Test Ford Transit Custom Sport Van 2,2 TDCi: pozor, atlet na trati!

Proč tohle auto? Nejen, že dobře vypadá a je praktické, ale hlavně se za jeho volantem neunavíte. Řídit ho není za trest, právě naopak…
Seznam kapitol
  1. Trochu jiná dodávka; Na vzhledu záleží; Konečně pohodlně; Tři palety jako nic
  2. SYNC - dvě ruce navíc; Transporteru na dohled; Proč zrovna Custom?
  3. Technické údaje; Kompletní fotogalerie

Testoval jsem vrcholnou variantu se silným vznětovým motorem 2,2 Duratorq (114 kW). Jmenovala se Sport Van a očividně ji připravili pro fanoušky Transitu. Ti si ji oblíbili již v minulosti, poprvé byl totiž Sport Van uveden na trh v roce 2007.  

Trochu jiná dodávka

Čím se Sport Van liší od výchozího modelu Transit Custom, který Ford představil loni a který hned získal prestižní ocenění International Van of the Year 2013?

Dostal „body kit“ v barvě karoserie – ten zahrnuje například spoiler předního nárazníku, kryty vnějších zpětných zrcátek a rozšířené boční prahy. Nepřehlédnutelná jsou osmnáctipalcová kola z lehkých slitin obutá do nízkoprofilových pneumatik 235/50.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Sport Van. Dodávka pro všechny, kteří chtějí vyčnívat z davu...

Uvnitř kabiny na mne dýchla lehce sportovní atmosféra z částečně koženého čalounění kombinujícího látku Pewter na středových plochách sedadel s černou kůží na bočnicích.

A hlavně byl testovaný „sportovní“ Custom poháněný nejvýkonnější verzí agregátu 2,2 Duratorq TDCi dosahující výkonu 114 kW a točivého momentu 385 Nm.

Ford | Užitková auta | Názory

Ford Transit Custom se stal Dodávkou roku 2013

Na vzhledu záleží. A moc!

Nový Custom je oblý. Nijak zvlášť, ale je. Zmizely hrany předchůdce. Chvílemi na mne působil až elegantním dojmem, hlavně ty stoupající linie pontonu. A to je co říct, u vozu určeného pro „práci“. S trochou nadsázky lze prohlásit - tenhle dělník se opravdu svátečně vyšňořil.

Za zvláštní zmínku stojí moderní uspořádání zadních světel, jejich tvar. Ty dva sloupy trčí až do nebe. Jsou nejen nepřehlédnutelné, ale nebál bych se říci i krásné. Tady Custom oproti svým rivalům zabodoval opravdu výrazně.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Testovaný vůz nezapřel, že patřil k Fordu. Byly na něm patrné typické výrazné znaky „kinetického designu“ – třeba ta lichoběžníková maska chladiče a zvýrazněné lemy blatníků.

Vůz chránily proti škrábancům plasty na bocích. Na výběr bylo devět barevných kombinací. Dva rychlé pruhy ale v mých očích nejvíce bodovaly na testovaném provedení, tedy na černé.

Konečně pohodlně

Pryč je robustní čelní deska, tak typická pro Transit dřívějška. Nyní to v Customu vypadá pomalu jako ve Focusu, to byl můj první dojem, když jsem do vozu usedl. A dále mne nejvíce zaujaly praktické všudypřítomné „vychytávky“.

Tak třeba držáky na kelímky a na dvoulitrové lahve, to nenajdete v každé dodávce. Narazíte na ně jak na místě u řidiče, tak spolucestujícího.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Pod zdvojeným sedadlem spolujezdce je skrytá schránka o objemu 93 litrů.

Opěradlo prostředního sedadla šlo snadno složit, vznikla pak menší plocha na psaní (učiněná radost pro řemeslníka vyplňujícího stvrzenku na peníze!) nebo stolek na svačinu. I v tomto mini stolku byly dva držáky na pohárky.

Pro sluneční brýle je určena schránka umístěná nad hlavou řidiče. Na zadní stěně kabiny řidiče jsou dva mini háčky na bundy. Prima užitečný detail.

Za samostatnou zmínku stojí úložná schránka s výklopnou deskou v horní části přístrojové desky před řidičem. Svým tvarem navozuje  tak trochu pocit interiéru bojového tryskového letounu. Byly v ní také zásuvka 12 V a USB port.

Klepněte pro větší obrázek

A pak také odkládací prostory pod sedadly. Dvojitý sedák spolujezdce se vyklápí nahoru, do odkládacího prostoru se vešla skříňka s nářadím. Jak je vidět, i u jiných značek jsou „simply clever“.

K pohodě za volantem přispěl paradoxně nejvíce volant sám. Byl seřiditelný v obou osách. U Customu si můžete přizpůsobit jeho nastavení tak, že se cítíte jako v kabině osobního vozu a nikoli v těžkém náklaďáku. 

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

K tomu přispělo i to, že sedadlo řidiče s loketní opěrkou šlo sklonit více dozadu ve srovnání s jinými dodávkami. Byla tu i možnost výškového nastavení. Nikdo už nemusí sedět vzpřímený za volantem dodávky „jako prkno“ a v nepohodlné pozici čekat, až mu vytuhnou záda. Sedadlo bylo nastavitelné elektricky v osmi směrech. 

Tři palety jako nic

Ford Custom je prodáván ve dvou délkách – SWB (4,97 m) a LWB (5,34). Model Sport Van pouze v té kratší. I přesto se do jeho nákladového prostoru vešly tři dřevěné europalety (rozměr této transportní palety je 1200 x 800 x 144 milimetrů) naložené do výšky nejméně jednoho metru.

Nabídl mi šest metrů krychlových prostoru. To představuje špičkovou hodnotu, podíváme-li se na konkurenty.

Průvlak v přepážce pak umožnil přepravovat žebřík o délce 3 metry (u verze LWB 3,3 metru). Do nákladového prostoru by se bez problémů vešly i standardní stavební desky o rozměrech 2440 x 1220 milimetrů.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Podle Fordu má Custom „nejširší a nejvyšší boční posuvné dveře ve třídě“.

Velmi praktické byly integrovaný střešní nosič, který je zabudovaný přímo do střechy a unese 130 kilogramů nákladu, a plastová zátěžová krytina podlahy (na stěnách dosahuje výšky 100 milimetrů). Na tu stačí jen kbelík s vodou a houba… 

Vázací oka pro zajištění nákladu byla umístěna na bočních stěnách, podlaha tak zůstává zcela plochá, bez narušení. To dříve nebývalo.

A to nejlepší jsem si nechal na konec. Osvětlení. Zdánlivě maličkost, ale kdo někdy něco nakládal a vykládal z auta, ví o čem mluvím. LED diody ozářily večer nákladový prostor jako scénu na fotbalovém stadionu. Neuvěřitelné. I tenhle detail posunul Custom směrem k prémiovosti a vzdálil ho od konkurentů.

Custom podle údajů Fordu utáhne přívěs s nákladem až 2000 kilogramů a je k tomu velmi dobře vybavený. Pokud se ocitne v kritičtější situaci, systém řízení náklonu přívěsu sníží točivý moment motoru a použije brzdy na odpovídající kola.

Video | Ford | Užitková auta | Byznys

Ford slaví sedm milionů vyrobených Transitů

 

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Trochu jiná dodávka; Na vzhledu záleží; Konečně pohodlně; Tři palety jako nic
  2. SYNC - dvě ruce navíc; Transporteru na dohled; Proč zrovna Custom?
  3. Technické údaje; Kompletní fotogalerie
Je třetí kolo k něčemu? Test skútru Yamaha Tricity 125

Je třetí kolo k něčemu? Test skútru Yamaha Tricity 125

Yamaha Tricity je v podstatě běžný městský skútr, který ale díky své koncepci nabízí řadu výhod. Můžete ho řídit i s běžným béčkem nebo řidičákem A1, nabízí extra porci stability navíc a může ho tak řídit i naprostý začátečník. Navíc, ze semaforů odjedete vždy jako první a ve finále nabízí i nejnižší cenu ze všech tříkolových skútrů.

dnes | Michal Žďárský | 1 příspěvek
Kia je podruhé vítězem testu počáteční kvality

Kia je podruhé vítězem testu počáteční kvality

J.D. Power každoročně pořádá anketu o kvalitě vozů na trhu v USA. Už druhý rok z něho nejlépe vyšla Kia se svým výsledkem 72 PP100.

včera | Daniel Havlina | 16 příspěvků
Test: Který nosič na kola koupit? Vyhněte se upevnění na víko zavazadelníku

Test: Který nosič na kola koupit? Vyhněte se upevnění na víko zavazadelníku

Na dovolenou si velká část motoristů bere i své bicykly. Pokud je nechcete převážet na střešním nosiči, zbývá řešení v podobě upevnění nosiče na víko zavazadelníku či na tažné zařízení. Švýcarský autoklub otestoval obě varianty na různých modelech.

18.  6.  2017 | Milan Lažanský | 32 příspěvků