Test Fiat Linea 1,4 T-Jet: italské překvapení

Sedan, malý sedan a ještě k tomu s benzinovým motorem. Černá můra českého řidiče? Ale kdepak, seznamte se s Fiatem Linea.
Seznam kapitol
  1. Úvod, Klame tělem, Na palubě Maserati
  2. Hrajeme na Peška, Naměřená dynamika, Podvozek: Od čerta k ďáblu, Za volantem
  3. Dobře odvedená práce, Technické údaje
  4. Kompletní fotogalerie

Fiat je buď na dně nebo jede na plný plyn. Historie nás poučila, že Fiat neradno odepisovat, z každé krize vzejde silnější. Po pár letech slabších výsledků tak přišel s ohromující modelovou ofenzívou a je opět miláčkem evropských řidičů. Dalším argumentem, proč milovat Fiat, má být malý sedan Linea. Je to pádný důvod?

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

V roce 1985 představil Fiat sympatický sedan Regata vycházející z populárního hatchbacku Ritmo, se kterým jezdil i komisař Cattani v italském krimiseriálu Chobotnice, pamatujete? Regata byla k dispozici se třemi typy motorů 1,3/68k, 1,5/82k a 1,6/100k, kromě toho však byl v nabídce také dieselový motor 1,7/58 k.

Málokdo také ví, že Regata se vyráběla v licenci také jako Seat Malaga, resp. jeho základem se stal Seat Ronda, což bylo staré známé Ritmo, které je mimochodem ověnčeno titulem evropského Auta roku.

Nástupcem Regaty se stal v roce 1990 představený Fiat Tempra. Ten byl pro změnu postaven na podvozku o rok dříve uvedeného hatchbacku Tipo. Nástupcem Tempry se v roce 1996 stala Marea, která už nástupce neměla.

A protože modely Fiatů rostou, ideovým nástupcem kompaktních italských sedanů se stala Linea, byť dnes stojí na podvozku „malého” Grande Punta. Nová, lepší a napůl evropská. Proč napůl? Protože montáž probíhá v Turecku, ale již na asijském kontinentu.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Klame tělem

Linea není tak necudná, aby odhalila všechny své triumfy na první pohled. A tak je bezesporu krásná a přitom velmi nevyzpytatelná.

Tahle slečna zkrátka klame tělem. Vypadá dospěle, vážně byste jí zařadili spíše do rodiny většího Brava a s její počestností to vzhledem k fyzické kráse asi taky nebude slavné, ale zkuste se jí podívat do občanky a pochopíte. Je dost mladá a nevázaná. Sportováním jí asi neuchvátíte, zato po vás nebude chtít drahou manikúru, pedikúru a spokojí se s daleko levnějším servisem.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Maska Liney se inspiruje u větší Cromy, ale mandlový výraz očí v podobě předních světlometů nenechá na pochybách, že základem pohledného sedanu je Grande Punto. Na majestátní chromovanou masku navazuje spodní gril v předním nárazníku, skoro vypadají jako „single frame” u Audi. Linea tedy vážně vypadá daleko dražší, než ve skutečnosti je.

Také přední mlhovky obdržel maličký gril a nechybí ani náznak spoileru na předním nárazníku. Chytře lomený kryt vnějších zpětných zrcátek je mistrně odlehčuje a ty nevypadají o nic hůře než sportovní zrcátka u Fiatu Uno z počátku osmdesátých let. 

Pohled zboku prozrazuje, že Linea ctí Archimédův zákon o zachování hmoty. Záď se pomalinku vynořuje, signifikantní je spodní linka bočního prosklení a decentním sklonem boků maskovaný kufr obřích rozměrů. Pokud se vám tchýně nevejde na zadní sedadla, neváhejte, zavazadelník je připraven, teď ještě, aby to pobrala vaše tchýně.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Jestli nám Linea připomíná některého konkurenta při pohledu na profil vozu, pak jednoznačně Ford Focus Sedan. S tím sdílí jistou konzervativnost, na druhé straně je krásnější a hravější. Kapitánská okénka v A sloupku se opakují také v C sloupku a vyvažují přebytek hmoty, kterým jinak trpí většina kompaktních sedanů na evropských trzích. Připomeňme si třeba Renault Thalia, který se tvůrcům designově příliš nevydařil, nebo designově nevýrazný, avšak laciný Logan od Dacie.

K světle modré metalíze se skvěle hodí paprskovitá litá kola, záď vozu pak určují rozměrná do boku protažená koncová světla kopírující technologickou spáru zadního nárazníku. K eleganci přispívá také chromovaná lišta v úrovni nárazníku táhnoucí se po celé délce vozu. Tento detail byl zejména oblíbený v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století.

Záď pak nijak masivně nevypadá, Fiat zdatně maskuje přibraná kila pěknými detaily a dojmem dynamiky. Za zmínku stojí ještě vyvážená proporce rozvoru a celkové délky vozidla. Neopakuje se divně působící Thalie, ani přespříliš krátký Logan. Vše sedí, jak je ostatně u Italů v designu zvykem.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Na palubě Maserati

Pro znalce materiálů v interiérech úhlavních konkurentů bude Linea šokem. Vážně jsme nenašli leštený hliník, mahagonové dřevo a kůži Conolly z Bentleye, ale barevná kompozice a především optický dojem z použitých materiálů je výborný.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Po otevření dveří nám problesknou před očima interiéry Opelu Corsa nebo Fiatu Grande Punto. Již Grande Punto působí opticky dobře, ale Linea se posouvá až směrem k exkluzivnímu vzhledu, který navozuje kombinace krémového až béžového plastu s černým plastem a béžovou kůží. Manželky si nové auto zamilují a muži mohou ve volných chvílích na záletu lhát milenkám a tvrdit jim, že jejich sedan stál milion. Nebudete-li zrovna flirtovat s prodejkyní nových automobilů, sní vám to i s navijákem.

K pěkným detailům patří třeba důmyslně prohnutá klička otevírání předních dveří z matného hliníku. Plasty, ač tvrdší jsou na pohled i dotek příjemné, nikde nic za jízdy nevrže. Vlastně vrže – trochu nepochopitelně se nám za jízdy ozývalo vrzání z kožené sedačky řidiče, ale to mohlo být klidně způsobeno dobrou stravou v kantýně vydavatele našeho magazínu.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Logika palubní desky je totožná s Grande Puntem, opticky je rozdělena barevně a navíc ještě lištou v imitaci matného hliníku. Volant báječně padne do ruky, vždyt je v kůži a s tvarováním, za které by se nestyděl ani Abarth. Středový panel je v imitaci matného hliníku, ale ani ten nepůsobí nijak ošklivě.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Přední sedadla jsou celokožená s vynikajícím tvarováním, lehkým bočním vedením a perforací kůže v místech, kde tělo dýchá. Na krátkých i dlouhých cestách jsou pohodlné a dokonce i hlavové opěrky by se mohly rovnat s etalony v automobilech Volvo, Saab, nebo BMW.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Na zadních sedadlech je na výšku dost místa i pro dlouhány, za což osobně tleskám Fiatu, třeba proto, že někteří japonští konkurenti to zatím neumějí. Podélný prostor, tedy prostor pro nohy cestujících v oblasti kolen a nártů je dostatečný, ale nemůžeme hovořit o obývacím pokoji. Prostor je jasně dán zařazením Liney mezi kompaktní sedany. Může růst na výšku, ale s rozvorem už nehne ani pár volů. A pojďme opět na detaily. Celokožená sedačka s líbivým prošíváním je doplněna loketní opěrkou, jejíž exkluzivnost kazí snad jen příliš laciný držák nápojů z kusu tvrdého a vzhledově spíše průměrného plastu. Kompozice výplní dveří je vyvážená, povrch materiálů příjemný na dotek a luxusní na pohled.

Shrneme-li náš dojem z interiéru, jsme jednoznačně nadšeni jeho funkčností, přehledností, lehkostí i zpracováním a použitými materiály. Je znát, že Fiat šetří na materiálech daleko méně než renomovaní evropští konkurenti. Na druhé straně je třeba předeslat, že popisovaný interiér není kabinou nejlevnější verze, která už tak luxusně nevypadá.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Zavazadlový prostor disponuje objemem rovných 500 litrů a troufne si tak na daleko těžší váhy, třeba českou Škodu Octavii. Po sklopení zadních sedadel přibudou další litříky a za výsledný objem 870 litrů využitelného prostoru by se nemusel stydět ani kombík.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Je tu jedno ale a tím je typický problém sedanů s přístupností zavazadlového prostoru. Není asi těžké udělat víko zavazadelníku od ucha k uchu, totiž po celé délce zádi vozu, kdyby... kdyby neexistovaly ty zatracené crash-testy. A tak v zájmu tuhosti karosérie konstruktéři přistupují na malá víka zavazadlového prostoru, což je i případ Liney. Není to tragické, ale myčku nádobí dozadu neprotlačíte. Což je v případě českého lidu asi velký problém, když našim národním zvykem je letní stěhování národů na venkovské dačy. Rovněž průlez mezi kabinou a zavazadelníkem je limitován konstrukcí karosérie. To už je daň za líbivý sedan a komu se to nelíbí, ať sáhne po dodávce.

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Úvod, Klame tělem, Na palubě Maserati
  2. Hrajeme na Peška, Naměřená dynamika, Podvozek: Od čerta k ďáblu, Za volantem
  3. Dobře odvedená práce, Technické údaje
  4. Kompletní fotogalerie
Test: Audi A5 Coupé je moderní a vyspělé GT. Pár výhrad ale máme...

Audi A5 Coupé

Vyzkoušeli jsme nejnovější kupé od Audi. Nová A5 jde opět proti Mercedesu třídy C a BMW řady 4. Jakého zákazníka může zaujmout?

18.  5.  2017 | Milan Lažanský | 45 příspěvků
Návrat Fiatu do nižší střední třídy. Čím při testu zaujalo vrcholné Tipo?

Fiat Tipo 1.6 MultiJet (6M)

Fiat Tipo ve variantě hatchback jsme otestovali s motorem 1.6 MultiJet a šestistupňovým manuálem. Čím překvapil a kde jsou jeho slabá místa?

13.  5.  2017 | Stanislav Kolman | 17 příspěvků
Test Citroënu Grand C4 Picasso: Pro rodinu stále lepší volba než SUV

Citroën Grand C4 Picasso

Proti módním SUV jde Citroën s modernizovaným Grand C4 Picasso. Vyzkoušeli jsme jej s netradiční benzinovou motorizací 1,6 THP a automatickou převodovkou.

4.  5.  2017 | Milan Lažanský | 73 příspěvků