříliš často vídané množství pohonných jednotek s přímým vstřikováním paliva, byť výhradně jen čtyřválcových. Kromě základních motorů 1,4i 16V/55 kW a 1,6i/75 kW jím byly osazeny nejen obě vznětové (1,9 TDI/77 kW, 2,0 TDI/103 kW, oba s poslední generací vstřikování čerpadlo-tryska), ale taky všechny zážehové jednotky. Také nabídka převodovek se dodnes může srovnávat s těmi nejlepšími ve třídě, a to především díky manuální šestistupňové skříni MQ 250, klasickému „automatu“ AQ 250 a dvojspojkové převodovce DSG. Výčet verzí by nebyl úplný bez variant 4X4 a Scout. Novinkou se stalo použití elektrického posilovače řízení EPS. Výbavové úrovně zde rozebírat nebudeme, neboť je lze snadno dohledat na stránkách Škody Auto či u dealerů.

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Setkání po letech, V pořadí vlastně třetí, Technika na úrovni doby
  2. Zkoušené auto, Na první pohled, Uvnitř
  3. Reparát ze zadních sedaček, Znamenitý kufr, Za volantem
  4. Zdařilý motor, Na silnici, Nikoliv bez chyby, Slovo závěrem
  5. Stručné technické údaje, Naměřené hodnoty
  6. Kompletní fotogalerie
Minitest Seat Alhambra 2.0 TDI DSG 4WD: Důvod, proč MPV nesmí zemřít

Seat Alhambra 2.0 TDI DSG 4WD (minitest)

Rostoucí zájem o crossovery a SUV už v nedávné minulosti poslal na odpočinek dva velikány segmentu MPV. Jak ale dokazuje stále prodávaný Seat Alhambra, tyto vozy jsou stále potřeba.

dnes | Jan Mička
TEST Subaru XV 1,6i Lineartronic: Kompromis, ale ten nejlepší!

Subaru XV 1,6i Lineartronic

Subaru XV se na přelomu roku dostalo na trh v druhé generaci. Od té minulé se vizuálně moc neliší, ale japonští technici vůz vyladili téměř k dokonalosti.

20.  2.  2018 | Radek Pecák | 78 příspěvků
TEST Citroën C3 Aircross 1.6 BlueHDi: Galerie moderního designu

Citroën C3 Aircross 1.6 BlueHDi

Nové městské SUV francouzské automobilky obsahuje tolik designérských nápadů, že by to vystačilo hned na několik aut. C3 Aircross jsme vyzkoušeli s motorem 1.6 BlueHDi.

17.  2.  2018 | Radek Pecák | 15 příspěvků