Kapitoly článku:
Podle iPadu
Výsledek? Když si dobrovolně zobrazíte všechno, co vám auto nabízí, máte v zorném poli přeplněno. Ale to si údajně dotázaní v průzkumu značky Cadillac přáli. Naštěstí lze významně zobrazované informace redukovat nebo zobrazit jen něco. Za to musím Cadillac pochválit. Palubní počítač je vyřešen velmi chytře a stejné hodnocení si zaslouží také jeho ovládání. K zorientování se budete potřebovat pár minut.
Na displeji palubního počítače si můžete vybrat, co zobrazíte vpravo, vlevo nebo se nemusí zobrazit nic. Displej navigace dostal velikost osmi palců.
Co mě naopak moc neoslovilo, to je multimediální systém zvaný CUE. Jeho tvůrci brali inspiraci z oblíbených iPadů. Zatímco konkurence řeší ovládání podobných systémů pomocí nějakého sdruženého ovladače nebo pomocí více tlačítek, Cadillac potřeboval pouze čtyři základní, vše ostatní je dotykové.
Upřímně řečeno mi během testu nějaký sdružený ovladač tak, jak to má třeba Command od Mercedesu nebo iDrive od BMW, dost chyběl. Ono to vypadá na první pohled velmi efektně, aby ne, když byl ještě efektnější iPad vzorem. Jenže když něco děláte na iPadu, neděláte to za chůze. V tom je právě ten problém. Za jízdy vyžaduje systém docela velkou pozornost, i když ho lze částečně ovládat tlačítky na volantu.
Cadillac ovšem šel ještě dále a dotykový udělal také celý středový panel, který dokonce zavibruje, když sáhnete na nějaké aktivní místo. Opět řešení maximálně efektní, ale ne příliš efektivní. Naučit se po hmatu ovládat třeba klimatizaci bude chtít více času. Kromě toho občas systém na váš pokyn, respektive dotyk, vůbec nezareaguje. Také Cadillac použil fígl s přihrádkou ukrytou za středovým panelem. Ten se ovšem na rozdíl od laciných Chevroletů otevírá na základě dotyku elektricky. Znovu, velmi efektní na pohled, ale představa, že si za panel ukryju třeba peněženku a zcela čistě náhodou se panel zasekne…
Couvací kamera je samozřejmost. Kromě samotné obrazovky je dotykový také celý středový panel. Řešení je z určitého úhlu pohledu trochu nešťastné, a když nic jiného, velmi rychle se absolutně hladký povrch "upatlá".
Dva plus tři
Cadillac ATS je samozřejmě pětimístný automobil, jenže s jeho vnitřním prostorem je to poněkud komplikovanější. Vpředu není problém. Naopak. Sedačky jsou výborně tvarované, vzhledem ke schopnostem auta mají dostatečné boční vedení, jsou pohodlné, samá chvála. Jakmile si ale dospělý cestující bude chtít sednout dozadu, narazí hned na několik problémů.
Zaprvé si tak úplně nedovedu představit, že zde sedí tři lidé vedle sebe. Zadní „lavice“ je hodně úzká, uprostřed je tunel rozměrů naší staré známé Blanky. Velké limity očekávejte také v oblasti hlavy. Strop je proklatě nízko, a aby se dozadu mohl někdo posadit, udělali inženýři Cadillacu alespoň nad hlavami zadních cestujících jakési vybrání. V praxi to znamená, že při nastupování nezřídka narazíte hlavou do stropu (tedy dokud se nenaučíte nastupovat správně), pro vyšší postavy pak takové řešení má s trochou nadsázky ještě jeden rozměr. Když už se posadíte a podíváte se směrem dopředu, budete koukat kam? No ano, do stropu.
Prostoru na zadních sedačkách není mnoho. Chybí místo nad hlavou i před koleny.
Možná jsem to s kritikou trochu přehnal, ale faktem je, že prostor na zadních sedačkách je jednou z podstatných nevýhod Cadillacu ATS. Spíše než sedan je mnohem přesnější označení čtyřdveřové kupé s koncepcí 2+3. Pohodlně se do druhé řady posadí pouze děti.
Zavazadelník, kde se mimo jiné ukrývá také baterie, zvládne v základním uspořádání 381 l. Není to moc, pro našince je to dost málo, ale ne každé auto musí sloužit ke stěhování haraburdí na chatu. Objem, malý vstupní otvor ani poněkud nepravidelný tvar zavazadelníku nebudu kritizovat. Nejde přece o praktické kombi, ale o sportovní sedan/kupé. Hlavní priority jsou někde trochu jinde.
