Kapitoly článku:
Výjimečný design exteriéru
Dokonalé materiály, design a zpracování uvnitř
Vynikající audiosystém
Při ustálené jízdě příkladné odhlučnění
Obratnost a stabilita
Nelogický infotainment se zastaralou grafikou
Hlučný motor při akceleraci
Nepříliš oslnivá spotřeba paliva
Nedokonalé tlumení příčných nerovností
7 /10
Ani paláce, jako jsou třeba Rolls-Royce Phantom či Bentley Mulsanne, pro automobilový svět neznamenají tolik, jako specifická třída velkých luxusních sedanů, které se svou cenovkou točí kolem tří milionů korun. Tyto vozy s sebou často jako první přinášejí nové technologie, musí být elegantní a opulentní zároveň.
Určitým synonymem pro takzvanou "luxusní třídu" je Mercedes-Benz třídy S. V roce 1989 ale nově vzniklý Lexus - odnož Toyoty zejména určená pro americký trh - zcela správně začala právě takovým vozem. Tehdejší Lexus LS se v ledasčem od Mercedesu inspiroval, ale faktem je, že právě tento model je naprostým a neměnným jádrem a filozofickým středobodem značky se stylizovaným L ve znaku.
Toto je již pátá generace LS, novinka na čerstvé modulární platformě, která chce znovu potrápit své především německé konkurenty. Zároveň se už ale dávno distancuje od jakéhokoli napodobování. Je svá, v některých ohledech pro evropského motoristu možná těžko pochopitelná.
Ostřejší než kdy předtím
Od zmíněného "sametového" roku až po předchozí generaci pro mě Lexus LS symbolizoval konzervatismus v té vůbec nejvíce pozitivní konotaci. O konzervativních a nadčasových autech se toho hodně napovídá, často ale jde spíš o nudu, která, pravda, neurazí ani za těch dvacet let. "LSka" ale bývaly vždy jiné, v jádru docela obyčejné, ale celkově velice elegantní a pohledné limuzíny. Něco jako dobře padnoucí oblek - ne nadarmo se jednalo o služební vůz elegantního advokáta Harveyho Spectra v seriálu Kravaťáci, ve kterém se proslavila i dnešní vévodkyně ze Sussexu...
Ještě za dobu života předchozího LS se ale design Lexusů, podobně jako některých modelů příbuzné Toyoty, začal výrazně měnit. V showroomu tak LS začalo vypadat jako důchodce v tvídovém saku, který se nechtěně přimotal na techno párty. Všeobecně se tak očekávalo, že nové LS bude designově odvážnější. A to opravdu je.
Limuzína je stavěna na čistém listu papíru, od menších modelů zdědila hlavní prvky v čele s obří maskou chladiče, která se skládá ze stovek různých ploch. Jakoby se vzduchu přední část už nepřizpůsobovala, ale naopak kázala, kudy má obtékat - podívejte se třeba na výrazný tvar předních světlometů.
Z dalších úhlů se nové LS přeci jen drží zavedených zvyklostí. Zaujmou leštěné disky kol. Ty většinu času působí i přes svou povrchovou úpravu poměrně nevýrazně. Na vině je ale vzduchový podvozek, který i kvůli nastupování a překonávání městských nástrah nechává auto v nízkých rychlostech i po zaparkování zvýšené. Zaujme také okenní linie, která se dnes už netradičně nezvedá u zadní části, ale naopak klesá. Trošku to sice kazí dynamický postoj, ale svůj účel to má. Toto řešení poskytuje zadním cestujícím co nejlepší výhled.
Zadní část zaujme svým světelným podpisem a chromem spojenými svítilnami. Navazující linie sice trošku kazí odtrhová hrana, ale celkově záď koresponduje s designem celého vozu. Ten je v celku úchvatný. Skvěle kombinuje vážnost s netradičními a odvážnými prvky.
Jako v tokijském grand hotelu. Se složitými ovladači...
Zatímco exteriér vás svým pojetím zaujme, po otevření dveří mi spadla brada. Seděl jsem už v ledasčem, ale nové LS nabídne něco zcela jiného. Právě tady je největší kontrast oproti předchůdcům, ale i jiným současným modelům, které sice celkově nabídnou odpovídající kvalitu, ale interiér mají spíš obyčejný a detaily nehýří. Tohle je ale bomba.
Už jen na dveře se můžete dívat se zamyšlením jako permanentkář v galerii moderního umění. Opěrky jsou ukotveny jakoby na volno, výplně mohou mít různé dekory, vždy jsou však složeny jako papír origami, což není jen marketingová hříčka. Všemu tady dává korunu nepřímé ambientní osvětlení. To není vulgární jako u konkurentů, ale připomíná spíše citlivě zakomponované lampičky s příjemnou teplotou světla.
Celý odstavec jsem ještě dveřím nikdy nevěnoval, a stejně dlouze bych se mohl vyjádřit k dalším částem interiéru. Celkový design je neobvyklý a zpracování včetně materiálů naprosto prvotřídní a bez jakýchkoli výhrad. Podle mě je v tomto LS dokonce na vrcholu třídy, což bych o předchůdci vážně neřekl.
Tolik dojmy, LS uvnitř ale zaujme i fakticky. Na rozdíl od konkurentů totiž nenabízí prodlouženou verzi. Lépe řečeno spíš nabízí jen tu "prodlouženou". S rozvorem 3.125 milimetrů se totiž vyrovná nataženým konkurentům už v základu. Když si pak připlatíte za výbavu Superior, získáte veškerý komfort majitele sedícího vpravo vzadu. Prostřednictvím pevně umístěného tabletu ve středové opěrce ovládáte média i obě sedadla, plus to spolujezdcovo.
Natáhnout se tady můžete jako v první třídě, se svými 190 centimetry jsem se v té nejvíce "šéfovské" spací poloze nohama dotýkal předního sedadla i při nejzazším posunutí předního sedadla, ale jinak jde o mimořádně komfortní místo k cestování. Dvě velké obrazovky se naklání podle sklonu opěradla, i přes HDMI kabel si zde můžete promítnout svůj oblíbený film. Jinak jsou ale obrazovky docela k ničemu, nejedná se o zdvojený hlavní systém, a tak se tady bohužel nepodíváte na cestu a další parametry vozu.
Vpředu chválím skvělý posez za volantem a celkový výhled z vozu. Stejně jako vynikající sedadla s tak jemnou a měkkou kůží, že si nezadá ani s vozy Rolls-Royce. Nabízí také možná tu nejlepší masáž ve třídě. Jenže pro ni už musíme aktivovat palubní systém, pro který stejně jako vzadu pár výhrad mám.
Příliš nezaujme už přístrojový štít, který se mi hodí ke kupé LC, ale k limuzíně už tolik ne - mám rád výhled na mapu navigace oddělený od hlavní obrazovky, se kterou si hraje spolujezdec, což LS nenabízí. To bych ještě přešel, prostě jde o jiný přístup. Jenže příliš jiný už systém začíná být právě na prostřední obrazovce.
Ovládáte ji touchpadem, na což by se také ještě dalo zvyknout. Ovšem vše je velmi netradičně rozřazeno a vyžaduje různé kroky a především soustředení řidiče. Zmíněná masáž je navíc nazvána jako "obnovení sedadel", což ukazuje na nepřesvědčivý překlad z angličtiny. I prosté vyhřívání vám ale zabere několik posunutí a klepání. Omluvou v tomto směru je systém Concierge, který za pomocí teploměrů v sedadle ovládá teplotu sedadla a okolí.
Nový infotainment jsem v rámci testování různých modelů Lexusu, ke kterým se ještě v rámci testů dostaneme, zkoušel celkově asi tři týdny. Po těchto hodinách si troufnu říci, že jsem se jej naučil omezeně ovládat. Jenže jaké úsilí zabere jen vymyslet, jak zrušit zadanou trasu navigace, která má mimochodem grafiku jak ze starých Tom Tomů, kterou už opouští nejeden kompakt za 400 tisíc. Po těch týdnech už jsem si jistější - rozdělím si obrazovku na dvě části a po stranách měním, co chci zobrazit. Přesto ale velké soustředění zůstává, což se k tak luxusnímu autu, které vám pro váš komfort i zvýší kotvu pásu při nastupování, vůbec nehodí.
Je obtížné popisovat, jaké denní strasti s ovládáním zcela běžných funkcí máte. Jsem příslušníkem takzvané digitální generace, ale u žádné elektroniky se mi tak nevařil mozek, abych vymyslel kombinace hmatů na touchpadu. Padesátiletému podnikateli, který je opravdovou cílovou skupinou tohoto auta, pak přeji hodně štěstí při nočních studiích návodu k obsluze...