86
Fotogalerie

Test: Ford Focus 1,6i EcoBoost – dobrá práce

Kapitoly článku:


Svérázný a vzdušný interiér

Také při pohledu do interiéru je jasné, že konstruktéři Fordu vzali stavbu Focusu zodpovědně. Přístup k místům je skrze mohutné a do široka se otevírající dveře s dvojitým těsněním. Design palubní desky je moderní a svérázný, na druhou stranu však dokonale praktický a přehledný (v porovnání třeba s Opelem Astrou a jejím poněkud „přetlačítkovaným“ středovým panelem…). Přední sedadla mají přiměřeně dlouhé sedáky i opěráky, dostatečně tuhé výplně a alespoň základní vedení těla v zatáčkách. Cestující na nich mají dostatek místa ve všech směrech, některým řidičům možná bude vadit kontakt pravého kolena s širokým středním panelem.

P1040756.JPG P1040740.JPG P1040741.JPG 
P1040759.JPG P1040751.JPG P1040752.JPG P1040750.JPG

Na zadní sedadla se celkem pohodlně usadí trojice středně vzrostlých dospělých cestujících, také oni prostor v žádném směru nepostrádají, musejí se ale smířit s poněkud „lavicoidním“ pojetím sedadel. Přední opěradla mají manuální regulaci tuhosti bederní části a vybrání v zadní části, vzadu se můžete těšit na sklopnou loketní opěru s držáky nápojů a jen nízký středový tunel. Ventilace včetně klimatizace a vytápění s velmi rychlým náběhem je dostatečně výkonná a rozvody vzduchu do jednotlivých částí interiéru a na okna účinná.

P1040757.JPG P1040754.JPG P1040753.JPG P1040758.JPG

Všechny obkladové materiály působí kvalitním dojmem (ani k jejich zpracování a sesazení jsme neměli výhrad), všechny loketní opěry jsou potaženy měkkým textilem. Výhled z vozu je i díky rozměrným, byť celkem nevzhledným zpětným zrcátkům velmi dobrý, opět v porovnání s Astrou pak díky vhodněji tvarovaným obkladům sloupků působí vzdušnějším dojmem. Osvětlení interiéru je skrze dvojici výkonných LED na stropě.

Zavazadelník uspokojí…

… ale tím to hasne. 316 l v základním uspořádání postačí jen k hodnocení „průměrný“. Nicméně právě „průměrný“ řidič s „průměrnými“ požadavky (např. nevozí stavební materiál na chatu…) s ním nebude mít problém. Přístup k němu je skrze široké víko, jež ale kvůli konstrukci zadní části skeletu samonosné karoserie nesahá až do roviny podlahy, a k jeho využitelnosti nelze mít výhrady, neboť podběhy zadních kol, za nimiž najdeme otevřené prostory pro upoutání drobností, jeho šířku nikterak neomezují. Na postranních plastových obkladech najdeme osvětlení a dva páry háčků pro zavěšení lehčích tašek.

P1040834.JPG P1040835.JPG P1040836.JPG

V případě potřeby přepravy větších předmětů nebo vyššího množství zavazadel lze sklápět nestejně dělené opěráky zadních sedadel vpřed, pokud k tomu předem předklopíte i sedáky, vytvoří se zcela rovná plocha bez prahů a žádných výčnělků. Krajní bezpečnostní pásy ani prostorově hospodárné hlavové opěrky se přitom pod ruce nijak nepletou.

P1040837.JPG P1040838.JPG P1040840.JPG

Za volantem

Přístrojová deska působí moderním a členitým dojmem, přesto je však překvapivě přehledně uspořádaná. Na volantu s kůží potaženým a v poloze „za deset minut dvě“ citelně rozšířeným a tlustým věncem najdeme pár ovladačů palubního počítače a tlačítka tempomat a rádia. Přístrojový štít nese analogové stupnice tachometru, otáčkoměru, palivoměru i teploměru chladicí kapaliny (!), potřebné kontrolky a monochromatický displej, který promítá kromě údajů palubního počítače a počítadel ujeté vzdálenosti také vnější teplotu a pokyny k řazení (pokud je řidič potřebuje).

P1040760.JPG P1040749.JPG P1040748.JPG P1040766.JPG P1040788.JPG
P1040767.JPG P1040768.JPG P1040769.JPG P1040770.JPG
    
Druhý důležitý displej je větší a nachází se v horní části středové konzole. Zobrazuje údaje audiosoustavy, nastavení palubních soustav a polosamočinného parkovacího asistentu (vysvětlíme později). Níže najdeme klaviaturu rádia s tlačítky pro rychlý přístup do jednotlivých sekcí menu a ovládání centrálního zamykání a výstražného osvětlení (zasloužilo by si výraznější tvarování). Pod ním se nachází přehledný panel dvouzónové klimatizace a ještě níže pak tlačítka aktivující vyhřívání předního a zadního okna a parkovacího asistentu a deaktivaci řízeného zhášení motoru start/stop. Při ovládání vozu není třeba vyjímat transpondér z kapsy, Focus se odemkne jakmile vezmete ze kliku (zamyká se malými gumovými tlačítky na klikách) a motor naskočí po stisku kulatého tlačítka vpravo od volantu.

P1040763.JPG P1040765.JPG P1040774.JPG
P1040742.JPG P1040772.JPG P1040773.JPG 

Vlevo od volantu pak najdeme panel ovládání vnějšího osvětlení (včetně zapínání mlhovek a regulace intenzity podsvitu přístrojové desky a sklonu hlavních světlometů), na který ale budete muset díky automatické aktivace potkávacích světel po nastartování sahat pouze výjimečně. Odkládacích prostor je po ruce celá řada, najdeme je ve všech dveřích, před spolujezdcem (objem schránky však nijak neohromí), ve středové loketní opěře mezi předními sedadly i za řadicí pákou. Poměrně unylé ladění šedých plastů alespoň částečně oživují matově či leskle stříbřité doplňky na vnitřních klikách, středové konzoli i volantu. 

P1040775.JPG P1040776.JPG P1040782.JPG
P1040777.JPG P1040778.JPG P1040779.JPG

Speciál: Ford Focus

Třetí generace Fordu Focus je koncipována jako globální: prakticky stejný model se prodává v Evropě, Americe i Asii. Vznětové motory TDCi a karoserie kombi jsou ale vyhrazeny jen evropským zákazníkům.

Nástupce byl představen 10. dubna 2018 v Londýně.  Stojí na zbrusu nové platformě, slibuje větší vnitřní prostor a zejména zcela nové motory. Vedle známých výbavových linií zahrnuje nabídka také luxusní Vignale i off-roadově založenou verzi Active s větší světlou výškou.

Nová generace • Ford Focus ST • Minitest Ford Focus Active 2.0 EcoBlue AT • Hybridní verze • 2.0 TDCi vs. 2.3 EcoBoost

Doporučujeme

Články odjinud