Test – Toyota Corolla: Diesel? V tomto případě ano!

Trendu posledních let, kdy evropští zákazníci požadují u každého nového modelu automobilu i verzi se vznětovým motorem, se museli chtěj nechtěj přizpůsobit i Japonci. Například Honda byla poslední z velkých výrobců, kdo ještě odolával. Největší producent ze země vycházejícího slunce Toyota už produkoval diesely dávno, ale teď je zajímavý motor D4D k dispozici i v nové Corolle.
Test – Toyota Corolla: Diesel? V tomto případě ano!

Jak už jsme uváděli v testu prakticky základního modelu Corolly – tedy vozu s motorem 1,4 – je hned od začátku k dispozici téměř celá škála různých variant. Toyoty s motorem D4D jezdí už nějaký čas a teď tedy úspěšný agregát našel místo i pod kapotou nového typu Corolla.

Je obvyklé, že provedení se vznětovými motory bývá jednodušeji vybaveno než u verzí zážehových. To platí i o voze, který jsme měli možnost vyzkoušet. Dnes se však už i základní výbava běžně pyšní tolika dříve luxusními prvky, že příliš spartánská výbava by už neobstála. Zejména pak u japonských výrobců, kteří v tomto směru Evropany předstihují.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Vůz, se kterým jsme jezdili, měl pětidveřovou karoserii hatchback a celkově tedy platí o vozidle to, co bylo řečeno už v testu Corolly 1,4. Jediná odlišnost nastala právě u agregátu a nutno říci, že k lepšímu.

Motory s technikou common-rail jsou obecně velmi dynamické při úsporném provozu a v Corolle to platí také. I v silných mrazech blížících se –20 stupňů C startuje pohonná jednotka snadno a rychle. Čím je ovšem chladnější počasí, tím déle je motor hlučnější. Charakteristický klapot ale mizí po několika málo okamžicích, stačí ujet pár set metrů. Svůj akustický projev má i turbodmychadlo. Při pozorném naslouchání je možné typické hvízdání turba zaslechnout – ale nijak neruší. Samotný turboefekt se v dynamice nijak zvlášť neprojevuje. Ale je znát, že patřičný točivý moment nabíhá až od 2000 otáček. Jakmile se ručička otáčkoměru přehoupne přes tuto hranici, vůz znatelně zrychlí.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Pokud jde o naše orientační měření, vůz zrychloval z nuly na 100 km/h za 11,9 s a to je příznivější výsledek než u verze 1,4. Nejvyšší rychlost jsme pak zjistili 177 km/h, což je přibližně stejná hodnota.

Proti nejslabšímu motoru je výrazný přínos zejména vyšší točivý moment. Nezatížený vůz tak při akceleraci například na prachu nebo mokru tu a tam „prohrábne“ ještě na dvojku. Přední vnitřní kolo se snadno protáčí i při jízdě pod plynem v zatáčkách s velmi malým poloměrem. Komfortu ani bezpečnosti jízdy to nevadí, ale každé takové protočení zhoršuje ekonomické parametry, zejména ve spotřebě paliva a pneumatik.

Pokud jde o samotnou spotřebu, pak se výrazně lépe jeví na volných silnicích než v městském provozu. Vítanou pomůckou byl v tomto směru i jednoduchý palubní počítač, který sdílí společný displej s rádiem i v této verzi. Při mimoměstském provozu ukazoval hodnotu 6,7 – 6,8 l/100 km, ve městě je pak téměř nemožné se dostat pod hranici 7 litrů nafty na 100 km. Spotřeba narůstá zejména při pomalém posunování ucpanými ulicemi. Mimo město je tedy provoz dostatečně úsporný, ve městě pak trochu vyšší než jsme očekávali.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Už v minulém testu jsme se zmiňovali o nepřesnostech v řazení vozů Corolla. I tento automobil s jiným motorem nám poznatek potvrdil. Také tentokrát se ne vždy podařilo zařadit se stoprocentním úspěchem a to je, u jinak komfortního vozu, jistá vada na kráse.

Přestože podvozek nedoznal proti zážehovým verzím žádné změny, neznamená vyšší hmotnost agregátu a tedy větší zatížení přední nápravy znatelný posun v jízdních vlastnostech. I přes tuto okolnost je v některých momentech zatížení stále ještě malé – viz výše.

Toyota Corolla se vznětovým motorem nás celkově oslovila velmi příjemně, považujeme ji za, v některých směrech, lepší než ve verzi s motorem 1,4. Při nákupu je ovšem vždycky nutné zvážit, zda se vyšší investice do nákupu a některých provozních ukazatelů skutečně proti zážehovým verzím vyplatí. Pomaleji nabíhající částky za naftu u pumpy nemusí skutečně znamenat celkově levnější provoz – zejména, pokud najedeme méně než 40 000 km ročně. Ale to už je jiná kapitola, která se týká nejen tohoto vozu.

Test ojetiny Škoda Citigo: Skvělé auto s jednou velkou chybou

Ojetina: Škoda Citigo 1.0 MPI

Ceny ojetých minivozů koncernu Volkswagen klesají pod osmdesát tisíc. Jak jsou na tom se spolehlivostí?

včera | David Rusol | 20 příspěvků
Minitest Renault Espace 1,8 TCe: Jak v obrovi slouží motor Alpine A110?

Minitest Renault Espace 1.8 TCe

Renault Espace patří do kategorie velkých MPV. Tedy takových aut, která by mnohým často velmi hodila, ale nakonec si je koupí jen málokdo. Renault nyní připravil verzi, která je z mnoha hledisek velmi zajímavá.

9.  12.  2017 | Radek Pecák | 10 příspěvků
TEST Volkswagen Polo 1.0 TSI Highline – Golfův revír

Volkswagen Polo 1.0 TSI

Segment malých vozů pomalu dorůstá modely nižší střední třídy. Nový Volkswagen Polo je toho důkazem, z vyšších tříd si navíc půjčil i několik užitečných technologií.

7.  12.  2017 | Jan Mička | 30 příspěvků