Test Mitsubishi Grandis: Voyager pojaponsku

Máte hodně dětí? Chcete být středem pozornosti a netoužíte po mainstreamových vozech jako VW Sharan? Pak zkuste Grandis.
Seznam kapitol
  1. Úvod, Od hvězdy po velikána, Líbivá uniformita, Chvála ergonomie
  2. Volkswagen pod kapotou, Konvenční naladění nepřekvapí, Jízdní vlastnosti, Naměřená dynamika
  3. Báječné MPV, Technické údaje
  4. Kompletní fotogalerie

Mitsubishi Grandis přišel na evropské trhy už v roce 2004 jako auto bez evropské minulosti. Většina modelů od Mitsubishi má letitou tradici, ale Grandis je svěží vítr nad ustálenými vodami. Přece jen ale myšlenka Grandisu není až tak nová.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Od hvězdy po velikána

Mitsubishi bylo první japonskou automobilkou, která spoludefinovala novou třídu MPV. MPV v dnešním vidění automobilového světa představuje kompaktní autobus, ale v počátcích to byla spíše estetičtější dodávka. Kdo nevěří, ať tam běží – stačí se podívat na první generace Renaultu Espace, Chrysler Voyager nebo Dodge Caravan. Této módě plně vyšel vstříc model Space Gear, předělaná dodávka od Mitsubishi.

Už v roce 1984 se objevila první generace kompaktního MPV Space Wagon, ze kterého dodnes vychází i korejská Kia Carens. Úspěch MPV přivedl na svět modely Space Runner (1991), Space Star (1998) a konečně dodávku Space Gear (1995). Ta se vyráběla až do roku 1998, nedokázala ale konkurovat elegantním trojčatům VW Sharan, Ford Galaxy a Seat Alhambra.

Proto v roce 2004 v rámci modelové ofenzivy přišel na svět Grandis jako nástupce modelu Space Wagon. Grandis nepatří zrovna k trhákům v prodejní síti u nás ani v zahraničí. U nás se jich vloni prodalo pouhých 34 kusů, a tak máte naději, že jako majitel Grandisu získáte nepříliš vídané auto.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Líbivá uniformita

Mitsubishi zvolilo u svého vrcholného MPV design shodný s ostatními modely Mitsubishi. Zatímco kompkatnímu modelu Colt zrovna dvakrát nesluší, terénním modelům i MPV Grandis sedne.

Příď se nese ve znamení oblých půlkruhů roztažených mezi boky. Jeden půlkruh tvoří přední kapota, další blok přední masky se znakem a ostře řezanými předními světlomety. Ty zase připomenou design New Edge u Fordu a ne nadarmo se Grandis a nový Ford S-Max tolik podobají.

Masivní přední nárazník má jednoduché tvary s agresivním spodním grilem pod SPZ, v bocích jsou kulaté mlhovky, které se později vypůjčil Ford u modelu S-Max. Člení sklo má výrazné zkosení a tvarově připomenu Seat Altea nebo Toledo, vnější zpětná zrcátka jsou pak vybavena postranními ukazateli směru.

Boční profil už tak masivní jako u Fordu S-Max není, na rozdíl od něho připomíná Grandis spíše mírně zvýšené kombi střední třídy. Toto řešení karosérie prospívá jízdním vlastnostem, které jsou podobné klasickému kombi.

Určujícím prvkem profilu je bumerang či orlí nos, spodní hrana bočního prosklení, která tvoří celek s kapotou a určuje dynamické tvary. Mitsubishi si neodpustilo vzhledem ke koncepci vozu malé okénko v A sloupku, dveře jsou rozměrné a zaujme poměrně masivní plechová plocha s decentním prolisem, uvolňujícím sešněrovanost designu. Naprosto originální je prosklení nad zadními blatníky, které se svažuje překvapivě dolů a tvoří linii s koncovými svítilnami v čiré optice.

Sportovní nádech vozu dodávají kromě efektní optiky koncových svítilen také jednoduchá šestnáctipalcová litá kola s pneumatikami o rozměrech 215/60.

Záď má jednoduché a líbivé tvary. Dominantou jsou koncové svítilny s čirou optikou a střešní spoiler, který prodlužuje horní hranu pátých výklopných dveří. Ty jsou bohatě tvarovány včetně efektního tvaru prosklení a vebaveny uměleckým nápisem Grandis. Design vozu je prostě paráda.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Chvála ergonomie

Po otevření dveří nás čeká prostorný interiér japonského neoklasika. Prostorností vyniká i nejbližší korejský konkurent Kia u svého modelu Carens, který mimochodem vychází z velkoprostorového Mitsubishi.

Palubní deska je z překvapivě tvrdých plastů, vzhledově jsou sice kvalitnější než v Kii Carens, ale tuhostí si spolu nezadají. Nicméně svou funkci plní výborně a kromě toho jsou vždy perfektně slícovány.

Futuristická palubní deska s vlnovkou mi stále dokola připomíná Subaru Tribeca a evokuje japonskou designérskou školu vůbec.

Čtyřramenný volant z měkčených plastů dobře padne do ruky, hned pod ním je kromě tradičních páček také malá páčka tempomatu. Výborná věc u naftového auta na dlouhé cesty. Nemá smysl s Grandisem spěchat, stačí nastavit tachometrových 140 na tempomatu a směle vyrazit kupředu.

Středový panel je složen z multifunkčního dipsleje, samostatného panelu audiososustavy a ovládání automatické klimatizace. Touto koncepcí Mitsubishi opět připomíná Subaru. V tomto voze je navíc namontována navigace využívající rovněž multifunkčního displeje spolu s audiosoustavou a palubním počítačem. Počítač zobrazuje dojezd, aktuální i průměrnou spotřebu, průměrnou rychlost.

Spodní část středového panelu tvoří vykousnutí vlnovky, je provedeno v imitaci kovu a nese řadicí páku. Toto řešení se stále častěji používá u vozů MPV, ale i u dodávek, ze kterých vzešly.

Středový tunel schází a místo něho mezi sedadly vznikl středový ostrůvek nesoucí řadu odkládacích schránek, zapalovač a ruční brzdu.

Přední klubovky s textilním povrchem nabízejí příjemné posezení, bederní opěrka schází, zato loketní nikoliv a opěrka hlavy je dostatečně blízko temeni hlav řidiče a spolujezdce.

Cestující na druhé řadě sedadel mají dostatek místa ve všech směrech, pochválit musíme dobrou ergonomii těchto sedadel, která někteří výrobci i v dnešní době vyrábějí ve tvaru lavice z pražského metra. Pěkným detailem jsou sklopné stolky v zadní stěně předních sedadel, které jsou pro mě z nepochopitelných důvodů řešeny plynovou vzpěrou. Ne, že bych nebyl fandou moderních technologií, ale veškerá konkurence tento detail řeší daleko jednodušeji pomocí západek a kolíků. Právě takové detaily pak navyšují cenu Grandisu k miliónu korun.

Třetí řadu sedadel by šlo nazvat dětskou nebo nouzovou. Krčíte se v ní a bolí vás páteř, máte-li více než 160 cm výšky. Tato místa lze pro dospělé pasažéry skutečně označit jen jako nouzová. V tomto ohledu jsou na tom Ford S-Max/Galaxy a dokonce i Kia Carens daleko lépe.

Zavazadlový prostor má základní objem skromných 320 litrů, ale to je dáno třetí řadou sedadel, kterou lze jednoduše sklopit do podlahy a vytvořit rovné dno. Po sklopení obou řad sedadel vznikne prostor o objemu úctyhodných 1 545 litrů. Vše se přitom děje za pomoci praktických textilních táhel a plastových kolíků. Manipulace s nimi je jednoduchá a nepotřebujete číst manuál, abyste věděli, jak obě řady sedadel sklopit.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Úvod, Od hvězdy po velikána, Líbivá uniformita, Chvála ergonomie
  2. Volkswagen pod kapotou, Konvenční naladění nepřekvapí, Jízdní vlastnosti, Naměřená dynamika
  3. Báječné MPV, Technické údaje
  4. Kompletní fotogalerie
Test ojetiny Škoda Citigo: Skvělé auto s jednou velkou chybou

Ojetina: Škoda Citigo 1.0 MPI

Ceny ojetých minivozů koncernu Volkswagen klesají pod osmdesát tisíc. Jak jsou na tom se spolehlivostí?

včera | David Rusol | 25 příspěvků
Minitest Renault Espace 1,8 TCe: Jak v obrovi slouží motor Alpine A110?

Minitest Renault Espace 1.8 TCe

Renault Espace patří do kategorie velkých MPV. Tedy takových aut, která by mnohým často velmi hodila, ale nakonec si je koupí jen málokdo. Renault nyní připravil verzi, která je z mnoha hledisek velmi zajímavá.

9.  12.  2017 | Radek Pecák | 10 příspěvků
TEST Volkswagen Polo 1.0 TSI Highline – Golfův revír

Volkswagen Polo 1.0 TSI

Segment malých vozů pomalu dorůstá modely nižší střední třídy. Nový Volkswagen Polo je toho důkazem, z vyšších tříd si navíc půjčil i několik užitečných technologií.

7.  12.  2017 | Jan Mička | 30 příspěvků