Čerpací stanice pod křídly bombardéru B-17 se stala ikonou Milwaukie. Letadlo stále bojuje o přežití s cílem vrátit se na původní místo.
Kdo jel po dálnici D10 z Mladé Boleslavi do Liberce, nemohl přehlédnout notoricky známé letadlo IL-18D OK-WAJ stojící na betonové ploše od roku 1987. Slouží jako výletnická atrakce i občerstvení. Pamatuji si dobu asi před dvaceti lety, kdy byl kokpit ještě přístupný a okna měla průhledná skla. Pak letadlo postupně chátralo, až zůstal z poloviny vybydlený interiér s čínskými hračkami a skromným fastfoodem.
V roce 2020 však byl celý areál přestavěn do nápaditého zábavního parku a vnitřek letadla opět oživilo příjemné restaurační zázemí. Letoun samotný s mohutnými křídly slouží i jako střecha pro venkovní sezení. Zatímco tady se letadlo už těší z nově vdechnutého života, na druhé straně zeměkoule bojuje o život bombardér B-17, který byl atrakcí v podobném duchu.
Příběh, jehož kořeny sahají až do roku 1947, je nejen součástí historie rodiny Lacey, ale také kulturním dědictvím Milwaukie v Oregonu. Přímo zde, na silnici 99E měl velkou čerpací stanici pilot Art Lacey, který se jednoho dne rozhodl usadit na střechu prodejny bombardér B-17. Mnozí považovali nápad za bláznivý a jeho dobrý kamarád se s ním vsadil, že se mu to nepovede. Vsazená částka prý byla malá, jelikož Arta nebylo radno podceňovat.
Odhodlán naplnit svou vizi si Lacey půjčil od kamaráda 15 000 tehdejších dolarů a vyrazil na armádní letiště Altus v Oklahomě, které bylo po válce plné nepotřebných bombardérů. Tam si vyhlédl kousek za 13 750 dolarů, a protože s ním uměl zacházet, požádal o povolení provést testovací let před přeletem domů. Říká se, že B-17 letěla krásně až do přistání, kdy Lacey kvůli zaseknutému podvozku musel přistát „na břiše“ a během klouzání narazil do dalšího stroje. Po chvilce smlouvání koupil i druhý letoun za pouhých 1 500 dolarů s tím, že oficiálně byl poškozen povětrnostními vlivy.
S pomocí dvou přátel doletěli do Portlandu, kde byl bombardér demontován na čtyři části kvůli pozemní přepravě na čerpací stanici. Transport se uskutečnil v noci na čtyřech kamionech s doprovodem na motorce. Ten měl v případě potíží ujet, jelikož Art neměl na nadměrný náklad povolení. To samozřejmě neuniklo pozornosti strážcům zákona a Artovi byla udělena pokuta „závratných“ 10 dolarů. Malá cena za to, že B-17 se konečně mohla usadit na jeho benzínce, čímž okamžitě získala pozornost.
Lidé z celého města přijížděli, aby mohli dotankovat pod křídly válečného hrdiny a důkladně si jej prohlédnout i zevnitř. Jenže kromě fanoušků létající pevnosti atrakce lákala také drobné zloděje, takže letadlo rychle chátralo. Navíc v padesátých letech z letadla vypadl malý chlapec, což Arta přimělo letadlo pro veřejnost uzavřít. Rodina Lacey v areálu provozovala „Bomber Restaurant“ a motel až do roku 1991. O pět let později byly kvůli plánované renovaci z letadla demontovány oba motory Wright Cyclone a čelní nos. Jenže peníze na dokončení obnovy rychle došly a otevřený letoun pod rozmary počasí i nánosy ptačího trusu rychle stárnul.
Art Lacey zemřel v roce 2000, ovšem jeho rodina nechtěla pohřbít s ním i jeho plechový odkaz. Od roku 2006 funguje nezisková nadace -17 Alliance Foundation a muzeum s vizí získat dostatek financí pro dokončení renovace. V roce 2014 bylo celé letadlo rozebráno a dodnes se dává postupně dohromady, aby se jednoho dne opět vrátilo na původní místo.