Nedlouho po verzi s třílitrovým turbodieselem nám do redakce dorazila nejsilnější varianta BMW X3 označená M40i.
Kapitoly článku:
Fantastický motor
Sportovní zvukový doprovod
Agilita v zatáčkách
Luxusní a prostorný interiér
Spotřeba pod 10 l jenom s velkým vypětím
Mírná nervozita na mikronerovnostech
Vyšší ceny příplatkové výbavy
Méně pohodlná zadní sedadla
9 /10
Pokud pominu automobilku Volvo, která již před lety vsadila výhradně na čtyřválcové motory, není život šesti- a víceválcových agregátů ještě zdaleka u konce. Jedná se samozřejmě hlavně o luxusní segment, kde si značky, jež jsou součástí obrovských koncernů, mohou hrát díky nabídce menších a úspornějších modelů se složením motorových palet trochu více, než právě zmíněné Volvo.
Jedním z typických příkladů je BMW Group, které si v dnešní, emisními limity sklíčené době, může dovolit nabízet vidlicový dvanáctiválec hned u dvou svých značek – BMW a Rolls-Royce. Dnes nebudeme mířit tak vysoko, ostatně nová generace modelu X3 (řada G01) ani nic většího než řadové šestiválec nenabízí, až si ale příště budete dělat šoufky z tříválcového Mini nebo elektromobilu i3 šinoucího se v pravém pruhu se zamlženými okny, vzpomeňte si na to, že i díky nim si můžeme říci něco o verzi M40i. Nebýt totiž ultraúsporných modelů, ani ona by možná nebyla.
„Emko“ tříbí charakter
BMW X3 se mi vždycky hodně líbilo, dokonce i jeho první generace, do které se třeba takový Jeremy Clarkson strefoval jako střelci do hliněných holubů. S druhou generací jsem toho rovněž najezdil docela dost, a přestože teprve loni na podzim představená novinka na první pohled mnoho nového nepřinesla, alespoň není problém rozeznat, zda máte co dočinění s plnotučným dílem sportovní divize nebo pouze sportovním paketem.
Na rozdíl od Audi SQ5 vám dává M40i okamžitě najevo, co je zač. Za mě je to jednoznačně nejhezčí verze modelu, jakou můžete pořídit.
Nyní tak trochu narážím Audi SQ5 TFSI, které je rovnocenným soupeřem právě pro BMW X3 M40i, a o kterém se dnes budu zmiňovat ještě několikrát. Zatímco v Ingolstadtu byli možná až trochu moc diskrétní a kromě instalace plaketek a matných šedých prvků karoserie se moc nevytáhli, u BMW hned víte, na čem jste. Otvory v předním nárazníku jsou tak velké, že by klidně byly schopny nasát malá plemena psů, koncovkami výfuku zabudovanými v tmavých okrasných rámečcích mohou vůz zase „v klidu“ opustit.
Je zvláštní, jak jiným dojmem zkoušené „Emko“ působí ve srovnání s běžnou verzí, kterou jsme nedávno měli ve velkém testu. M40i je více „vysekané“, vyprofilované, vypadá jako Usain Bolt na kolech. Ta jsou mimochodem příplatková (stojí 37.674 Kč), jednadvacetipalcová, a nechávají docela dost prostoru k obdivování světle modrých brzdových třmenů. Jeden by snad ani neřekl, že jde o stejný „vrh“, a přestože X3 stále považuji za hezké auto, asi není těžké uhádnout, zda bych se přiklonil ke standardu, nebo „Emku“.
Pětka bez parfému
V rámci mezigenerační obměny se odehrála malá revoluce v interiéru. Pryč jsou je analogový přístrojový štít, místo něj v kapličce před řidičem trůní skvěle čitelný displej LCD TFT s rozlišením 1920x720 pixelů, který známe například z řady 5.
Ani displej navigace už není vsazený do přístrojové desky, ale „volně“ stojí, a vybrané funkce lze dokonce ovládat gesty. Typicky zvyšování a či snižování hlasitosti rádia kroužením ukazováčku ve směru či proti směru hodinových ručiček. Změnu rádiových stanic a skladeb pak provedete podobným gestem, jaké dělala Tereza Pergnerová v pořadu VyVolení. Však víte – lepší zůstanou! Škoda jen, že zkoušený kousek nebyl vybaven paketem ambientních vůní za necelých 9000 korun. Snadno se na ně totiž zvyká!
BMW dělá jedny z nejlepších interiéru. Hnědá kůže je příjemná na dotek, a ani přepravní kapacita není marná. Kufr má objem 550 litrů.
Jakožto střední SUV vás BMW X3 neomezuje při nastupování a vystupování, tedy alespoň pokud nejste opravdu malého vzrůstu. Já se svých 190 centimetrů složím za volant bez sebemenšího škobrtnutí, snad jenom ideální poloha sedadla vůči prostřednímu sloupku karoserie není úplně fajn. Tu a tam se mi při parkování ve stísněných prostorách stalo, že jsem o sloupek zavadil ramenem.
Ve srovnání s předchůdcem došlo k prodloužení rozvoru náprav o 54 milimetrů, což se těm na zadních sedadlech vždycky hodí, největší problém, a sice komfort zadní lavice, se tím však nevyřešil. Je dělená v poměru 40:20:40 a krajní místa mají polohovatelná opěradla, tvar ale bohužel není nic moc, a pro to nejlepší pohodlí holt opět musíte dopředu.
Týden před testováním tohoto kousku jsem jezdil s novou generací modelu 5 GT (nyní se už jmenuje 6 GT), jehož přední sedadla jsou jako z říše snů, přesednutí do X3 ale rozhodně nebyl tak tvrdý pád, jak by se mohlo zdát. Během týdne jsem ujel zhruba 1000 kilometrů, z toho dvakrát necelých čtyři sta, pokaždé vlastně na jeden zátah, a mohu zodpovědně říci, že standardně dodávaná M sportovní sedadla vlastně nemají chybu. Chcete-li, nabídnou vám téměř pohodní gauče, jindy si zase můžete pořádně přitáhnout sevření bočnic a v zatáčkách se nehnout ani o píď.