Kapitoly článku:
- Co je to Isuzu?, Picku-upy na vzestupu, Srovnání s konkurencí
- Nabídka verzí, Široká škála příslušenství, Zkoušený vůz
- Na první pohled, Interiér pro univerzální využití, Myslelo se i na rodinu
- Nákladový prostor, Za volantem, Přehledné uspořádání,
- Na silnici, Schopný i na dálnici, V terénu
- A vystupujeme, Kompletní technické údaje, Naměřené hodnoty
- Kompletní fotogalerie
Na silnici
Třílitrový vznětový čtyřválec svojí konstrukcí a nastavením přesně odpovídá poslání a zaměření modelu Isuzu D-Max. Jeho chod je kultivovaný a i za studena se od něj vibrace a hluk do prostoru pro cestující přenáší jen minimálně (pouze svist dmychadla v tahu je slyšet opravdu dobře). Pole otáček s nejvyšším točivým momentem je také s ohledem na provoz v terénu, životnost motoru a redukci spotřeby paliva položeno dosti nízko a s výrazným zátahem lze počítat již v okolí 1 100 ot./min. Díky tomu není třeba motor nijak točit a lze pohodlně řadit již okolo 2 000 ot./min., snad s výjimkou změny převodu z 2. na 3., mezi nimiž je výrazná „mezera“.
Pátá rychlost je dlouhá, o čemž svědčí také přiložená tabulka s rychlostmi na jednotlivé stupně, ale výkonný motor si s ní snadno poradí, a to již od nějakých 60 km/h. Řadí se dlouhou pákou s koženou hlavicí, která je ve snadném dosahu kousek od volantu, a její obsluha nám připomene, o jaký druh automobilu jde. Kulisa je poměrně přesná, ale dráhy dlouhé a vzhledem k robustní synchronizaci neprobíhá přesouvání jednotlivých rychlostí tak rychle jako u běžného osobního vozu. Naproti tomu řízení nabízí řidiči přesné vedení vozu a dostatečné odezvy za všech podmínek, ani na brzdy s mohutnými kotouči vpředu a bubny vzadu jsme si nemohli stěžovat.
Schopný i na dálnici
I když je Isuzu D-Max připraveno na službu v nejtěžších podmínkách, k přepravě tuny nákladu a tahání třítunových přívěsů, chová se na běžných silnicích překvapivě civilizovaně. O pevnost skeletu se stará především velmi tuhý, samostatný ocelový žebřinový rám se dvěma podélníky spojenými příčkami. Přední náprava s nezávislým zavěšením na příčných ramenech je poněkud nezvykle pružena zkrutnými tyčemi (pouze základní Single Cab s pohonem zadních kol má běžné vinuté pružiny), ta zadní je v duchu tradice tuhá a odpružena svazky podélných listových per. K přední nápravě a přesnosti jejího vedení nelze mít výhrad, pouze při jízdě s nevytíženým vozem je třeba připravit se nejen na mírné odskakování zadní nápravy na příčných nerovnostech, ale také na obezřetné dávkování plynu, jež zvláště na sněhu nebo na mokru může v zatáčce vyvolat smyk.
Isuzu D-Max se ale za všech okolností chová předvídatelně a o blížících se limitech fyzikálních zákonů dává s předstihem vědět. Stabilita jízdy, jakož i aerodynamický hluk, zůstávají na dobrých hladinách i při vyšších rychlostech (na dálnicích lze v relativním komfortu a s plnou vládou nad vozidlem jezdit i přes 160 km/h, to ale již s dosti vysokou spotřebou nafty). U prázdného vozu je třeba počítat s jistou dávkou nedotáčivosti, stabilita v přímém směru je i díky dlouhému rozvoru náprav dobrá. Velmi kladně jsme hodnotili izolaci prostoru pro posádku od reakcí náprav na nerovnosti vozovky, k jejichž potlačování pomáhají také velká kola.
V terénu
Mimo zpevněné vozovky se cítí Isuzu D-Max jako doma a jedním z mála faktorů omezujících jeho manévrovací schopnosti je poměrně dlouhý zadní převis. Zadní nájezdový úhel byl u námi testovaného vozu dále omezen instalací tažného zařízení, což je dobře patrné i z přiložených snímků. Nájezdový úhel vpředu i úhel přechodový jsou ale poměrně velké. K ochraně motoru a převodného ústrojí slouží mohutné kryty. Za běžných podmínek jsou poháněna pouze kola zadní nápravy, jejíž samosvorný diferenciál si dobře vede i v terénu. Pokud však není zbytí, lze tlačítkem na středovém panelu palubní desky připojit náhon přední nápravy.
Díky soustavě Touch-on-the-Fly lze mezi režimy 2H a 4H vybírat až do rychlosti 100 km/h, což přijde vhod třeba při náhlé změně počasí či na sněhu. Redukční převodovku (režim 4L) lze ale samozřejmě řadit pouze u stojícího vozidla. Všechny změny mají jistou prodlevu (řidič je o jejich průběhu informován kontrolkami v přístrojovém štítě), ale ta nijak nepřekračuje zvyklosti dané třídy. Zkřižitelnost náprav je velmi dobrá, o čemž se mohli přesvědčit také návštěvníci terénního polygonu na letošním brněnském Autosalonu, na němž tento bílý vůz jezdil.