Kapitoly článku:
Impozantní vzhled
Toto auto se vám buď bude vyloženě líbit, nebo jeho vzezření kategoricky zamítnete, což je přirozenou vlastností každého svérázného vozu. Tento Cooper S Rauno Aaltonen škarohlídům může připadat jako hračka, ale vězte, že jde o stroj vyvážených vlastností, který řidiči i případné posádce zaručí zcela nevšední zážitky.
Stylistické prvky naznačují kontinuitu dekády trvající legendy Mini
Ačkoli jde pochopitelně o nové, moderní auto, při prvním pohledu si všimneme základních proporcí a dalších detailů, jež zcela jasně odkazují na původní předlohu. Řeč je například o kolech usazených až v samotných rozích karoserie, nezvykle svislém a nízkém čelním skle (občas omezuje výhled vzhůru, třeba na semafory), rozměrných elipsoidních světlometech vpředu a svisle orientovaných svítilnách vzadu nebo chromované masce s vodorovným žebrováním.
Přední svítilny nesou prakticky jen blinkry, projektory bi-xenonových světlometů a decentně skryté výsuvné ostřikovače s chromovanými krytkami, při pohledu na čelo vozu dále vynikají pomocné dálkové svítilny a široký otvor pro přístup vzduchu k chladičům ve spodní části nárazníku, který je po stranách doplněn chromovanými rámečky zdobenými náběhy vzduchu pro chlazení předních brzd.
O specifické detaily není na tomto stroji nouze
Chromovanými rámečky jsou zdobeny také svítilny vzadu, přičemž couvací světla a mlhovky jsou vestavěny ve společných celcích v nárazníku, jehož středem vystupuje dvojice koncovek výfuku s kruhovým průřezem. Toto auto zkrátka baví již při prvních pohledech a pokud proti Cooperu S Rauno Aaltonen vyloženě nemáte nic osobního, necháte se s chutí opájet detaily včetně speciálních doplňků na předních blatnících či z profilu vystupujících zrcátek s oválnými kryty.
Nastupujeme
Nezapomeňte, že jsme před živoucí legendou, která stojí na pomezí věků. Dveře se otevírají poněkud neprakticky páčkou skrytou pod pevným chromovaným madlem a zavírají se s kovovým klapnutím, přičemž je třeba zapůsobit na ně poněkud větší silou, než jsme ze současných vozů zvyklí.
Přístup do interiéru je s ohledem na třídveřovou koncepci karoserie celkem pohodlný
Dveře s bezrámovými okny jsou dlouhé a otevírají se prakticky do pravého úhlu, což na jedné straně usnadňuje nastupování a na straně druhé žádá opatrnost při jejich otevírání v omezených prostorech. Interiér je laděn do černých tónů, které narušují pouze rudé prvky na volantu a tachometru uprostřed palubní desky, přičemž kvalitu použitých materiálů a jejich zpracování jsme hodnotili jako velmi dobré.
Na zadní sedadla se posadí i průměrně vzrostlí dospěláci, ale vpředu v tu chvíli nesmí sedět žádní dlouháni
Přední, manuálně stavitelná sedadla jsou dostatečně tuhá a vhodně tvarovaná, i když by si možná zasloužila poněkud delší sedáky. Jejich boční vedení je lepší, než bychom od pohledu čekali, tuhost bederní opěry lze na obou sedadlech regulovat a místa je na nich ve všech ohledech dostatek i pro vzrostlejší postavy. Komfort cestování je citelně omezen absencí středové loketní opěry.
Na zadních sedadlech je to však o poznání horší a počítat s nimi lze pouze v případě předních sedadel posunutých vpřed. Na ně když si sedne někdo vyšší, prostor pro kolena vzadu totiž prakticky zanikne, nicméně jízda čtyř průměrně vzrostlých pasažérů je tímto vozem alespoň na střední vzdálenosti možná.
Cestující vzadu disponují loketními opěrami po stranách, zámky ISO-FIX a prostorově úspornými hlavovými opěrkami a kupodivu vyloženě stísněným dojmem netrpí. Přístup je do těchto míst pochopitelně poněkud složitější, ale usnadňují jej snadno sklopná a vpřed posuvná přední sedadla, přičemž bezpečnostní pásy se přitom příliš nepletou pod ruce.
Zavazadlový prostor pouze symbolický
Od vozu této velikosti přehnanou přepravní kapacitu nečekáme, přesto je třeba konstatovat, že do zavazadlového prostoru toho opravdu mnoho nenaložíte. V základním uspořádání disponuje objemem pouhých 180 litrů, což poslouží pouze k odložení menších příručních zavazadel. Přístup je k němu ale snadný vysoko výklopnou zádí a opatřen je oky pro kotvení sítí.
Prostorem pro zavazadla Mini Cooper S jistě neohromí...
Proti pohledu nenechavců jsou jeho útroby chráněny pevným krytem a pod podlahou najdeme pouze mělké vybrání pro hever, tažné oko a lepicí sadu na opravu menších defektů pneumatik. V případě potřeby přepravy větších předmětů lze sklápět symetricky dělená opěradla zadních sedadel na sedáky, přičemž vzniklá plocha se vyznačuje výrazným schodem.
... ale v případě nutnosti jej lze zvětšit sklopením zadních opěradel na sedáky
Původní Mini byla britská ikona 60. let. V osmdesátých letech byla výroba originálních Mini ukončena, v roce 1994 se pak značka patřící k Rover Group dostala pod BMW.
V roce 2001 se objevila nová generace v podobě Mini One a sportovních verzí Cooper.
Mini Cooper • Mini Cabrio • Mini Clubman • Mini Countryman