Kapitoly článku:
Škoda spotřeby
Testované základní provedení s motorem 1.4 VTi nabídne co se týká jízdní dynamiky základní schopnosti. Vzhledem k tomu, kolik C3 Picasso stojí (první cena při využití Citroën Financial Services spadla pod 200 000 Kč) nelze ani očekávat nic jiného. Předpokládám, že za volantem tohoto provedení se tak objeví spíše méně nároční řidiči a ti budou také spokojeni.
Sympatické malé MPV dokáže oslovit nejen vzhledem, ale také jízdními vlastnostmi.
Motor vyvinutý ve spolupráci s BMW řadím mezi ty lepší jednotky, které lze aktuálně na trhu pořídit. Základní parametry zní 70 kW (95 k) a 136 Nm. Nejde o žádný „trhač asfaltu“, ale pro běžnou jízdu postačí. S autem dokáže i relativně slušně zahýbat, ovšem řidič jej musí pořádně vytočit. Maximum výkonu leží až na 6000 ot./min, vrchol točivého momentu o dva tisíce méně. Pohonná jednotka je velmi tichá a kultivovaná. Na volnoběh ji sotva uslyšíte a ani do nějakých 3000 ot./min se téměř vůbec nehlásí o slovo.
Jakkoliv mám pro benzinovou jedna-čtyřku pouze samá slova chvály, jedna věc je přeci jen poněkud horší, a sice spotřeba, což je téma pro zákazníky sledující co možná nejnižší pořizovací cenu dosti citlivé. Dají se samozřejmě odpustit vyšší čísla, někdy to je logické, ale osm litrů při jízdě po městě je zkrátka až moc. Jen podotýkám, že jsem jezdil v autě sám a rozhodně jsem motor k maximu nenutil. Mimo město se můžete dostat k hranici sedmi litrů, na dálnici půjdete opět přes osm, protože manuální převodovka používá pouze pět rychlostních stupňů. Dálniční limit znamená cca 4000 ot./min a spotřebě také zrovna dvakrát neprospívá přeci jen trochu krabicovitý tvar karoserie.
Motor má geny automobilky BMW a v praxi to je znát. Škoda vyšší spotřeby.
Za volantem
Pokud nebudete chtít od C3 Picasso se základní motorizací „nadpozemské“ výkony, můžete se těšit na tichou a celkem pohodlnou jízdu. Z pohledu řidiče jsem se už zmínil o vzpřímeném posazu za volantem. Další věcí, na kterou se můžete „těšit“ je hodně přeposilované řízení a převodovka s horší přesností, i když tady bych rád zdůraznil, že to není zdaleka tak strašné, jak se občas můžeme v jiných testech dočíst.
C3 Picasso používá přístrojový štít umístěný uprostřed na palubní desce. Trochu netradiční řešení se mi líbí. To hlavní, co potřebuju vidět (rychlost, otáčky) je v zorném poli, další údaje už vlastně nepotřebuju. Výborně funguje finta, kdy je hlavní displej „odkrytý“ také ze strany od čelního skla. Vím, že nejde o žádnou novinku, ale znovu jsem se přesvědčil o tom, jak skvěle funguje. V podstatě je totiž displej podsvětlen okolním světlem. Čím ostřejší slunce, tím jasnější je hlavní displej a je tak výborně čitelný za všech okolností. Pravým opakem zůstává uprostřed umístěný displej palubního počítače. Ten se v ostrém světle stává nečitelným.
Jízdní vlastnosti jsou jednoznačným kladem. Pokud někdo přeci jen neodolá a vytáhne C3 Picasso za město na okresky, bude se hodně divit. Vyšší karoserie se naklání jen minimálně a auto jede úplně samozřejmě tam, kam jej řidič pošle. Vlastně by s ním mohla být i docela zábava, nebýt povedeného, ale přeci jen trochu slabšího motoru pod kapotou. Navzdory těmto schopnostem ale podvozek není kdo ví jak tvrdý. Občas se ozve nějaká ta rána od kol, za to ovšem určitě mohou velká sedmnáctipalcová kola. Abych to shrnul, C3 Picasso je malé, docela pohodlné a jízdně velice jisté auto.
