Dosud opomíjenou kategorii youngtimerů představují víceúčelové automobily pro volný čas. Škoda, i mezi nimi najdete okouzlující skvosty. O nejatraktivnějším modelu máme jasno: Talbot Matra Rancho splní všechna přání spojená s mobilitou, a navíc skvěle vypadá!
Již při pohledu na tohle křiklavě nápadité auto, které si už od pohledu poradí s jakýmkoliv terénem, leckdo zapřemýšlí. Vždyť ta kulatá světla jsou tak povědomá, k tomu nápadné prolisy na předních blatnících a boční dveře, které už leckdo v minulosti otevíral…
Talbot Matra Rancho je vozem mnoha tváří, vždyť i jeho obchodní značka kombinuje jména dvou automobilek. Talbot ukončil činnost v roce 1992 s modelem J-5, přebrandovaným sourozencem stejně označeného peugeotu s původem ve Fiatu Ducato. Automobilka Matra se kdysi kromě rancha věnovala pouze sportovním kupé. Pamatujete si třeba na bagheeru nebo unikátní murenu s trojicí sedadel v jediné řadě? Navíc samotné rancho oficiálně vyráběl koncern Chrysler France prostřednictvím automobilky Simca. Možná už se v tom pomalu začínáte ztrácet…
Aby toho nebylo málo, guláš plný rozmanitých ingrediencí ještě trochu zamícháme. Zmíněnou kompletní příď totiž darovala ranchu kompaktní Simca 1000, mimochodem kdysi oficiálně dovážená i do Československa. U nás se dokonce proslavila jako vůbec první soukromý vůz pozdějšího prezidenta republiky a automobilového příznivce Václava Havla. Vedle typických čelních tvarů však tisícovka od Simky darovala kříženci kombi s vizáží terénního modelu také třeba pérování zkrutnými tyčemi, přední i zadní zavěšení kol, brzdy, hřídel volantu nebo přístrojovou desku.
Na pomoc projektu přispěchala také Simca 1307/1308, vítěz evropského titulu Auto roku 1976 – ranchu pro změnu poskytla vlastní motor, převodovku se spojkou, převodku řízení a také některé spínače a ovládací segmenty v interiéru. Závod Matra Simca zase zajišťoval dodávku kol, zesílených dílů zavěšení kol, prodloužené zadní oblasti karoserie, polyesterových částí skeletu, předních blatníků či plastové palivové nádrže.
Když se projekt pod oficiálním označením Matra Simca Rancho na jarním autosalonu v Ženevě 1977 poprvé představil veřejnosti, hned se dočkal sebevědomého přirovnání ke kompromisu mezi volnočasovým vozidlem Renaultem 4 Ródeo a terénním Range Roverem s pohonem všech kol. „Od prvního se liší větším výkonem, robustností i komfortem, od druhého menší hmotností a nižšími pořizovacími i provozními náklady,“ citujeme lichotky na adresu rancha z dobového Světa motorů.
Už při první prezentaci na švýcarském výstavišti se začalo spekulovat o tom, že novinka se v budoucnu dočká i pohonu 4x4, který by k tomuto atraktivnímu víceúčelovému kombi náramně pasoval. Bohužel se tak ale nakonec nestalo, a tak přirovnání k land roveru zůstalo jen nevyslyšeným přáním. Navíc se pod přední kapotou nikdy neobjevil jiný motor než karburátorová zážehová patnáctistovka. Matře sice zajišťovala důstojný pohyb, jenže úspornou alternativu v podobě atmosférického vznětového motoru by už tenkrát mnozí uvítali. Po pozdější fúzi automobilek se skupinou PSA se vozidlo oficiálně prodávalo jako Talbot Matra Rancho.
Komfortní i v terénu
Hlavní předností rancha byla prostorná a prakticky uspořádaná kabina se zvýšenou zadní částí. Přední sedadla jsou samostatná, za nimi se rozprostírá divadelně vyvýšená a dostatečně široká třímístná lavice. Přístup na ni je však možný pouze přes kupředu sklopnou sedačku spolujezdce, na všech pozicích se uvelebíte do příjemně měkkých křesel s plyšovými potahy. Přestože zvenku působí dojmem drsňáka, celkově hraje lesnicky vyzbrojené francouzské kombi hlavně na komfortní notu.
Poznat je to už za jízdy. Odhlučnění rozlehlé kabiny je na vysoké úrovni, takový klid jsme v takhle rozměrném a proskleném akváriu nečekali. Přes nerovnosti se navíc rancho přenáší tak ladně, že si jich ani nevšimnete. A houpavý podvozek na silnici uklidňuje natolik, až se spokojené posádce na delší cestě pomalu zavírají oči. Stříbrné kombi jsme vyzkoušeli nejen na podzimních silnicích okolo hradu Karlštejna, ale se vší parádou také v romantickém členitém terénu lomu Velká Amerika, známém ze spousty českých filmů.
Rancho posledního roku výroby s první registrací z 19. září 1984 si před pěti lety pořídil fanda klasických francouzských modelů Roman Ledinský a od té doby s ním najel sotva 3000 km. Na tak výjimečně zachovalém autě je totiž každého kilometru škoda. „První majitelka kdysi odřela bok a v autorizovaném servisu netrefili správný odstín laku. Její reklamaci ale uznali a někdy v roce 1988 celé auto na své náklady přelakovali,“ přidává Roman perličku z bohaté historie svého neobvyklého vozu. Se stárnoucím lakem se však stejně nespokojí a rancho časem plánuje „polít“ barvou znovu.
Raritní výbava
Unikátnost a atraktivitu rancha podporoval výrobce po celou jeho kariéru různými limitovanými sériemi s terénní výbavou. Nejpůsobivějším prvkem přídě se staly přídavné zamřížované světlomety, jejichž kruhový tvar a umístění se zásahem do nárazníku silně připomínají mnohem pozdější Škodu Yeti. Romanův vůz nese na karoserii veškeré myslitelné příslušenství: vedle speciálních litých kol třeba mohutné ochranné dveřní lišty, plastové nástavce blatníků nebo střešní zahrádku nad předními sedadly, v níž měly některé akční specifikace uložené rezervní kolo.
Trend osmdesátých let dotvářejí také okenní skla v příplatkovém bronzovém tónovacím odstínu, zadní okna lze dokonce pro lepší větrání kabiny podélně posouvat. Výbava byla bohatá, na přání mohl zákazník získat třeba hledací světlomet, odkládací polici nad zavazadlovým prostorem, speciální antikorozní ochranu podvozku nebo pneumatiky nadstandardního rozměru 185/70 R14. Zpočátku byly v nabídce tři nabízené karosářské laky – červený, zelený a pískově žlutý. Všechny přitom mohla automobilka dodat také v metalickém provedení. Stříbrná metalíza na našich snímcích pochází až ze závěru produkce.
K nasazení do náročných podmínek přispívá promyšlená a odolná konstrukce podvozku. Nosné části karoserie i spousta podvozkových dílů se dočkaly značného zesílení, plastová palivová nádrž je umístěna v chráněné zóně mezi zadními koly. Přídavné světlomety zde příkladně chrání trubkový rám. Oba nárazníky vznikly ze zesíleného sklolaminátu a plastové lišty kolem celé karoserie jsou silné jako zaťatá pěst.
Zajímavý je rovněž fakt, že kromě standardní, uzavřené karoserie byl v nabídce rancha dokonce i kabriolet s odnímatelnou zadní střešní částí kabiny. Plech v tomto případě nahradilo plátno a zadní sedadla se kvůli riziku promáčení dočkala méně pohodlných, ale nepromokavých tvrdých potahů. Samotný kabriolet je dnes velkou raritou, zrodil se totiž v pouhých stovkách kusů. Celkový koncept vozu byl jako stvořený také pro stavbu užitkové specifikace, čehož automobilka hbitě využila – pro podnikatelské potřeby nahradila oblast zadních sedaček rozlehlým nákladovým prostorem.
Jenže všechno hezké jednoho dne skončí, a tak se kariéra rancha v roce 1984 definitivně uzavřela. Úplně posledním vozem vyráběným na původním základu Simky 1100 se stala malá dodávka Talbot 1100 VF 2, produkovaná do roku 1985. Rancho ukončilo svoji kariéru o rok dříve, jeho původní myšlenka však žije dál. Dnešní koncern Stellantis, zrozený z někdejšího PSA, totiž v současnosti vyrábí podobně koncipované modely dokonce dva: sourozence Peugeot Rifter a Citroën Berlingo Multispace.
Závěr: Ukončil to Espace
Rancho je nejen vzhledově atraktivní a praktický youngtimer pro všechny příležitosti, ale zároveň historicky nenahraditelné auto – stalo se totiž posledním vlastním modelem značky Talbot a tečkou za automobilkou Matra, ale zároveň také evropským průkopníkem kategorie MPV. Jeho nástupcem se stal Renault Espace, vyvinutý jako prototyp Matra P18.
Po začlenění automobilky do skupiny PSA se však projevily škrty, vedení koncernu v případě nového projektu rozhodlo o jeho předprodeji konkurenci. V roce 1984, kdy byla výroba rancha ukončena, tak na jeho linku v závodě Romorantin nastoupila finální verze novinky pod pozdějším jménem Renault Espace. A přestože už se nyní espace na českém trhu nenabízí, v páté generaci se na téže lince bývalé Matry vyrábí dodnes…
Z dobového tisku
Charakteristika neobvyklé karoserie pohledem Světa motorů (1977): Podvozková karoserie, přední ocelová část svařená s rámem, přišroubovaná kabina s ocelovou kostrou a sklolaminátovými panely, třídveřový stejšn s dvojdílnými zadními dveřmi – horní část výklopná nahoru, dolní část sklopná do roviny podlahy. Přední sedadla posuvná, se samonavíjecími pásy. Zadní sedadlo sklopné do podlahy. Vrstvené čelní sklo, přední okna spouštěcí, zadní posuvná, vyhřívané zadní okno se stíračem a ostřikovačem. Halogenové světlomety H4 a dálkové světlomety. Závěs pro přívěs. Bezpečnostní nárazníky a boční vyztužení kabiny. Na přání zbarvená skla, úpravy pro radiopřijímač. Zavazadlový prostor 1,06 m3, po sklopení zadního sedadla 2,2 m3.
| Talbot Matra Rango: Technické údaje |
| Motor |
řadový čtyřválec, dvojitý karburátor Weber 36 DCNVA |
| Zdvihový objem [cm3] |
1442 |
| Vrtání x zdvih |
76,7 x 78,0 mm |
| Největší výkon [kW/min] |
59/5600 |
| Točivý moment [N.m/min] |
118 N.m při 3000/min |
| Převodovka |
4M |
| Pohon |
přední |
| Brzdy |
vpředu kotoučové, vzadu bubnové |
| Délka x šířka x výška, rozvor |
4315 x 1665 x 1735, 2520 |
| Max. rychlost [km/h] |
145 |
| Zrychlení 0-100 km/h [s] |
neudáno |
| Normovaná spotřeba [l/100 km] |
9,0-11,5 |
| Objem nádrže [l] |
60 |
| Cena nového vozu (1982) |
18.900 DM |
Článek vyšel v Auto Tipu Klassik 12/2021. Časopis si můžete koupit na ikiosek.cz.