V dnešní době, kdy na nás každý druhý týden čeká k testu auto honosící se skvělou nízkou spotřebou, systémem start/stop, případně rovnou přítomností elektromotoru, není opravdu nic lepšího, než když vám na stole přistanou klíčky od pětilitrového Fordu Mustang. Tenhle kabriolet má mnoho chyb, ale rozhodně se zatím nepodřídil bruselskému emisně přehnanému diktátu. No a to je více než dobře.
Kapitoly článku:
Ford Mustang je ikona. Bez debat. Tohle jméno figuruje na trhu už téměř padesát let, což automobilka před nedávnem oslavila zveřejněním původního press kitu z roku 1964, ve kterém najdete moc zajímavé informace týkající se generace první. Aktuální evropská situace je taková, že se sem tento model stále nedováží, jenže to by se mělo zanedlouho změnit.
S předběžnou cenovkou zhruba 900 000 Kč by se také u nás mohl objevit pětilitrový kabriolet s takovým charakterem, o kterém už si může spousta ostatních leda tak nechat zdát. Jistě, praktický moc není, s jízdními výkony to také není nic extra a o zpracování interiéru ani nemluvě. Jenže (předem se omlouvám za použitý výraz). Mustang prostě má to, co mnoho jiných automobilů dnešní doby ztratilo. Tušíte správně, tohle auto jednoduše má „koule“.
Mám jmenovat důvody? Tak předně se stačí jenom a pouze podívat na to, jak poslední vydání legendárního auta vypadá. Mohu vám garantovat, že když se vám objeví ta tlama ve zpětném zrcátku, ještě rádi a ochotně zajedete ke straně, aby vás Mustang mohl předjet.
Mustang včera a dnes. Provedení pro modelový rok 2014 po stránce designu hodně přitvrdilo. V reálu vypadá výborně.
V našem případě nebezpečné vzezření ještě dále potrhuje přifouknutá kapota a samozřejmě nepřehlédnutelná je také barva karoserie ve stylu Focusu RS. Na můj vkus je to už trochu příliš, ale kdo chce zaručenou pozornost, ten by nic jiného volit neměl.
Tím nejlepším je ovšem pohonná jednotka, respektive hnací řetězec. Pětilitrový benzinový osmiválec nemá žádné turbo, nemá ani žádný start/stop systém. Nabídne maximální výkon 420 koní a vrchol točivého momentu 530 Nm. Nic tak převratného. Papírová spotřeba také není zralá na zápisy do knihy rekordů. V kombinovaném cyklu se pohybuje kolem patnácti litrů. Jenže nemá tak velký rozptyl, jako přeplňované jednotky a hlavně udávané číslo odpovídá realitě.
Tak nějak automaticky jsem před testem počítal s přítomností automatu, takže jsem byl skoro až v šoku, když jsem nakoukl do interiéru a tam mezi sedadly zahlédl miniaturní řadicí páku. Tedy si to shrňme, atmosférický pětilitrový osmiválec, manuální převodovka, cena cca 900 000 Kč a neopakovatelný charakter. Jak řekl jistý pan politik: „A kdo z vás (evropští konkurenti) to má?“
Design obsahuje spoustu detailů odkazujících do minulosti. Vše podtrhují v našem případě devatenáctipalcová kola s pneumatikami o rozměru 255/40 ZR19.
Jednoduše Amerika
Ford Mustang je sice legenda, ale zároveň to je klasický americký automobil a jak známo, ty jen velmi výjimečně snesnou srovnání zpracování interiéru se svými evropskými konkurenty. Tenhle kabriolet výjimku netvoří, jakkoliv bude určitě případné evropské zájemce lákat na bohatou, ne-li přímo kompletní výbavu. Po usednutí do interiéru se mi z nějakého důvodu vybavil Chevrolet Aveo.
Staré displeje, plast všude, kam se podíváte, ne zrovna přehledný středový panel... Samozřejmě Mustang není Aveo, ale co do pojetí a provedení kabiny nemá k Chevroletům příliš daleko. Nedá se svítit, je to klasická „Amerika“. Ale podobné vozy se nekupují kvůli nabídce luxusu uvnitř, takže to nechme být.
Výbava je bohatá, ale interiér jako takový je spíše průměrný. Zvyknout si musíte na horší výhled z vozu.
Co je důležitější a na co jsem si musel zpočátku zvykat, to je výhled ven. Poměrně malé čelní okno (navíc přifouknutá kapota), poměrně malá zrcátka, o směru vzad ani nemluvě. Člověk si je v prvních chvílích celkem nejistý, ale je to otázka zvyku. A zvyknete si rádi. Řidič má k dispozici tříramenný volant nesportovně velkých rozměrů a bez jakéhokoliv tvarování. Znovu, je to klasika, tady nejsou žádné zploštělé spodní části vítané.
Za volantem na vás čeká přístrojový štít, který mi pro změnu připomněl zpracováním hlavních budíků řidičské začátky, které se v mém případě nesly ve spojení se Zastavou 101. Budu se opakovat, jednoduchá klasika, horší je číslování v mílích. Mezi budíky pak je barevný displej palubního počítače nabízející velké množství údajů a to včetně možnosti změření zrychlení nebo zpomalení. Vzadu sice najdete ještě dvě místa k sezení, nicméně prostor (podle očekávání) schází.
Na barevném displeji palubního počítače lze změřit různá zrychlení, zpomalení, k dispozici jsou také údaje o teplotách (například hlavy motoru) nebo životnosti oleje.
Testujeme kabriolet, tudíž by byla velká chyba, nezmínit se o plátěné střeše. Ta je na evropskou konkurenci poměrně pomalá, skládá se za zadní sedačky (ne do kufru), musí se ručně odjistit a pokud ji chcete mít pěkně schovanou, je potřeba vybalit ze zavazadelníku jakýsi lidově řečeno „futrál“ a tím střechu přikrýt (samozřejmě ručně).
Aerodynamika není z nejlepších. Při rychlejší jízdě bez střechy to poněkud fouká i na předních sedačkách. Jenže kdo by všechny tyto drobnosti měl autu, jakým je Ford Mustang, za zlé, že ano.
