TEST Audi A7 Sportback 55 TFSI quattro: Kavalírský kočár s benzinovou V6 je volba znalců

Nadčasové GT se zážehovým motorem? Jde to i v roce 2023, a moc pěkně. I když už ho chvíli známe, stále funguje na úrovni moderní doby.
Radosti
Kultivovaný pohon a ticho uvnitř
Kvalitní zpracování
Stabilita a čitelnost v zatáčkách
Skvěle fungující asistenti a světla
Starosti
21" kola trochu omezují komfort
Drahé příplatky
9  /10

Zkusme si hned na začátku malý kvíz. Kdy byla představena současná generace A7? Před třemi lety? Čtyřmi? Kdepak, bylo to již na podzim roku 2017 s uvedením na trh v únoru 2018. Čili nějakých pět let. Otázka druhá: Kdy proběhl facelift? Chvilka napětí a správnou odpovědí je… Zatím žádný nebyl.

V rychle měnícím se světě aut je pět let bez vizuálních úprav působivý výkon, zvlášť vzhledem k faktu, že se za tímto čtyřdveřovým grand tourerem i dnes ve správné barvě rádi ohlédnete. Designérům se tu evidentně povedlo stvořit nadčasové dílo, a i když třeba minulá generace dnes vedle té nové vypadá poněkud opelichaně, sama o sobě je stále fešným autem.

Design se tedy neměnil, skladba motorů lehce ano. Základ tvoří čtyřválcové dvoulitry TSI a TDI, střed třílitrové šestiválce a vrcholem je tradičně přeplňovaný osmiválec, který koncem roku 2020 dostal 48V mild-hybridní systém a nabídne 441 kW (600 k) ve formě standardního RS7 a až 463 kW (630 k) u RS7 Performance. Máme zde také plug-in hybridní varianty 50 a 55 TFSI e, které kombinují zážehový dvoulitrový čtyřválec s elektromotorem.

Dnes vyzkoušíme benzinovou klasiku s V6 a sedmistupňovou převodovkou S tronic, která si od samotného začátku výroby drží svých 250 kW (340 k), ale od konce roku 2020 je podporuje mild-hybrid. Jak možná tušíte z titulku, jde o parádní volbu pohonu, ta by ale sama o sobě nestačila na celkový prožitek, na němž se stejnou měrou podílí také vnitřek A7 jeho fungování.

Uvnitř jako v digitální bavlnce

Naskočte za volant, rozhlédněte se a nasajte atmosféru na palubě – cítíte kvalitu a tento dojem pokračuje, když si vnitřek osaháte a začnete používat na svých cestách. Přední sedadla mají celkem nízko uložené sedáky s dostatečnou šířkou a vystouplými bočnicemi v oblasti stehen, vejdou se sem i rozměrnější jedinci, kteří ocení nastavování v dostatečném rozsahu.

Najít správnou pozici za volantem je snadné a bez problémů dosáhnete na ovládací prvky, kterých není zrovna málo. Stejně jako u spřízněných současných A6 a A8 zde máme dvě patra dotykových displejů. Na horním vidíte klasické soudobé pojetí multimediálního systému MMI s možností zobrazení dlaždic se základními funkcemi typu navigace, telefonu nebo audiosystému, do jednotlivých sekcí se pak snadno dostanete díky rozumně velkým piktogramům na levé straně. Systém startuje s obstojnou rychlostí a nezatěžuje vás vizuálními kejklemi, animacemi a vlastně ani barvami – tmavá mu sluší a do lesklých panelů okolo obrazovky hezky zapadá.

Na spodním displeji drtivou většinu času vidíte ovládání klimatizace a přidružených prvků typu výhřevu sedadel, v horní části pak můžete vypnout stop/start, průhledový displej nebo vysunout zadní křídlo i ve chvílích, kdy to jízdní situace nevyžaduje. I když na nastavení topení či chlazení skrze obrazovky nebo plošky s železnou pravidelností nadávám, zde je při ruce, vždy na stejném místě a přesto že musíte při obsluze na vteřinku spustit zrak z vozovky, toto řešení vám život příliš nekomplikuje.

Bezproblémové je soužití s digitálním přístrojovým štítem Virtual Cockpit plus, u nějž si můžete nastavit grafiku konzervativní s kulatými budíky i lehce futuristickou (v tomto by se mohlo lehce poučit BMW, jeho sci-fi pojetí je sice přehledné, ale ne pro každého), přehodit si sem můžete i mapu s navigací. Na volantu S Line máte klasické čudlíky a válečkové ovladače – vlevo obsluhu přístrojového štítu, vpravo audio a telefonní funkce, řízení tempomatu zůstává na páčce vedoucí ze sloupku volantu. Tu známe z mnoha koncernových vozů a je fakt, že dnes už existují lepší řešení, zvlášť regulace odstupu adaptivního tempomatu titěrným přepínačem je občas za trest.

Obecně má ale řidič A7 vše důležité na očích a po ruce, včetně nastavení jízdních režimů Drive select pod displejem klimatizace. Hlasitost se dá komandovat klasickým kolečkem, které je umístěno na středovém tunelu na straně spolujezdce – řidič raději použije nastavení přes volant.

Pro posádku vzadu je královské množství místa pro nohy a navzdory svažující se linii střechy také překvapivě slušný prostor pro hlavy. Cestující si zde mohou užívat i volitelnou čtyřzonovou klimatizaci a vyhřívání. Kufr nabídne velmi zajímavou kapacitu 535 litrů a dokonale využitelné tvary – mezi podběhy naměříte 105 centimetrů a hloubka atakuje 118 centimetrů, což dokonale kompenzuje pouze průměrnou výšku zavazadelníku. Pod jeho podlahou ale najdete náhradní dojezdové kolo (+ 5500 Kč) společně s nářadím a špetkou místa na drobnosti. Zadní opěradla lze sklopit téměř do roviny a bez „schodu.“ Je sice jasné, že kvůli praktičnosti nebo pro rodinu si Audi A7 koupí přesně nula zákazníků, ale variabilita a užitečnost je tu společně s módními tvary v hezké harmonii.

Audi A7

Audi A7 je stylový liftback z dílny německé automobilky. A7 byla uvedena na trh v roce 2010 jako alternativa k sedanům A6 a A8. Na rozdíl od nich má dvouprostorovou karoserii s výklopnou zadní stěnou, jedná se tak o liftback.

Ceny a výbava • Test Audi A7 Sportback 3.0 biTDI quattro • Hybridní plug-in • Test Audi A7 Sportback 55 TFSI quattro

Diskuze (41) Další článek: Ford Ranger dostal novou drsnou verzi Wildtrak X. Je na půli cesty k Raptoru, její vychytávky si ale užijí jen Australané

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,