Pokud toužíte po nejlepším ostrém hatchbacku na trhu, zapomeňte na Civic Type-R nebo Golf R. Chtějte M140i s manuálem a samosvorem a peněz nelitujte. Tohle je poslední příležitost k nákupu.
Kapitoly článku:
Špičková ovladatelost
Samosvorný diferenciál a jeho vliv na agilitu
Výkony i pružnost pohonné jednotky
Přesné a hladce fungující řazení
V řízení by mohlo být nepatrně více citu
Poměrně vysoká hmotnost
Omezený prostor na zadních sedadlech
Na nižší střední třídu vysoká cena
9 /10
Vidíte svět černě, nebo se spíše držíte slov britské formace Monty Python a berete život vždycky z té lepší stránky? Nečekám, že mi odpovíte, stejně si jen trochu pomáhám řečnickou otázkou, abych mohl říct, že mám docela problém, jak se postavit k BMW M140i s manuální převodovkou a samosvorným diferenciálem.
Na jedné straně vidím a vnímám naprosto fantastický a výjimečně uspokojivý vůz pro ty nejnáročnější řidiče a mám strašlivou chuť vykládat vám, jak původní a skutečná radost z jízdy ještě neumřela. Na straně druhé však tohle auto zároveň bolestně připomíná, že jeho dny jsou po osmi letech sečteny a máme zde vlastně poslední rozloučení.
To by asi nebyl takový problém, však přijde nová jednička a pomalá jistě nebude. Jenže asi už víte, že chystaný nástupce má dorazit na platformě s pohonem předních kol a BMW tudíž hodí unikátní charakter svého malého hatchbacku přes palubu. Tím uzavře nejen kapitolu s názvem klasická koncepce, ale jedničková řada přijde i o svůj poslední šestiválcový motor.
Můžete se smát a ptát se, kolik lidí si stočtyřicítku či předchozí vrcholné verze ve skutečnosti koupilo, ale mně je z toho smutno. Ne proto, že už brzy naplno odstartuje doba hybridní, respektive elektrická, a ještě více unifikovaná. Vadí mi ale, že tímto zmizí další skvělé auto a s ním rovněž možnost volby pro tu menšinu, která se chce za volantem bavit i jinak než jen pomocí internetu a multimédií.
Což je svým způsobem docela zvláštní, protože mám pocit, že momentálně žijeme v době, kdy právě menšiny diktují ostatním, co je správné. Napadá mě, že asi málo řveme, pravdou ale je, že spíše nemáme tolik peněz a když máme, utrácíme je za něco jiného. Tak či onak můžete brát následující řádky jako symbolický výkřik, i když se obávám, že ve výsledku jen do tmy.
Podřízeno řidiči
Vzpomenete si ještě na interní průzkum BMW, podle kterého si více než tři čtvrtiny majitelů jedničky myslelo, že řídí vůz s pohonem předních kol? Přiznám se, že dodnes nevím, jestli byli dotazovaní vlastníci mnichovského hatchbacku skutečně takoví mimoni, jak naznačovala automobilka, nebo se nás výrobce už tou dobou snažil zvláštním způsobem připravit na změnu koncepce tím, že z majitelů udělal idioty.
Závěr zprávy mi nicméně v kontextu s celkovými proporcemi auta připadal už tehdy stejně geniální, jako kdyby někdo se vší vážností tvrdil, že Arnold Schwarzenegger dělá balet. Tedy ne že by na trhu nebylo dost aut, která se snaží klamat tělem, ale zrovna jednička si v tomto směru nikdy na nic nehrála a bylo to na ni vidět. Proto má kvůli svému pohonu přední nápravu neobvykle vepředu, zatímco kabina je naopak posunuta co nejvíce vzad, takže má na poměry nižší střední třídy velmi specifický tvar.
Tohle auto mi z profilu vždy připomínalo botu, a když už sem tahám tuhle analogii, nutno dodat, že jde opravdu o výtečně padnoucí „obutí“. Menší potíž je akorát v tom, že jednička sedne jako ulitá pouze řidiči a spolujezdci na předním sedadle. Ti vzadu nebudou mít moc místa pro nohy, nad hlavami a iluze si nedělejte, ani pokud jde o velikost kufru. Je to zkrátka daň za jiné rozmístění pohonného řetězce, ale to po těch letech na trhu jistě dobře víte. Takže se pojďme raději podívat na to, čím je M140i jiná oproti standardním modelům.
Pokud jde o vnitřek, za zmínku stojí především dvě důležité věci. První z nich je volant, jehož původ u divize M pro jistotu připomíná logo. Jeho věnec výtečně padne do rukou a je důkazem, že v ostrém hatchbacku zkosenou spodní část vážně nepotřebujete.
V ceně pak máte také sportovní sedačky. Sice jim chybí stavitelné bederní opěrky, ale jdou spustit příjemně nízko, mají vynikající boční vedení s možností elektricky naklápět postranní bočnice, a navíc lze manuálně prodloužit sedáky. Jejich kvalitu dokládá kromě jiného i fakt, že ani velký, starý a neforemný řidič mého formátu nemá důvod stěžovat si na únavu či bolesti zad po stovkách kilometrů ujetých na jeden zátah.