112
Fotogalerie

Test: Infiniti M35h - elektrikář rekordman

Kapitoly článku:


Briefing

Model M35h (vyšlechtěný z japonského Nissanu Fuga) je konvenčním hybridem bez možnosti dobíjení z externích zdrojů. Základem pohonné soustavy je zážehový, atmosféricky plněný vidlicový šestiválec s objemem 3,5 l, výkonem 306 koní (225 kW) při 6 800 ot./min. a točivým momentem 350 Nm při 5 000 ot./min.

Celá soustava je doplněna sedmistupňovou automatickou převodovkou a dvojicí elektronicky ovládaných spojek, ale především elektromotorem, jenž dosahuje nejvyššího výkonu 68 koní (50 kW) při 2 000 ot./min. a točivého momentu 270 Nm při 1 770 ot./min. Energie k němu putuje z li-ionové baterie 346 V/1,4 kWh uložené za opěradly zadních sedadel. Agregáty jsou řízeny elektronicky a bez možnosti výraznějšího zásahu řidiče a schopny jsou pracovat v závislosti na provozních podmínkách buď každý zvlášť, nebo do hromady.

Při ladění podvozku, jehož základní struktura s páry lichoběžníků vpředu a víceprvkovými závěsy vzadu zůstala zachována, brali konstruktéři Infiniti v potaz v porovnání s verzemi M37 a M30d nejen citelně vyšší jízdní výkony, ale také odlišné rozložení hmotnosti. Například závěsy kol na obou nápravách dostaly nově vyvinuté dvoupístové tlumiče DPS a řízení s hydraulickým posilovačem bylo opatřeno elektrickým čerpadlem.  

„Nízká“ hmotnost, vysoké výkony

Celý tento systém vozu Infiniti M35h nabízí okamžitý kombinovaný výkon 364 koní (268 kW), díky čemuž i přes své impozantní rozměry zrychlí z 0 na 100 km/h za 5,5 s a bez potíží dosáhne rychlosti elektronicky omezené na 250 km/h. Charakteristika průběhu křivek výkonu a točivého motoru obou agregátů umožnila při zachování zpřevodování sedmistupňové rychlostní skříně prodloužení celkového převodu z 1:3,357 verzí M37 a M30d na pouhých 1:2,611.

Špičkových jízdních výkonů bylo dosaženo kombinací sníženého koeficientu odporu vzduchu (Cd činí 0,26 namísto 0,27 u ostatních verzí) a překvapivě (nebo spíše relativně) nízké pohotovostní hmotnosti. Ano, 1 830 kg je na pětimístný osobní automobil celkem dost, vždyť zážehové provedení M37 váží o více než metrák méně, na druhou stranu vznětová verze M30d je o 15 kg těžší.

P1070425.JPGP1070424.JPGP1070426.JPG 

Připomeňme ještě, že všechny vozy Infiniti M mají pro redukci hmotnosti dveře a obě kapoty vyrobené z hliníkové slitiny. Hybrid M35h má z nich být nejhospodárnější, pro zajímavost také předešlu hodnoty deklarované průměrné spotřeby paliva: M37 10,2 l/100 km, M30d 7,5 l/100 km a M35h 7,0 l/100 km.       

Na první pohled

Pět metrů délky je dost i na komfortní sedan střední prémiové třídy, ale Infiniti M35h přesto působí překvapivě lehkých a přívětivým dojmem. Velkou zásluhu na odlehčení profilu karoserie i její zadní části má prolis spodní části bočního zasklení, jenž se směrem vzad klene vysoko přes hrany zadních blatníků (podobně jako třeba kdysi u „labutí“ Ford Cortina).

P1070398.JPGP1070400.JPGP1070401.JPGP1070419.JPGP1070420.JPGP1070421.JPG

Při prvním pohledu na vás tento vůz zapůsobí decentním, ale originálním a jen těžko zaměnitelným dojmem, který nijak nenaznačuje výkonový potenciál ani technologickou úroveň modelu M35h. Přídi dominují do stran protažené svítilny s xenonovými výbojkami AFS a jemně žebrovaná obdélníková maska.

P1070397.JPGP1070402.JPGP1070422.JPG

Její okraj je rámován chromovaným okrajem, podobný materiál pak najdeme jen v okolí předních mlhovek a bočních oken, dveřních klikách a liště na víku zavazadlového prostoru. Zadní svítilny jsou z převážné části sestaveny ze dvou párů sad LED.

P1070428.JPGP1070429.JPGP1070413.JPGP1070409.JPGP1070410.JPGP1070411.JPG

Infiniti

Infiniti založil v roce 1989 japonský Nissan jako svou luxusní značku po vzoru Toyoty a jejího Lexusu. Nissan se s Infiniti zaměřil na americký trh, do Evropy přišel až v roce 2008. V domácím Japonsku značku nevyužívá.

Infiniti Q60 • Infiniti QX50 •​ Infiniti QX •​ Infiniti QX30

Doporučujeme

Články odjinud