Test: Jaguar XF 3.0 Diesel S – „es“ jako Sport?

Jaguar XF prošel minulý rok modernizací, která znamenala kromě tváře ve stylu většího XJ také upravenou nabídku motorů. Jako základ přišla naftová dva-dvojka, naopak na vrchol dieselů se postavil šestiválec o výkonu 202 kW. Základní motorizaci už jsme otestovali dříve, teď přišla řada na tu z opačného konce nabídky.
Seznam kapitol
  1. Jako XFR, Šet set z místa
  2. S jako sport?, Osmistupňová klasika
  3. Koupit či nekoupit, Technické údaje
  4. Fotogalerie

Automobilka Jaguar, stejně jako Land Rover, jede. Není to tak dávno, co se všichni třásli hrůzou při pomyšlení, že se obě prémiové anglické značky dostanou do indických rukou, jenže čas ukázal, že se Jaguaru nic lepšího stát nemohlo. Kdo ví, kam by se dostal, kdyby zůstal v rukou Fordu. Třeba by nám po silnicích jezdila taková trochu luxusnější Mondea.

Jaguar přestal být ztrátovou značkou, začal vydělávat a důvodem není nic jiného, než chytrá taktika jeho majitele. Zákazníci chtějí naftové motory. Nad tímto se ještě nedávno mnozí pozastavovali a ohrnovali nos. „Jaguar s nafotvým motorem? To už přece není Jaguar“. Jenže trh si to žádá, takže není nejmenší důvod dělat zajímavou a charismatickou automobilku s minimálními prodeji. Zákazníci slyší také na nízkou spotřebu, Jaguar připravil jako odpověď naftový čtyřválec a především osmistupňovou převodovku. Navíc se všichni těší na příchod kombíku XF Sportbrake. Schází už pouze pohon všech kol, o kterém se spekulovalo právě v souvislosti s karoserií kombi, ale podle posledních informací od představitelů automobilky se se čtyřkolkou nepočítá. Bohužel.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek 
Design je jednoznačně silnou stránkou auta. Testovaný exemplář s červeným lakem karoserie, příplatkovým "Aero paketem" a černými koly vypadá moc dobře.

O Jaguaru XF jsme psali už minulý rok, takže nebudu zabíhat do detailů, odkáži vás na předchozí článek a rovnou přejdu k věci. Na rozdíl od dříve testovaného čtyřválce se mi tentokrát dostal do rukou motor z opačné strany nabídky, tedy třílitrový šestiválec naladěný na 202 kW s označením 3.0 V6 Diesel S.

Testy | Jaguar

Test: Jaguar XF 2.2D – ve stopách XJ

Jako XFR

Přesto všechno mi to ale nedá a především u designu se letmo zastavím. Testovaný exemplář totiž dostal hodně zajímavý „kabát“, u kterého nebyl zas takový problém zaměnit jej za vrcholné XFR (možná, že i na tenhle absolutní vrchol řady XF s benzinovým pětilitrem se také v rámci redakčních testů dostane). Kombinace červeného příplatkového laku karoserie s černými dvacetipalcovými koly nemá chybu. Když k tomu přidáme ještě celkově povedený design, dostáváme auto, za kterým se každý rád otočí. Nedá se nic dělat, na téma designu musím dát sto bodů ze sta.

Podobnost s XFR najdeme také v interiéru. Není to ale tím, že by testované naftové auto dostalo nějak zásadně sportovní interiér, ale tím, že Jaguar u svých sportovních modelů jako je XFR nebo vrcholné XKR-S se zaměřuje na techniku, možná trochu vnější design, ale interiér nechává tak nějak bez povšimnutí. Automobilka si za tohle vysloužila nemálo kritiky, mě se ovšem takový přístup líbí. Jasně to ukazuje, že se hraje na na ty důležitější věci, drobnosti typu extra interiéru nejsou potřeba.

Prakticky jedinou věcí, která stojí za zmínku, byly kovové pedály. Jinak všechno zůstává při starém. Jednoduchý volant bez jakéhokoliv tvarování, jednoduchý přístrojový štít s poněkud postarším displejem palubního počítače, navigace a multimediální systém s češtinou a s rychlostí českého soudu, příjemné sedačky s rozumným bočním vedením, dost místa vzadu pro nohy, ale méně pro hlavu no a konečně zavazadelník se solidním objemem. Někteří neváhají kritizovat velikost vstupního otvoru. Ano, není největší, jenže bavíme se o sedanu, což je z tohoto úhlu pohledu vždycky nepraktická karoserie. Tak to prostě je.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek 
Interiér působí luxusním dojmem. Škoda detailů typu pomalého multimediálního systému.

Kdybych hledal nějaké slabiny, už bych se opakoval. Lacině vypadající displej palubního počítače nebo pomalý multimediální systém sice splní svou úlohu, ale bavíme se o autě bezmála za dva miliony, kde bych očekával precizně zpracované naprosto všechno, včetně displejů i navigace. Pro Jaguar je to škoda, protože jinak je vše tak, jak má u prémiového sedanu býti.

Šet set z místa

Jednoduchá otázka: jaký je vrcholný diesel ve spojení s Jaguarem XF? Stručně řečeno je tichý, kultivovaný, silný a relativně úsporný. Základní parametry hovoří o maximálním výkonu 202 kW a vrcholu točivého momentu 600 Nm. Parametry to jsou pro tenhle sedan více než dostatečné. Maximální rychlost je elektronicky omezena na 250 km/h, stovka je otázkou 6,4 vteřin.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek 
Naftový šestiválec má síly na rozdávání a je skvěle utlumen. Do 3000 ot./min o něm nevíte.

Sice není vrcholnému šestiválci mnoho co vyčítat, nicméně jedna věc by se tu přeci jen našla. Nedá se nic dělat, ale motor do dvou tisíc otáček nic extra nepředvádí. Jakmile ručička mine dva tisíce, konečně se pořádně do procesu zapojí systém přeplňování a šestiválec ukáže, co opravdu umí. Turbo-efekt je na rozdíl například od BMW velice výrazný. Od dvou do čtyř tisíc nabídne pohonná jednotka to nejzajímavější. Cestující příjemně tlačí do sedačky, zatahuje plynule, nad čtyřmi tisíci už trochu poleví. Asi nikoho nepřekvapí, že předjíždění je otázkou okamžiku a rychlosti kolem 200 km/h jsou pro tenhle motor zcela samozřejmé.

A chválit budu také na účet spotřeby. Rychlá jízda na okreskách nebo svižné dálniční cestování kolem tachometrových 160 km/h znamená přibližně devět litrů. Klidná jízda mimo město umí stlačit spotřebu pod osm litrů. Naopak když jsem s autem jel po německých dálnicích rychlostí 200 km/h jak to šlo, ukázal palubní počítač jedenáct a půl, což je pořád dobré číslo. Budiž automobilce Jaugar ke cti, že necpe do všech svých modelů systém start/stop, který v praxi nemá příliš velký užitek a řidiče dokáže leda tak otrávit. Trochu se ale bojím, že tahle situace je pouze dočasná.

Celkově je třílitrový přeplňovaný šestiválec vrcholem jak se sluší a patří. Vytýkat můžeme pouze turbo-efekt, nic víc.

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Jako XFR, Šet set z místa
  2. S jako sport?, Osmistupňová klasika
  3. Koupit či nekoupit, Technické údaje
  4. Fotogalerie
Je třetí kolo k něčemu? Test skútru Yamaha Tricity 125

Yamaha Tricity 125

Yamaha Tricity je v podstatě běžný městský skútr, který ale díky své koncepci nabízí řadu výhod. Můžete ho řídit i s běžným béčkem nebo řidičákem A1, nabízí extra porci stability navíc a může ho tak řídit i naprostý začátečník. Navíc, ze semaforů odjedete vždy jako první a ve finále nabízí i nejnižší cenu ze všech tříkolových skútrů.

včera | Michal Žďárský | 4 příspěvky
Test: Který nosič na kola koupit? Vyhněte se upevnění na víko zavazadelníku

Test: Který nosič na kola koupit? Vyhněte se upevnění na víko zavazadelníku

Na dovolenou si velká část motoristů bere i své bicykly. Pokud je nechcete převážet na střešním nosiči, zbývá řešení v podobě upevnění nosiče na víko zavazadelníku či na tažné zařízení. Švýcarský autoklub otestoval obě varianty na různých modelech.

18.  6.  2017 | Milan Lažanský | 32 příspěvků
Test: VW Golf GTI je i po faceliftu nejlepším hot-hatchem všedních dnů...

Volkswagen Golf GTI (2017)

Nedávný facelift Volkswagenu Golf se dotkl i verze GTI. Vyzkoušeli jsme základní variantu s manuální převodovkou.

15.  6.  2017 | Milan Lažanský | 44 příspěvků