Tesla zákazníkům radí: Nesnažte se naše elektromobily vylepšit

hudla: milióny se fajn pumpujou, když to jsou cizí peníze z dotací
Být Muskem taky by mi to nevadilo

Musk zachranil aj Teslu aj SpaceX pred par rokmi zo svojich poslednych penazi a zil na dlh, ak sa teraz niekomu nepaci ake pozicky si Tesla berie, akcie moze kludne predat. Nikto nenuti nikoho ich ani kupovat dlhopisy, ktore vyda, napriek tomu sa o nich isli potrhat...

Dobrodinec. Filantrop :-D:-D:-D:-D

Vobec nie, len si plne stal za svojimi projektmi...

http://www.tme.eu/html/CZ/rele-pro-vysoke-p... ... http://eshop.elfetex.cz/vyrobky/kategorie/kruhove... ... http://www.zbozi.cz/vyrobek/packove-spinace-p... ...

Termín "vysoký proud" je jazykově i technicky nesmysl, bez ohledu na to, že pár odkazů na Googlu najdeš.
Žádná taková definice neexistuje.
Vysoké napětí jasně definuje ČSN jako >1000 V. Stejně tak rozděluje slaboproudé a silnoproudé elektrické zařízení (podle možnosti úrazu).Vysoký proud si půjčil termín "vysoký" od napětí, nemá ale žádnou vypovídací hodnotu, tudíž je irelevantní. Je to stejný nesmysl, jako dlouhý proud. To už i "krátký penis" je přesnější vyjádření, protože zde lze dovozovat srovnání vůči průměru ;)
Protože se měří velikost proudu, nikoliv jeho výše, lze vůči nějakému etalonu hovořit jen o malém nebo velkém proudu.

Tak zrovna to označení "vysoké napětí přes 1000V" u elektromobilů taky moc nefunguje. Jejich výrobci běžně označují za vysokonapěťové i akumulátory co mají napětí jen ve stovkách voltů.Nijak bych to ale nehrotil, termín vysoký proud se běžně používá nejen na autorevue a všichni mu rozumí i když možná není přesně dle noremŠkoda že tu není Fantomas, vysvětlil by nám to odborně

Máš nějaký příklad vysokonapěťového akumulátoru?A s tím, že se měří velikost proudu, souhlasíš?

Vysokonapěťový akumulátor (270 - 400V)
http://www.luxuryguru.cz/auta-lode/volvo-xc90-t8-p... ... http://www.hybrid.cz/bmw-vyuzije-v-elektromobi... ... http://www.bmw.cz/cz/cs/newvehicles/i/i8/20... ... A souhlasím že se měří velikosti proudu, ale stejně tak můžeš měřit velikost napětí, kapacity, odporu, výkonu, elektromagnetické indukce a tisíc dalších věcí.
A pak můžeš klidně říct že někde tečou vysoké proudy stejně jako silné nebo velké, kondenzátor má vysokou kapacitu stejně jako velkou, odpor je velký i vysoký, to stejné výkon a další.
Prostě v běžném textu můžeš pro označení míry nebo veikosti použít více různých výrazů bez ohledu jestli jsou všechny dle normy.
Tolik k našemu jazykovému koutku

Uvedené odkazy jsou hezký příklad toho, jak marketing bez skrupulí plodí kecy, které jsou v rozporu s realitou a technickým názvoslovím. A to nikoliv jen českým.
Uvedené akumulátory opravdu nejsou vysokonapěťové, pouze se nějakému frikulínovi nezdálo použít technicky správný termín "nízké napětí 270V" (LV / low voltage). Asi by to nebylo dostatečně sexy. Prostě jak je to víc jak 230V, tak je to pro něj hodně moc, takže vysoké napětí. A 600V pro něj bude megamocvysoké napětí. Jak překvapivé v ulhaném elektromobilním světě, kde nikomu nelze věřit ani dobrý den, že?A pokud se u proudu měří velikost, tak výsledek by měl znít velký/malý, nikoliv vysoký, dlouhý ani světlý.

Tady bych se frikulína trochu zastal, neboť mu šlo především o blaho mladého elektromobilisty. :-)

Konkrétně na ochranu před úrazem elektrickým proudem vycházející z IEC 60364-4-41 (Protection against electric shock), která se promítá i do ČSN EN norem. Principiálně jde o to, že 60VDC je limit bezpečného malého napětí a cokoliv nad to je tedy třeba brát jako nebezpečné. No a vzhledem k tomu, že označení "baterie s nebezpečným malým napětím", by asi nebyla zákazníky přijata(pochopena) úplně dobře, tak se skutečně raději i v odborné literatuře mluví o "HV battery" u všech, které mají vyšší napětí než 60V.

Dohledám si to. Můžeš mi poradit, která ČSN mluví o napětí >60V DC jako i vysokém napětí?

Abys mne špatně nepochopil - Metodicky označovat tyto baterie/měniče/cokoli "vysokým napětí /HV" je asi opravdu špatně. Podle mne (nepátral jsem po tom) je to úlitba, aby se nemusel používat metodicky správný výraz: "nebezpečné malé/nízké napětí", který by mohl laik chápat jako protimluv, respektive nepochopit vůbec. Ta 60VDC hranice je jinak pro automotive průmysl obecně platná a EV s baterii do 60V (např. Renault Twizy, obecně většina ještěrek a golfových vozíků) pak hodně ušetří při návrhu elektrického rozvodu (není nutno používat jiné zapojení, vodiče, prvky...), daní za to pak jsou při požadavku větších výkonů tlusté/vysoké/široké/masivní a hlavně také úderné proudy B-]

S tím prvním souhlasím.S druhým už ne. Velikost měříme u mnoha veličin a přesto nemusíme pro hodnocení výsledku použit jen výrazy velký - malý, ale čeština má k dispozici i další..
Mimochodem běžný termín je i třeba nízký proud jako opak vysokého. U odporu měříme velikost a taky může být nízký nebo vysoký. Nevím proč furt řešíme dokola tak jasnou věc.

Odpor je malý a velký, impedance je nízká nebo vysoká.
Jsou to niance, ale souhlasím s LOL, že je dobré terminologii dodržovat, jinak nám to bude postupně jazykově korodovat a budou vznikat omyly, až se nakonec nedomluvíme vůbec.Jinak mezi výškou a velikostí je samozřejmě podstatný rozdíl. Například velikost postavy a výška postavy jsou zcela odlišné veličiny ;)A prostoru tomu teda věnujeme opravdu zbytečně mnoho, na druhou stranu o vozítkách Tesly bylo řečeno už vše, takže je alespoň o čem diskutovat :D

Když říkáš že velikost postavy a výška postavy jsou zcela odlišné veličiny, uvádíš to proto abys ukázal že stejný významový rozdíl je i mezi velikostí imedance a výškou impedance (použito ve smyslu "vysoká impedance"), mezi velikostí odporu a výškou odporu ("vysoký odpor"). Nebo je ta výška postavy jen příklad úplně mimo téma ?A proč podle tebe nemůže být i odpor vysoký (například ve spojení vysoký izolační odpor) ?
A mohla by být impedance třeba malá nebo velká, zvláště když taky neměříme její výšku ale velikost ? :-)
V čem spočívá tak dramatický technický rozdíl mezi odporem a impedancí, že jedno může mít jen velikost a druhé jen výšku přičemž oboje má stejnou jednotku ?

"hasiči stříkali vysokým proudem na požár".. člověk by řekl, že syntakticky je správně "silným proudem" :-P

Profesionální deformace ne?? :-D Běžný člověk to tak nebere a spolehlivě pochopí co chtěl člověk říci. Co vysoké IQ?

začnu od konce: IQ mám :-P
Já celkem chápu, že lidi si pletou napětí a proud, ale to neznamená, že to je správně a že se to tak může (na odborném webu) používat. Od elektrikáře, co si plete napětí a proud bych si nenechal ani žárovku vyměnit.

LOL: konečně něco s čím se da souhlasit ;-)

jeden můj bývalý profesor říkal, že když mluvíš jako hlupák bez vzdělání a zavedeného názvosloví, tak ti nikdo nebude rozumět a ty se nakonec sám ve svých tezích ztratíš.

Myslím že schopnost chápat závisí především na inteligenci toho posluchače

Tak mi předveď svou inteligenci na následujícím technickém textu: "Když výchylka ypsilon dosáhne g lomeno omega na druhou, pak f lomeno velké S překročí hodnotu sigma e, protože deformační likvidion zakmitače o šlajsnu vrznonož, není uvedený akvabác ničím jiným nežli cachtovodní karambolouch pokolena jdoucího ponoru neuvěřitelné pindy.":-D

Myslím že prvním základem pochopení je použít jazyk, kterému obě strany rozumí. Zkus tedy ten projev napřed napsat pomocí normálních českých slov a můžeme o něm klidně diskutovat

Vidím nějaké minusy tak to zkusím ještě jinak. I člověk bez vzdělání může vyjádřit myšlenku použitím výrazů běžného netechnického jazka a bez zavedeného názvosloví. Stačí když ji formuluje alespoň trochu srozumitelně běžnou řečí a normálně inteligentní posluchač mu určitě porozumí. Obtíže mohou nastat, pokud někdo z nějakého důvodu vyloženě chce aby mu ostatní nerozuměli, viz známé Jamalalicha? Jamalalicha. Jamalalicha, i paprťála, chánua, chánua, e chánua, e chánu, džalala, džalala-a, a paprťála....
Takže si rád vyslechnu překlad tvého textu do srozumitelné řeči (i netechnické). Pevně věřím že konkrétní myšlenku má - představa že bys záměrně vytvořil nesmyslný text jen abys mohl tvrdit že chyba je na straně posluchače by byla dost pod úrovní této diskuze.

Celý fór je v tom, že _následně_ už můžeš říct cokoli - klidně věci naprosto se popírající, stejně jako u "vysokého proudu" - mělo to být správně "vysoké napětí" nebo "velký proud"? Někdy se to dá odhadnout, ale nikdy nemáš 100% jistotu, že dotyčný ví, o čem mluví nebo vlastně plácá, nebo se jedná jen o malé nedorozumění.
Když se bavím s Pepou v hospodě, klidně takové chyby nebudu řešit. Když mi takovou věc řekne elektrikář (nebo někdo, kdo by se měl v elektrice vyznat, protože o ní píše), tak se ozvu, protože to jednoznačně není správně a navíc si to přečte pár dalších internetových odborníků a budou se navíc na ten článek odkazovat jako na zdroj "kde to taky tak psali, takže to bude dozajista technicky správně"P.S.: ten text je z jednoho starého čs. filmu nazvaného "Výbuch bude v pět" ;-)

Ttext ani film jsem neznal (ale aspoň jsem to teď zkouknul) nicméně vidím že je to stejné jak s tím jamalalicha - diskutující záměrně použije neznámé účelově vymyšlené výrazy aby mu posluchač NEROZUMĚL. Takže tenhle problém opravdu není na straně posluchače, není to stejný problém jako v této diskuzi a příklad byl podle mě nevhodný.Pokud je u el.proudu místo velký použito označení silný, beru to jako zdůraznění jeho intenzity a text je pro mě zcela zřetelný. Na rozdíl od jamalalicha, karambolouchu nebo likvidionu. Jediné co bych si snad dovedl trochu představit je ta neuvěřitelná pinda :-)Autorevue a podobně zaměřené servery nejsou ryze odborné, jsou tak napůl mezi bulvárem a zcela odborným textem. Takže mi osobně nijak nevadí používání "nenormalizovaných" výrazů a myslím že takové detaily nevadí ani naprosté většině ostatních návštevníků stránek, naopak přispívají k pestřejšímu textu a srozumitelnost můžou třeba i zlepšovat.
Bývají zde občas i daleko horší chyby - věcné - a i nad nimi se jen málokdo pozastavuje natolik jako v téhle diskuzi která je v podstatě o ničem.

Demonstroval jsem pouze to, že v daném okamžiku nelze rozpoznat, zda se jedná o omyl, záměr nebo nepochopení. Jinak s tebou víceméně souhlasím, až na to, že AR je sice možná bulvár, ale odborný. A pokud mají být e-káry budoucností (o čemž zatím velmi pochybuji), měli by se redaktoři začít orientovat nejen ve strojařině, ale také elektřině..Věřím tomu, že existují i chyby v "pravověrně automobilových" článcích, a i tam by takové chyby být neměly (tam navíc se v diskusi strhne hned podobný virvál požadující nápravu..) :-D

Když jsi nakousl tu odbornost AR, za horší než použití netechnických lidových výrazů považuju jiný problém. Při přebírání externích informací k autům redaktoři často ocitují údaje nebo technická řešení včetně zjevných hrubých chyb a nijak se nad tím nepozastaví, nijak chyby nekomentují, prostě tváří se jako by vše bylo správně.
Stejně tak mají redaktoři nepochybně hodně praktických zkušeností s mnoha auty, ale jejich interpretace do vlastních článků občas zavání úplným diletantstvím.Tohle je podle mě v daleko větším rozporu s tvrzením o odbornosti redaktorů než právě diskutovaný silný proud a proto bych si dovoli o té odbornosti docela pochybovat. Podle mě je to skutečně tak na půli cesty a bohuže to platí všeobecně, prakticky pro všechny tuzemské i naprostou většinu zahraničních serverů s autama

A ještě trochu doplním, i ty jsi mě záměrně uvedl v omyl tvrzením že ten text je technický s cílem abych neporozuměl.
Ten text není technický. Technická je pouze první část "Když výchylka ypsilon dosáhne g lomeno omega na druhou, pak f lomeno velké S překročí hodnotu sigma e"...a té se dá rozumět velice slušně.
Zbytek věty popisujícípád do vody je v podstatě jen polosmyslné splácání zkomolených nebo vymyšlených výrazů, nemající s technickým textem pranic společného a bez znalosti kontextu filmu mu nelze rozumět.

Každý, kdo nechápe Adolfa je debil, ty to nevíš? Já to také nevěděl. Raději budu debil, než souhlasit s těmi jeho výlevy B-]

Lepší být debil jak mrtvý ;-)