Test: nový Opel Vectra míří výše

Automobily středních tříd se stále vnějším i rozměry zvětšují. Dalším důkazem je zcela nový Opel Vectra, který se u nás začal prodávat začátkem června. Nahradil veleúspěšný předchozí typ, ale společného s ním má vlastně jen název. Jde o úplně novou konstrukci, která časem vyřadí z výroby i větší omegu.
Test: nový Opel Vectra míří výše
Seznam kapitol
  1. Úvod, vzhled, interiér
  2. Jízdní vlastnosti, srovnání s konkurencí

Nová vectra je nápadný vůz už na první pohled. Je součástí nové vlny, jež se zmocňuje prakticky všech světových výrobců. Lhostejno, zda v Asii či Evropě, na přelomu tisíciletí jsme svědky poměrně značného přerodu. První, kdo přišel na evropské trhy s takovýmto záměrem, byl japonský Nissan a s krátkou prodlevou ho následuje německý Opel.

Mohutný zevnějšek

Dojem velkého a robustního auta vychází nejen z vlastních rozměrů, které se stále více blíží vozům, jež jsme řadili většinou o kategorii výš, ale i z tvarů. Oblé křivky vystřídaly hrany, které na přední masce vyvolávají představu i dalších vozů značky, například podstatně menší corsy. Zvlášť nápadná je vysoká, hranatá a objemná záď. Vectra je sedan, takže ve stupňovité zádi skrývá přístup do zavazadlového prostoru.

Designéři se snažili odlehčit boční siluetu téměř rovné linie stoupající odpředu dozadu, ale dojem překvapující mohutnosti zůstal. Vpředu si nelze nevšimnou respekt budící přídě s rozměrným spoilerem pod nárazníkem a hlavně pod polykarbonátem ukrytou soustavu světlometů. V tomto případě jsou mezi nimi i na přání dodávané xenonové výbojky tlumených světel, samozřejmě s automatickou regulací výšky. Jako u jiných vozů se projevuje mimo jiné i tím, že po zapnutí se sklopením do nejnižší krajní polohy a následným zdvihnutím nastaví do optimální hladiny.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek
Hlavní světlomety tvoří několik zdrojů osvětlení, kromě toho
našly v nárazníku místo ještě mlhovky.

Uvnitř tradice zmizela

Majitelé  znalci dosavadních vozů značky Opel by charakteristické rysy interiéru hledali marně. Podobně jako zvenku je i tady všechno jinak. Dominantní roli hraje velký displej uprostřed palubní desky. Slouží jako kombinovaný ukazatel hodnot palubního počítače, údajů o rádiu a CD přehrávači, klimatizaci a také navigačního systému. K němu je sice přiložené CD s geografickými údaji, ale bohužel jen k naší západní a jižní hranici. Data o ČR ještě zpracována nejsou, ale mělo by tomu už být údajně brzy. Zatím se tedy užitečnost navigačního systému v našich podmínkách omezuje na velmi přesný údaj momentální polohy vozidla, protože GPS funguje  neustále.

Velmi nepříjemnou vlastností černobílého (na přání ale dodá výrobce i barevný) displeje je jeho mizivá čitelnost za denního světla v okamžiku, kdy rozsvítíme světla. Stále více zemí svítit nařizuje nebo alespoň doporučuje, ale v okamžiku, kdy si pak chceme přečíst nějaký údaj, musíme na chvilku vnější osvětlení zhasnout.

Údaje palubního počítače jsou bohaté, neomezují se jen na základní charakteristiku spotřeby a průměrné rychlosti. Najdeme tu opravdu vše. Ovládání kombinovaného displeje ovšem přináší nutnost nabýt určité zručnosti, protože stejně jako jiných podobných vozů je hledání v menu komplikované.

Štěrbina zásobníku CD pozře čtyři disky, navigační CD se vkládá do jiného otvoru. Téměř všechny funkce audiosoustavy může řidič ovlivňovat i pomocí šesti tlačítek na volantu, tady udělal Opel proti standardnímu rozmístění těchto prvků v minulosti, záslužnou změnu.

Vzhledem k vnější délce by mohlo být prostoru před zadními sedadly víc, vpředu si nelze stěžovat. Nastavení sedadel skýtá několik možností, za příplatek i elektricky ovládaných.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek
Nezvyklé řešení má otvírání oken – středním posuvníkem
se zapíná funkce buď předních nebo zadních oken, ta se řídí
klasickou kolébkou. | Sedadla pohodlím nešetří, připlatit si
je možné i elektrické seřizování s pamětí.

Vláčnost nade vše

Po někdejší snaze o určitý sportovnější charakter není u nové vectry ani stopy. I velmi příjemný a výkonný agregát s technikou common-rail tuto linii drží. To znamená, že díky vysokému točivému momentu nevyžaduje časté řazení, plynule zrychluje. Vzhledem k velikosti vozu nepůsobí dynamické vlastnosti nijak divoce, ale hodnoty vykazuje slušné. Při orientačním měření jsme zaznamenali hodnotu zrychlení z 0 na 100 km/h za 12,4 s a největší rychlost 200 km/h. Vysokou trvalou rychlost udržuje snadno, velký rozdíl nečiní ani mezi zatíženým a nezatíženým vnitřkem.

Vysoký točivý moment je k dispozici v širokém pásmu otáček, dobře využitelná hodnota začíná už nad 2000 ot/min. Plynulost intervalu jednotlivých rychlostních stupňů narušuje jen rozdíl mezi dvojkou a trojkou. Řadíme-li dolů, je přechod poměrně velký, při řazení nahoru nastává kratší prodleva.

Přeplňovaný vznětový motor common-rail řady Ecotec je vcelku odlný i vůči různým způsobům jízdy. Stále si zachovává přijatelnou spotřebu, která se v praxi pohybuje od 6,5 do 9 l/100 km. Velké výkyvy ani palubní počítač nezaznamenává. Nejžíznivěji si počíná při pomalé městské jízdě, kde to může být právě až oněch 9 l/100 km. Naopak na volné silnici bez velké řidičovy snahy klesne až na úroveň pod 7 litrů.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek
Cestující vzadu mají vlastní držáky na nápoje, čtecí lampičky
a větší lampu, odkládací prostory atd., ale na nohy relativně
málo místa. | Ovladače audiosoustavy, topení a větrání

Díky dobrému odhlučnění neproniká do prostoru pro posádku od motoru žádný hluk, takže za jízdy byste ani nezjistili, zda vás veze motor zážehový či vznětový. Charakteristický klapot se ozývá jen při studeném startu, ale brzy mizí.

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Úvod, vzhled, interiér
  2. Jízdní vlastnosti, srovnání s konkurencí
Test Hondy CB650F: Slušná dávka adrenalinu pro každý den

Honda CB650F

Výkon vyčtený z technických tabulek vás neuchvátí, ale nenechte se vysmát. S touhle motorkou se vyřádíte jako s málokterou jinou. Vypadá skvěle, je dokonale ovladatelná, je za rozumný peníz a vhodná i pro začátečníky. A pokud chcete, pojede s vámi tak, že vám adrenalin bude stříkat z uší ještě hodně dlouho po tom, co ji zaparkujete doma v garáži.

17.  10.  2017 | Michal Žďárský | 4 příspěvky
Test Mercedesu třídy S po faceliftu: Vyšel návrat k řadovému šestiválci?

Mercedes-Benz S400d

Naší recenzí tentokrát prošel Mercedes nejvyšší řady s nejsilnějším vznětovým motorem, které se kdy montovaly do osobních vozů této automobilky.

13.  10.  2017 | Milan Lažanský | 10 příspěvků
Test Suzuki Swift SHVS: Tady elektromotor rozhodně dává smysl!

Suzuki Swift SHVS

Naší recenzí prošla nová generace Suzuki Swift. Vyzkoušeli jsme ji v mild-hybridní variantě.

4.  10.  2017 | Milan Lažanský | 16 příspěvků