Kapitoly článku:
Startujeme
Motor naskakuje po krátkém stisku tlačítka okamžitě a při teplotách vnějšího prostředí kolem nuly bez žhavení. Od prostoru pro posádku je velmi dobře izolován jak po stránce akustické, tak v ohledu vibrací. Zvenčí nijak příjemný zvuk nemá (a to i přesto, že je to pořád řadový šestiválec!), nicméně ve vyšších otáčkách se do interiéru promítá příjemným a plným témbrem.
Multimediální soustava má sice stále drobné, ale obtížné chybičky, ale nabízí vynikající zobrazování a třeba při výpočtu trasy navigace je velmi rychlá
Prokluz měniče momentu je i zastudena mírný, ale zase výraznější než třeba u vozu Mercedes-Benz E 350 CDI, takže parkování v kopci není nepříjemné. Osmistupňová samočinná převodovka je s charakteristikou motoru znamenitě sladěna. Řadí rychle a bez jakýchkoli rázů a v případě potřeby náhlého intenzivního zrychlení reaguje bleskově, ale přesto racionálně. Ve změti převodů vždy zasune přesně ten, který situaci nejlépe odpovídá.
Proklikat se lze i k uživatelské příručce, vše je v češtině
BMW 5 GT nabízí hned pět jízdních režimů, mezi nimiž lze vybírat tlačítky vlevo od voliče převodovky. Jak už jsme z vozů BMW zvyklí, v závislosti na zvoleném režimu se mění vzhled přístrojového štítu a paleta nabízených informací. Krajní režimy Eco Pro a Sport+ lze částečně upravovat podle aktuálních požadavků a provozních podmínek.
Otočný ovladač lze pro některé úkony používat i jako touchpad
Hned pět jízdních režimů…
Za základní a výchozí je považován režim Comfort (v porovnání s režimem Comfort+ jsme žádné rozdíly nezaznamenali), v něm je ale vůz snad až příliš komfortní (rozuměj houpavý). Za optimální pro běžnou jízdu jsme považovali režim Sport, v němž podvozek příjemně ztuhne (přesto by mohl být ještě tužší), stejně jako řízení, které nabídne přesnější kontakt řidiče s vozovkou pod předními koly.
Jízdních režimů je k dispozici hned pět, ale v praxi budete používat zřejmě hlavně Sport
Pro běžné ježdění je vhodné v režimu Sport omezit sportovní nastavení pouze na podvozek, jinak motor drží vyšší otáčky, což se na delších cestách promítne do spotřeby paliva a akustického komfortu. Pouze při pomalé jízdě nebo manévrování se jako vhodnější jeví Comfort s měkčím řízením.
Samostatnou kapitolou je „ekologický“ mód Eco Pro. Po jeho aktivaci se namísto otáčkoměru v přístrojovém štítu objeví ohromný ekonoměr, který vám ale ve skutečnost vlastně jen říká, jak moc máte sešlápnutý plyn, nebo brzdu. Zároveň zmizí cejchování tachometru nad 120 km/h. Samozřejmě i v tomto režimu auto pojede rychleji, ale systém vás za překročení hranice 120 km/h bude kárat.
Jako optimální jsme považovali režim Sport bez sportovního řízení motoru, nicméně přístrojový štít je v něm opravdu přinejmenším divný...
Nebereme-li v potaz jinou grafiku přístrojového štítu, spočívá nejvýznamnější rozdíl mezi režimy Eco Pro a Comfort v převodovce. Při jízdě z kopce se pouze v případě Eco Pro odpojí pohonná jednotka od kol, takže jedete na „volnoběh“. Možnost zajímavá, ale poněkud paradoxní: pro maximálně hospodárný režim je přeci vhodnější brzdit motorem, kdy lze navíc v případě soustavy EfficientDynamics účinněji rekuperovat pohybovou energii…
Rychlý tank
Motor dosahuje nejvyššího výkonu poměrně vysoko a s chutí se nechá točit přes 5 000 ot./min. Tak vysoko ale zpravidla motor točit nebudete muset, je ho zkrátka k dispozici dostatek prakticky v jakýchkoli otáčkách. Akcelerace tohoto mohutného a těžkého vozu je výborná, motor táhne impozantním způsobem. Ať jedete 30 km/h, nebo 150 km/h, když prošlápnete plyn k podlaze, dostaví se prakticky stejně intenzivní zrychlení.
Podvozek účinně filtruje drobné nerovnosti a i v kombinaci s devatenáctipalcovými ráfky nabízí dostatečně komfortní cestování. Ostré výmoly a rolety, jež jsou bohužel koloritem většiny našich cest, ale vozu příliš nesvědčí, zaznamenali jsme dokonce tendence zadních kol v některých případech odskakovat.
Na kvalitních vozovkách umí být toto auto opravdu hodně rychlé...
Stabilita jízdy je příkladná jak v přímém směru, tak i při průjezdech zatáčkami, kdy se vůz chová až do ztráty adheze prakticky neutrálně. Řízení je přesné a dobře izolované od rázů z vozovky, citlivost na boční vítr je neznatelná a brzdy s masivními kotouči a třmeny mají citlivě odladěný nástup a vozu zajišťují potřebné zpomalení za každé situace.
Toto auto ale k vysloveně rychlé jízdě serpentinami rozhodně nesvádí. V každé zatáčce je znát vysoká hmotnost vozu, která vás i přes kvalitní pneumatiky a dobře odladěné závěsy kol táhne ven. Při jízdě na hranici adheze (zásahy ESP lze jen omezit, nikoli zcela odpojit) pohon všech kol xDrive mírně přispívá k pocitu větší jistoty, ovšem i tentokrát se nám potvrdilo, že xDrive vždy upřednostňuje náhon zadních kol. Díky tomu ale vůz nepostrádá charakteristiku vyhledávanou zastánci zadního pohonu.