Tatra a Brouk toho mají společného více, než by se na první pohled zdálo. Pojďme si ve stručnosti připomenout, jak vznikl spor, který vedl až k tučné pokutě.
Všichni určitě znáte příběh původního Volkswagenu Brouk. Pokud ne, tak jen ve zkratce připomínáme, že vznikl na popud Adolfa Hitlera, který chtěl dostupné lidové auto pro všechny obyvatele. Realizovat tuto hezkou ideu dostal za úkol rodák z českých Vratislavic nad Nisou Ferdinand Porsche, kterého Hitler podporoval ve výrobě závodních vozů. Tehdy ovšem Porsche ještě možná netušil, že jednou bude ďáblův konstruktér.
Pohnout s myšlenkou lidového auta už bylo opravdu třeba. Vždyť v Americe jezdily tou dobou již miliony osobních automobilů, které si mohl dovolit i obyčejný dělník. Porsche musel jednat, protože Hitler masivně stavěl dálnice, po kterých měli občané již brzy svévolně cestovat, což byla jedna z věcí, kterou tak rád prohlašoval za pultem.
Jak do toho všeho zapadá Tatra? Podívejte se na prvního Brouka a poté na vozy Tatra. Na první pohled vás určitě zaujmou designové podobností. Vozy mají podobnou proudnicovou karoserii a dvojici světlometů vpředu. Největší podobnost Brouka s Tatrou se přikládá modelu T97 a konceptu V570. Zde začíná několik verzí zajímavého příběhu, které mají stejný počátek i konec. Pokusíme se příběh stručně shrnout.
Dalo by se říct, že Porsche opisoval od Hanse Ledwinky, konstruktéra Tatry, ale tak jednoduché to nebylo. Konstruktéři byli totiž přátelé a návrhy spolu často konzultovali. Ať už to bylo jakkoli, německá výrobna byla obviněna z plagiátorství. Žaloba se ovšem netýkala vzhledu, protože podobné karoserie se běžně objevovaly v rámci lepší spotřeby paliva, která byla během krize jedním z hlavních témat. Šlo o koncepci rámu s nezávislým zavěšením kol (Backbone chassis).
Ferdinand Porsche se s žalobou svěřil Adolfu Hitlerovi, který řekl, že problém vyřeší. Když se Tatra T97 již rok vyráběla, začala v roce 1938 okupace Československa. V roce 1939 se Brouk s Tatrou sešel na berlínském autosalonu a Hitler sám uviděl velkou vzhledovou podobnost vozidel. Nechal tak nařídit ukončení výroby vozu Tatra T97.
Tím to ovšem neskončilo. Nacistická vojska sebrala veškerou dokumentaci k vozu a odvezla ji do Německa. Podle některých zdrojů je dokumentace dodnes kdesi ve Stuttgartu. Když pak ještě v témže roce začala válka, žaloba od Tatry propadla. Obnovila se až po ukončení války, kdy musel Volkswagen v roce 1961 zaplatit milion západoněmeckých marek (některé zdroje udávají tři až pět milionů).
Tatra T97 se vyráběla pouze tři roky (1937-1939). Za toto období jí vzniklo pouze 510 kusů a je tak velmi ceněným sběratelským vozem. Čtyřválcový motor o výkonu 40 km/h ji uměl rozpelášit až na 130 km/h. O jejích schopnostech tedy nemůže být nouze. Podívejte se do stodoly, jestli tam náhodou jednu nemáte.