Fiat Linea s motorem T-Jet pro nás byl citovou záležitostí. Stačí ale vyměnit srdce pod kapotou a rozum motoristy začne počítat spotřebu.
Kapitoly článku:
Fiat Linea zdaleka není nejprodávanějším vozem v nabídce italské automobilky. Prodeje táhne zejména Grande Punto a malá Panda, z osobních modelů značky je na třetím místě vynikající Bravo. Jasnou čtyřkou je se 119 prodanými kusy Linea. Ačkoliv naše srdce bije pro turbomotor 1,4 T-Jet, prodeje svědčí dieselu 1,3 Multijet, kterého se prodalo již 64 kusů. I když jej na tak velký sedan považujeme za docela slabý, nějaké kouzlo mít musí, když v prodejích přebíjí kvalitní benzinové motory. Že by to byla spotřeba, kterou má nová Linea tak velkou jako Gándhí při hladovce?
Italia belissima
Zamilovat se do Liney je tak jednoduché. Druhé setkání s ní, tentokrát ve slušivém tmavěmodrém kabátu z ní činí neodolatelnou dámu z vyšší společnosti. Klame tělem a mít na sobě logo Maserati, zdálky by jí uctivě otevírali brány v lázeňských rezortech na pobřeží Azurového moře.
Pouhé konstatování „Linea je krásná“ by v podstatě stačilo na popis nejmenšího italského sedanu. Chromovaná maska v kombinaci s předními světlomety ve stylu výchozího Grande Punta působí mistrovsky a způsobuje chvění krásymilovných jedinců.
Silueta vozu se ostře zvedá k vysoké kabině a poté zase úhledně klesá k vysoké zádi, jenž drží linii se zvedající se linkou na boku vozu. Masivní rozměry zavazadlového prostoru rozbíjejí rozměrné do boků protažené koncové svítilny s čirou optikou a konečný dojem podtrhují velká sedmnáctipalcová litá kola s nízkoprofilovými pneumatikami.
Zádi vozu pak zcela dominují již zmíněné koncové svítilny, úzké víko zavazadlového prostoru a vysoký zadní nárazník, jehož masivnost opticky rozbíjí dvojice chromovaných linek na bocích. Také Linea má ve svém logu na zádi linku. Zdá se, že nikdo jiný nestvořil krásnější kompaktní sedan v nižší třídě. Lineu proto považujeme za další mistrovské dílo v nabídce Fiatu.
La dolce vita
Hovořit o Itálii v kombinaci s ošklivostí by byl protimluv. Na palubě Liney pokračuje nadšení designem a kvalitními materiály. Zapomeňme nyní, že se Linea vyrábí v Turecku a její zařazení mezi levné vozy.
Po otevření dveří nás uvítá černo-béžová kombinace tvrdých, ale na pohled kvalitních plastů a koženého čalounění. Oblouk madla ve výplních dveří stylisticky opisuje linky exteriéru, rozvržení jednotlivých dílů je krásné.
Palubní deska je opět ve shodné barevné kombinaci, tvrdé plasty kupodivu vypadají skvěle a posouvají dojem z vozu do nadoblačných výšin. V hospodě nad pivem se lze chlubit, za kolik že miliónů jsme Lineu koupili a již po pěti pivech vaši spolustolovníci nepoznají skutečnou hodnotu vozu.
Bílé ciferníky přístrojového štítu historizují, zatímco středový panel v imitaci matného hliníku nás vracejí do low-endové reality. Palubní deska Liney dokazuje, že ani v nižší třídě automobilů nemusejí interiéry vypadat jako hodiny od rákosky z tržnice. Středový tunel nabízí několik odkládacích poliček a boxů, středová loketní opěrka je čalouněna kůží.
Přední sedadla v kůži jsou pohodlná, příjemně tuhá s bočním vedením, ale na delší cestování jsou znát ergonomické limity, protože nedostatečně podpírají krční páteř. Prostorové pocity řidiče a spolujezdce vpředu by se daly shrnout do termínu „tolik místa“. Fiatu se podařilo vykouzlit nevídané množství místa a zaslouží si za svůj přístup pochvalu.
Vzadu by se mohl pohodlně vozit ministerský předseda. Kdo si vzpomene na nejkratší show českého premiérského hatchbacku Škoda Octavia Long, ve kterém se projel Miloš Zeman, pronesl několik milých vět a už do něj nikdy více neusedl, ten najde v italském mini-sedanu daleko více místa.
Kožená sedadla nabízejí dost místa dvěma cestujícím na výšku i na šířku, rovněž v oblasti kolen lze při skromnosti cestujících vpředu nalézt dost míst, v oblasti nártů nohou cestujících vzadu je také dostatek místa. Teprve ve třech je znát podvozková platforma Grande Punta a méně místa na šířku. Cestování vzadu je pohodlné a příjemné a Linea opět oráží své konkurenty o mnoho bodů.
Zavazadlový prostor má základní objem úctyhodných 500 litrů, jen jeho přístupnost přes úzké víko kufru je problematický. Vysoká nákladová hrana a úzké hrdlo znesnadňují stěhování takových věcí, jako je myčka nádobí, nebo kufr s naporcovanou tchýní. Pokud se nechystáte stěhovat rodinný dům bez pomoci stěhováků nebo zabíjet své příbuzné, pak vám Linea bohatě vystačí a po sklopení opěradel zadních sedadel lze vyzískat konečných 870 litrů prostoru.
Opět tedy vynášíme příznivé hodnocení a můžeme Lineu označit za etalon mezi malými sedany v nižší třídě automobilů. Sem jí řadíme proto, že vychází z podvozkové platformy Grande Punta, i když konstruktéři z ní vykouzli daleko větší vůz.
