Kapitoly článku:
Masivní zátah šestiválce
Murano pohání jediný motor - vidlicový šestiválec o objemu 3 498 ccm s výkonem 172 kW (234 koní) při 6 000 ot. / min. Největší točivý moment je 318 Nm při 3 600 ot./min. Murano s ním sprintuje na stovku za 9 sekund a dosahuje nejvyšší rychlosti až 220 km/h.
Nissan nikdy nepatřil ke značkám, které by mě braly u srdce, proto berte můj popis jako kritičtější a o to více objektivní. Nikdy se mi v testech nestalo, že by mě pohonná jednotka u Nissanu zklamala. Se vší odpovědností za svá slova je dnes považuji za jedny z nejkvalitnějších motorářů na globálním trhu. Zkušenosti v testech modelů Micra nebo Note to jen potvrzují. Murano s šestiválcem bez přeplňování tak slibovalo opravdu příjemné zážitky.
Po nastartování se rozbzučel japonský šestiválec jako včelín v hlavní sezóně. Zvuk motoru má blíže spíše ke stádu nejvybranějších motocyklů než k automobilu. Po sešlápnutí akcelerátoru se zvuk ještě umocnil a šestiválec již dopředu sliboval nahradit chybějící turbozátah svých přeplňovaných konkurentů.
Rozjezd s Muranem je díky bezestupňové automatické převodovce X-tronic naprosto sametový. Sešlápnete-li akcelerátor jen lehce, Murano se chová jako spořádaný dvoulitr, pokud mu šlápnete na krk, za vytí variabilního sání se rozezvučí jako nadopovaný osmiválec.
Zátah není takový, aby vás zatlačil do sedaček a zhýčkaní uživatelé turbomotorů budou zklamaní. Zato je lineární a nečekají vás kopance. Tam, kde vás v prvních sekundách turbomotor pokoří, bezestupňová převodovka a zdatný šestiválec svou ztrátu dohánějí lineárním nárůstem otáček a výkonu, který graduje na dostatečně vysokých hodnotách.
Ve městě lze s Muranem jezdit rozvážně i dynamicky, jen spotřeba vás dvakrát nepotěší. Nám se navzdory všem papírovým předpokladům podařilo dosáhnout spotřeby 22,5 l/100 km, čímž si Murano zajistilo nehynoucí přízeň čerpadlářů.
Mimo město se situace ani trochu nezměnila. Dynamický crossover se chová stejně sebevědomě jako ve městě a síly mu přirozeně nedocházejí ani v táhlých stoupáních. Jen spotřeba se zklidní na výrazně lepších 12,5 l/100 km.
Poslední opus si Murano schovává na dálnici. Tam je zdatným polykačem kilometrů, jen zásoby paliva se tenčí daleko rychleji, než bychom předpokládali. A tak brzy zjišťujeme, že spotřeba 16,3 l/100 km při rychlém dálničním sprintu není zase tolik nereálná.
Nastává konečné zúčtování. Kolik myslíte, že si Murano řekne v průměru? Pět, sedm, deset, dvanáct, patnáct? Parafrází na známou televizní reklamu budiž řečeno: mohli jsme jezdit za deset, mohli jsme jezdit za dvanáct, ale my jsme řekli ne. A tak naše průměrná spotřeba během týdenního testu činí při dynamické jízdě 20,5 l/100 km. Ekonomicky uvažující řidiči menších motorických verzí u Nissanu nám odpustí, že jsme se nesnažili šetřit, ale jezdit se šestiválcem v tak krásném voze jako důchodci opravdu, ale opravdu nebudeme. Při méně náročném využití ale nebude problém jezdit v průměru kolem 15 litrů na sto kilometrů, což je u vozu této velikosti a výkonu vcelku obvyklá hodnota.
Podvozek a ovladatelnost
Podvozek Murana má dvě tváře, z nichž každá si zaslouží pozornost. Tou první je bezesporu vynikající vedení na kvalitních cestách. V Německu se prostě Muranu zalíbilo. Zato na rozbitých českých okreskách vám Murano ukáže svou druhou tvář. Předvedlo poskakování nehodné tak skvělého crossoveru. Projevuje se sice komfortně, ale filtraci ohromných výtluků na českých vozovek prostě nezvládá a znatelně odskakuje. Přes výše řečené je podvozek Murana spíše než SUV podvozkem kvalitního MPV se zvýšenou světlostí, o kterou zvýšený podvozek obere již zmiňovaný nízko uložený výfuk.
Silnou stránkou je i díky pohonu všech kol chování v zatáčkách. Silný motor vyvolává v řidiči tendenci posílat Murano do zatáčky v co nejvyšší rychlosti a krotitelem jezdeckých vášní se stává až důrazné varování v podobě zhoupnutí zádi při ostrém průjezdu esíček.
Brzdy jsou jedovaté a při prudkém brzdění se do hry zapojí ABS a rozdělovač brzdné síly, který uklidní neklidnou záď. Ve hře zůstává také kontrola trakce a stabilizační systém, to vše v základní, totiž jediné výbavě.
Řízení u Murana opět naznačuje silniční využití crossoveru. Volant převzatý ze sportovních modelů Nissanu se perfektně drží a přes masivní pneumatiky zprostředkovává řidiči dostatek informací od vozovky. Znatelné je to na šotolině, kde jsme vyzkoušeli Murano s vypnutým stabilizačním systémem. Rozhodit Murano pak není problém a uklidnit ho pomocí kontra naštěstí také ne.
Řazení bezestupňové převodovky X-tronic je bravurní a vlastně o ní ani nevíte. Svými kvalitami se vyrovná CVT u Hondy, navíc přidává i možnost sekvenčního řazení, které je ovšem oproti logickému automatu zoufale pomalé. Sekvenční řazení se vyplatí spíše při plachtění na dálnici, kde nechcete, aby motor do každého stoupání podřazoval a zvyšoval tak spotřebu paliva. V tu chvíli se hodí přes automat zařadit šestku a užívat si zkrocený temperament šestiválce.
Ovladatelnost Murana je báječná a patří v kategorii crossoverů k jedněm z nejlepších. Daní za to jsou jen ubohé terénní schopnosti. Ovšem kdo by to od auta vhodného maximálně na projížďku po amerických plážích čekal?