Citlivě moderní interiér
Stále radost řídit
Atraktivní cena
Dynamikou neohromí
Vyšší spotřeba
Horší nástup brzd
8 /10
BMW si v loňském roce připravilo další omlazovací kůru pro styčný bod své nabídky - řadu 3. Tohle auto se musí v Mnichově opečovávat, protože i když už všichni nadšeně skáčou do SUV, tamní sedany a kombíky střední třídy jsou stále etalonem a prostě musí doručit očekávaný výsledek. Všichni už samozřejmě víme, že současná generace je více než vydařená, ale nezmizelo něco s dalším omlazením?
Hele, křišťál!
V rámci modernizace má trojková řada pár nových přírůstků v barvách a v nabídce kol, přičemž komunikačními barvami byly modrá Arctic Race a červená Fire Red. Za příplatek 73 tisíc jsou k potom k mání nová 19palcová kola, která více odpovídají designovému jazyku nově představených generací modelů BMW, ale v konfigurátoru hezky sedí i na současnou trojku.
Interiér dostal již známý nový volant, který kulatost mění za osmiúhelníkový tvar a má stále hodně tučný věnec. Předchozí volant se mi líbil více, ale kvituji množství fyzických tlačítek, kdy hlavně ty pro audio jsou umístěné naprosto perfektně. Další fyzické ovladače už bohužel takové štěstí neměly a přesunuly do dnes již takové klasiky - prohnutého displeje, který promítá digitální přístrojový štít a infotainment.
Středový displej pak jede na Operačním systému 8.5 a lze ho ovládat voličem iDrive, hlasem nebo dotykem. Menu nenabídne tolik funkcí jako systém 9, ale za mě je to dobře, protože je přehlednější. Co se mi líbilo, je vytažení ovládání vyhřívání sedadel a volantu na lištu ve spodní části obrazovky, takže stačí párkrát ťuknout i zadek i ruce jsou v teple.
Stejným způsobem se dostanete i do menu klimatizace, ale ačkoliv byla v týdnu během testování dost zima, měl jsem jí celou dobu nastavenou na 22 stupňů a vůbec nebylo potřeba do toho zasahovat, maximálně jsem ťuknul na tlačítko pro maximální ofuk čelního okna, když bylo auto namrzlé. Bezdrátové Apple Carplay fungovalo bez výhrad stejně jako bezdrátové nabíjení.
No asi už chápete, že to tady úplně překopané není. Je to jen pár tahů štětcem na něčem, co už fungovalo, takže bylo jen potřeba citlivě zabudovat nové věci tak, aby se to nezničilo. To nové ovládání mi ve výsledku nevadí a jako bonus je tu pár nových prvků, jako nové ambientní osvětlení, další možnosti obložení palubní desky nebo možnost skleněných doplňků jako u větších modelů značky, to třeba kdybyste u trojky chtěli za 12.740 Kč volič převodovky, vršek iDrive a startovací tlačítko z křišťálového skla. A tak proč ne, že jo.
Součástí standardní výbavy je třeba třízónová automatická klimatizace a majitele kombíku Touring potěší standardně automaticky ovládané víko zavazadelníku a sklopná sedadla v poměru 40:20:40. A pokud už jste to za těch sedm let současné generace nečetli stokrát, tak pro připomenutí - Touring nabídne v základu 500 litrů zavazadlového prostoru a po sklopení sedadel 1510 litrů.
Pokračování 2 / 3
Vrká poctivě, ale neohromí
Když jsem se díval naposledy, byla nejoblíbenější fleetovou motorizací řadová naftová čtveřice válců se sympatickým točivým momentem ve spodních otáčkách a neméně přitažlivou spotřebou. V BMW řady 3 tak samozřejmě nesmí chybět. K dispozici jsou dvě výkonové varianty - základní 318d nabídne 150 koní za cenu 1.219.400 Kč. Naše 320d už má mnohem sympatičtějších 190 koní, přičemž k mání je i se čtyřkolkou xDrive, jako tomu bylo v našem případě.
Ačkoliv se za výkon 190 koní nemusí 320d stydět, může se zdát, že jsou naftové jednotky BMW možná trošičku poddimenzované. Však 190 koní dolovala z dvoulitru už předchozí generace trojky a pokud se třeba podíváme na vrcholnou limuzínu řady 7, tak ta má jediný diesel o výkonu pouhých 299 koní. Nicméně tady je třeba se v nabídce trojky ještě trochu porozhlédnout, protože má ještě dva naftové šestiválce, jeden má 286 koní a druhý dokonce 340.
A 320d je právě ta naprostá fleetová klasika, která svou základní cenou leze do zelí passatům a jemu podobným. Jestliže totiž naše auto stojí v základu 1.391.000 Kč, tak Volkswagen Passat 2.0 TDI o výkonu 142 kW, se čtyřkolkou, automatem a jako kombík, vyjde na 1.349.900 Kč. A když jsem se tak proklikával konfigurátorem BMW, namačkal jsem si tam pod 1,6 milionu fajn parťáka, ve kterém bych těch 150.000 kilometrů za tři roky klidně strávil.
Z hlediska sportovní jízdy je ale třeba držet se na uzdě. Podvozkově trojková řada sice opět doručí nadstandardní výsledek, nicméně o tom až později, řeč je teď pochopitelně o dynamice, protože jak už čísla napovídají, bude to poněkud vlažnější zážitek. Stovku zvládne 1725 kg vážící auto za 7,5 sekundy, což není nic omračujícího, a od takové motorizace snad nikdo ani žádné extra výkony nečeká. Nelze předjíždět kde vás napadne a třeba kolegy, kteří fasovali passata, dynamikou nevyděsíte.
320d se jednoduše hýbe tak akorát, aby to prostě stačilo. Navíc stále platí, že motor dobře komunikuje s mild-hybridním systémem a osmistupňovou převodovkou. Na pádla řazení jsem prakticky nesahal, třeba při předjíždění prostě stačilo ponořit nohu do pedálu a automat shodil kvalty přesně tak, aby vám motor dodal vše, co má. Při letu k červenému poli otáčkoměru pak software chápe, že diesel je nahoře už trochu bezzubý a odřadí. Všechno je prostě takové samozřejmé.
Na německé dálnici je 320d příjemných tak 150 až 160 km/h, kdy motor ještě nehlučí. Cestování dvoustovkou bych motorově nechal na šestiválci, a úplně nejlépe v pětkovém BMW, protože trojka už v takových rychlostech naráží na limity svého odhlučnění. V rámci faceliftu se pak mnichovští vrtali spíše v plug-in hybridech, takže se nic moc nového o základních dieselech nedozvíte. Je to prostě stále tak fajn, i když možná trochu hlučnější na volnoběh oproti konkurenci.
Nicméně musím utrousit poznámku ke spotřebě. Když jsme měli v Autorevue naposledy trojku s naftovým šestiválcem, byla to rovnou ta macho M340d s lokomotivým točivým momentem 700 N.m a Richard Herbich tenkrát podotkl, že se dá dostat pod šest litrů při pohodovém cestování. V paměti ještě mám, že to je samozřejmě pravda, a taky že to jde úplně v pohodě pod osm litrů i s občasným dynamickým svezením. Pro tento šestiválec je totiž typická absolutní nenucenost. Na každou jízdní situaci odpověděla pohonná jednotka rázným: Jasně, pojď do toho.
S novou 320d xDrive jsem najel 611 kilometrů a spotřeba činila 7,3 l/100 km. Ano, hezky jsem se vezl, protože přesně to od BMW očekáváte. Není to jen sednout a počkat, než dorazíte do cíle, ale i ta cesta je svým způsobem cíl a nastavení podvozku je jedním z důvodů, proč si BMW kupujete. Palubní počítač má také měření spotřeby od výrobního závodu. Auto mělo najeto přes 10.000 kilometrů a bylo tam 6,8 l/100 km, takže jsem o tolik ambicióznější nebyl. Nicméně si tedy troufám říct, že oproti šestiválci ušetříte jen na pořizovací ceně, nikoliv na naftě.
Jak už jsem naznačil, BMW o váš říká, že za volantem jste více než uživatel. A už první stočení 320d do ostřejší zatáčky ukáže, že jste se při výběru nesekli. Jen si nezapomeňte zapnout sportovní nastavení řízení, které zážitek výrazně zlepší, jinak je to takové bezcitné kormidlování. Tuhle konvenční motorizaci pak můžete ždímat co to jde a podvozku to bude víceméně jedno. Zatočí, vyrotuje a zabrzdí. Trochu slabším místem pro mě byl snad jen prvotní nástup brzdného účinku, který měla minule testovaná M135 mnohem ostřejší, ale ostatně to písmeno ‚‚M‘‘ v názvu není pro nic za nic.
Přetáčivost je pak i nadále devizou mnichovské střední třídy, ale slabší stádo naftových koní tady nedělá až takové rodeo. Za snížené adheze samozřejmě zadní náprava ráda trochu vybočí, protože pohon všech kol xDrive preferuje zadní nápravu. Snadno si to zkorigujete a víc než tohle milé a předvídatelné odbočení mi k této motorizaci stejně nesedí. Nicméně ačkoliv je podvozek po stránce jízdních vlastností k očekávání kvalitní, míra komfortu na rozbitých cestách je o trochu níže, než bych u prémiového sedanu střední třídy očekával.
Abych tohle brblání podpořil i nějakými tvrdými údaji, tak trojka má samozřejmě hliníkové nápravy, přičemž ta zadní je pětiprvková. Vaše ambice pak krotí stabilizační systém, který jde ale v menu omezit či vypnout. Technologie TwinPower u motoru pak již pár let mate, že jde o přeplňování dvěma turbodmychadly, ale je tam stále jen jedno, které motoru dodává pružnost a linearitu v celém spektru otáček, ve kterém to dává smysl, tedy od nějakých 1700 do 4000.
Pokračování 3 / 3
Závěr
BMW u současné 320d xDrive podle mých 600 kilometrů za volantem stále doručuje takový výsledek, aby v tom nějaká ta radost z jízdy byla. Současná generace se jednoduše povedla a tahle fleetová motorizace je navíc velmi lákavá svou cenou, ačkoliv ambicióznější pohonné jednotky přelezou dva miliony. Ale právě tohle mě na trojkové řadě i po letech baví. Ta rozmanitost. A také to, že i když si koupíte jen ten na papíře manažerský přepravník, bude jízda s ním nadstandardní.
Zanedlouho by se v redakční garáži měla objevit nová Audi A5. Ta má na tohle BMW odpověď v podobě motorizace 2.0 TDI o výkonu 150 kW s pohonem všech kol quattro, a to za vstupní cenu 1.470.900 Kč. Pro doplnění známé trojce rivalů - Mercedes-Benz C 220 d 4matic kombi s výkonem 197 koní stojí 1.433.850 Kč.
Technické údaje: BMW 320d xDrive
Počet válců/ventilů na válec • rozvod
4/4 • DOHC
Typ motoru • zdvihový objem
vznětový • 1 995 cm3
Vrtání • zdvih
90,0 mm • 84,0 mm
Nejvyšší výkon
140 kW (190 koní)
Nejvyšší výkon při otáčkách
4 000 ot/min
Nejvyšší krouticí moment
400 Nm při 1 750 až 2 500 ot/min
Zrychlení z 0 na 100 km/h
7,5 s
Nejvyšší rychlost
225 km/h
Převodovka: způsob řazení • počet stupňů
automatická • 8 stupňů
Zákl./max. objem zavazadlového prostoru
500 l • 1 510 l
Objem palivové nádrže
59 l
Hmotnost: provozní • celková
1 725 kg • 2 320 kg
Rozchod kol: vpředu • vzadu
1 573 mm • 1 587 mm
Rozměry: délka × šířka × výška
4 713 × 1 827 × 1 445 mm