Kapitoly článku:
Šestiválec s dvěma tvářemi
Vidlicový šestiválec umístněný napříč slibuje 295 koní a točivý moment 351 Nm při 5000 ot./min. „To je parádní porce výkonu…“, řekne si většina motoristů. Bohužel pro Legend vážící 1920 kg to je maximálně tak akorát. Pro běžné cestování je jeho výkon naprosto dostačující. Dovoluje svižné rozjezdy s lehkostí samou a když potřebuje předjet stačí přitlačit na plynový pedál a požadovaný výkon se dostaví.
Šestiválec ale nijak neoslňuje projevem v nízkých otáčkách, rozhodně ne tolik, kolik bych očekával. Na to dává poměr výkonu a hmotnosti vozu prostě příliš malé číslo. Nezbývá tak než motor držet ve vyšších otáčkách, což se promítne i do zvýšené spotřeby.
Nic není zadarmo
Při pohledu na papírové hodnoty spotřeby paliva se příliš radosti většině motoristů nedostaví. Navíc při srovnání benzínového šestiválce s dieselovou německou konkurencí vypadá vše totálně ztraceno. V reálném provozu tomu tak není. Honda šestiválce umí a pokud budete dodržovat rychlostní limity, počítejte s velmi příznivou spotřebou. Při rozumné jízdě lze jezdit mimo město za neuvěřitelných 7 litrů paliva na 100 km.
Po městě se vejdete do 11,5 litru a na dálnici do 11 litrů. Klidným řidičům spotřeba nebude dělat starost, většinou se vejdou v kombinovaném provozu do 9,5 litru paliva na sto kilometrů. A to je hodně dobrý výsledek, s třílitrovým německým dieselem to lépe nepůjde. Pokud patříte mezi vyznavače sportovnější jízdy a očekáváte od vozu rychlé přesuny, je nutné kalkulovat s průměrnou spotřebou 15,5 litru. Pokud vyznáváte agresivní jízdu, a chcete na německé dálnici soupeřit s vozy v levém pruhu počítejte s 18-22 litry. Osobně jsem s Legendem celý test dokončil se spotřebou 14,1 litru včetně maximální zátěže na uzavřené letištní ploše a horských serpentinách.
Legenda na silnici
Po otočení klíčku se zpod kapoty ozve jemné zabublání a posléze budete o motoru vědet pouze velmi příjemným šumem. V interiéru navíc jsou všechny nežádoucí zvuky skvěle potlačeny. Nerušeně si můžete se spolujezdci tiše povídat i při dálničních rychlostech. Pokud jedete sami, máte celkem tři možnosti jak strávit dlouhou cestu. Zaprvé se můžete oddávat plavné pohodlné a zároveň tiché jízdě, za druhé můžete zapnout audiosystém, který z kabiny vozu dokáže vytvořit koncertní síň a nebo za třetí, sešlápnout plynový pedál k podlaze a naslouchat skvělému zvuku šestiválce. Ten ve vysokých otáčkách navozuje alespoň zvukově pocity z řízení sportovního automobilu. Uznávám, že poslední varianta není příliš rozumná. Nejenže riskujete pokuty za překročení rychlosti, ale také zmražení úsměvu na tváři při zastávce u čerpací stanice.
Legend se vyznačuje precizními jízdními vlastnostmi. Při nízkých rychlostech vyniká lehkým ovládáním. Řízení téměř pětimetrové limuzíny mi přišlo stejně lehké jako řízení o dvě třídy menšího vozu. Při vysokých rychlostech se chová Legend stejně skvěle a dálnici se cítí naprosto famózně. Je to prostě dálniční křižník.
Dokonce i zatáčky nejsou pro takto velký vůz překážkou. Díky elektronickému pohonu všech kol SH-WD se stávají rychlé průjezdy zatáčkami i pro méně zkušené řidiče radostí. S Legendem je radost projíždět všemožné zatáčky, zákruty, esíčka a jiné záludnosti. Legend nerozeznává mezi táhlými nebo ostrými zákrutami. Všechny dostupné typy zatáček projel se stoickým klidem a dokonce rychleji než konkurence. Vykroužit jakýkoliv oblouk není pro něj problém. Elektronika prostě dělá v tomto případě divy. Stačí poslat Legend do zatáčky, přidat plyn a točit volantem. Systém SH-AWD dokáže přerozdělit výkon na kolo s největší trakcí, což zaručuje spolu se stabilizací naprosto neutrální chování vozu. Zásah elektroniky každý zkušenější řidič dobře pozná. Vůz se v kritické situaci začne chovat jakoby najel na předem vytyčené koleje.
Samočinná pětistupňová převodovka řadí při běžné jízdě hladce a téměř nepostřehnutelně. Několikrát se mi však stalo, že při rychlém zbrzdění automat váhal s podřazením a občas dokonce tápal. Manuální režim řazení pádly pod volantem vyžaduje přepnutí voliče řazení do polohy M. Jednotlivé rychlosti se zobrazují na displeji v kapličce za volantem. Výhodou je možnost řazení přímo volící pákou dopředu a dozadu. Osobně si myslím, že by automatické převodovce neškodil šestý rychlostí stupeň, zaručeně by alespoň mírně klesla spotřeba.
K brzdám nelze mít žádnou negativní připomínku. Jsou neúnavné, vynikají ideálním dávkováním a v případě nouze se umí zakousnout se silou levharta. Čtyřlistové brzdové třmeny spolu s brzdovými kotouči a brzdovým asistentem umí vyvinout naprosto dostačující brzdný účinek.
Japonská Honda vedle automobilů a motocyklů vyrábí také samostatné motory, elektrogenerátory nebo zahradní techniku. Společnost založil v roce 1948 Soichiro Honda. Od roku 1950 to je největší světový výrobce motocyklů.
Honda Civic • Honda Jazz • Honda CR-V • Honda HR-V • Honda NSX • Honda E