Kapitoly článku:
- Důležitá novinka, Evropa bez benzínového turbomotoru, Nový podvozek
- Hubená škála motorů za dobré peníze, S Octavií z očí do očí, Velkorysá výbava
- Na první pohled, Prostorný a důvěryhodný, Slušný zavazadelník
- Za volantem, Nesmyslná kontrolka, Na silnici, A vystupujeme
- Stručné technické údaje, Naměřené hodnoty
- Kompletní fotogalerie
Za volantem
Pohled na palubní desku dává zapomenout na ubohou povahu dosavadních jihokorejských aut. „Palubka“ je tvořena elegantní kombinací různých druhů materiálů, všechny kontrolní a ovládací prvky jsou rozmístěny přehledně a v logických celcích. Je to pestrý, ale svérázný a nepřeplácaný systém. Tvrdé plasty najdete pouze na středovém panelu, a to v podobě lesklých černých ploch a matných napodobenin hliníku, jež najdeme i na volantu. Ten je potažen kůží, má mohutný věnec s proměnlivou tloušťkou a na pravé příčce nese panel ovladačů rádia.
V horní části středové konzoly najdeme úzký displej, který zobrazuje údaje rádia, vnějšího teploměru a digitálních hodin a jen z části využívá prostor „kapličky“. Hned pod ním je panel s tlačítky rádia a přehrávače CD, ovladače ventilace a klimatizace (mimochodem málo účinné) se pak nachází až před řadicí pákou. Otočné knoflíky jsou až na okrajích konzole a zvláště ten pravý přichází často do kontaktu s kolenem spolujezdce. Přístrojový štít je rozčleněn matně stříbřitými, do kruhů situovanými rámečky, uprostřed nese přehledný displej palubního počítače. Všechny ovladače i přístroje jsou podsvíceny měkkým modrým světlem, k němuž nelze mít výhrad.
Nesmyslná kontrolka
Mezi rádiem a klimatizací najdeme tlačítka centrálního zamykání a kontrolky pásů a airbagů. Zdá se, že v tomto ohledu vzali konstruktéři Chevroletu posedlost komisařů Euro NCAP podobnými světélky až příliš vážně. Přítomnost kontrolek nezapnutého pásu spolujezdce a deaktivovaného pravého airbagu je pochopitelná, ale během jízdy stále svítí oranžový symbol airbagu aktivovaného, což je protivné a bezdůvodné.
Pochvalu naopak vyžaduje umístění spínače varovného osvětlení přímo před řadicí pákou, tedy v těsném kontaktu s řidičovou pravicí. Pozitivně hodnotíme soustavu chromovaných rámečků na řadě ovladačích i okolo elegantních kruhových výdechů ventilace. Pod posuvnou a výklopnou středovou loketní opěrou najdeme přizpůsobivé držáky nápojů a vstup pro externí zvukové zařízení. Vedle řadicí páky je umístěno tlačítko deaktivace stabilizačního systému, ale na způsob jeho ovládání jsme nepřišli. Osvětlená schránka před spolujezdcem má slušný objem, potěší také krytá přihrádka uprostřed nad středovou konzolí, je jako stvořená třeba pro peněženku.
Na silnici
Vůz jsme přebírali k testu ve chvíli, kdy měl na svém tachometru necelých sto kilometrů. Bylo tedy jasné, že jej nebudeme nijak týrat. Proto jsme tentokrát vynechali měření zrychlení z 0 na 100 km/h, o další tradiční tabulky včetně převodů a pružného zrychlení jsme vás ale neochudili ani tentokrát.
Řidič běžného vzrůstu najde za volantem snadno pohodlnou polohu. Volant mu znamenitě padne do ruky a nekryje přístrojový štít ani dosti hranaté páčky (blinkry dostaly praktický „trojblik“ po namáčknutí). Mezi spojkovým pedálem a obkladem paty sloupku je dosti málo místa a hrozí zasekávání boty při jejím zdvihání z odkládací plochy. Řadicí páka má příjemnou hlavici a krátké dráhy, řadí přesně, ale tvarování středové konzole ji posunulo příliš vzad.
Motor má velmi příjemný, hlubší zvuk, kterým se liší od většiny konkurenčních pištících šestnáctistovek, a od prostoru pro posádku je dobře izolován. Kvalitně odhlučněn je také podvozek, který úspěšně eliminuje hluk od pneumatik, rány od nerovností a obávat se nemusíte ani neidentifikovatelného poklepávání od předních závěsů, typického pro řadu levnějších asijských vozů.
Pohonná jednotka trpí požadavky emisních limitů a v nižších otáčkách je dosti přidušená. Se zátahem můžete počítat až od zhruba 2 600 ot./min. (od nějakých 3 500 ot./min. je již slušně dynamický), ale vzhledem k syrovosti celého vozu nebudeme vynášet ukvapené soudy. Situace se dále zhoršila při zapnuté klimatizaci, která však s ohledem na hospodárnost provozu nepracuje neustále, ale spíná se v určitých intervalech. A ty zřetelně poznáte právě poklesem tahu motoru, což je však u podobných motorů běžné.
Jeho projev je ale kultivovaný a hluk cestující neobtěžuje ani ve vyšších otáčkách. Předpokládáme, že se zátah motoru v nízkých otáčkách po zajetí zlepší, námi naměřené hodnoty pružného zrychlení byly zatím slabé. Ani brzdy jsme s ohledem na nové kotouče zbytečně netrápili, jejich účinek byl ale přiměřený a dávkování přesné. Do volantu se prakticky žádné vibrace či tahy při akceleraci v zatáčce nepřenášely, jeho izolace však byla snad až přílišná, takže kontakt řidiče s vozovkou byl pouze minimální. Elektromechanický posilovač řízení byl dosti účinný, při rázných pohybech volantem se však projevovala jistá prodleva v jeho reakci.
Podvozek je laděn spíše komfortně, ale kymácející loď nečekejte. Solidní rozvor dává Chevroletu Cruze kvalitní stabilitu v přímém směru, v zatáčkách se vůz mírně naklání a kvalitní pneumatiky Kumho záhy hvízdají, ale jeho chování je i díky jednoduché (a neodskakující) zadní nápravě snadno čitelné. Příjemně nás překvapila ochota, s jakou se vůz ve vyšších rychlostech nechával stáčet do zatáčky, kdy se zdálo, jako by zadní náprava předním kolům pomáhala. Díky tomu zkoušenému Chevroletu nedělaly problém ani svižné serpentiny.
A vystupujeme
Zkoušený Chevrolet Cruze v nás zanechal dobrý dojem svojí robustní stavbou, kvalitním interiérem a bohatou výbavou. Půjde jistě o zajímavou altenativu třeba pro ty, kteří zvažují nákup Octavie, ale extrémní zavazadelník pro ně není zásadní otázkou.
S vozem jsme během několika dní a v různých podmínkách najeli necelých 600 km, a to pěkně „za syrova“, takže jsme byli zvědavi na spotřebu paliva. Ta ve městě překračovala hranici 9 l/100 km, při klidné jízdě na dálnici byla okolo 8,4 l/100 km a mimo město se nám ji podařilo stlačit pod 7 l/100 km, podle našich zkušeností však spotřeba brzy o nějaký ten litr klesne. Jedná se o automobil vyvážených vlastností a osobitého kouzla, takže bude třeba, abychom jihokorejské Chevrolety začali brát opravdu vážně...
Vůz k testu zapůjčilo brněnské dealerství Renocar a.s.