Světlomety z Česka oslňují. Mají je i Bugatti a Bentley

„Naším cílem je stát se jedním ze tří největších světových dodavatelů automobilového osvětlení,“ řekl Ravikumar Purimetla, jeden z ředitelů společnosti Varroc Lighting System. Na dotaz AutoRevue, kolikátí jsou dnes, odpověděl: „Šestí.“

Příběh firmy Varroc Lighting Systems dobře ilustruje, co se v Česku děje. Aniž se o tom příliš ví, naše země se stala v průběhu posledních let jedním z největších světových výrobců automobilových světel.

Čtyři domácí producenti – Varroc Lighting Systems, Automotive Lighting, Hella Autotechnik a Koito – zásobují desítkami milionů světel nejlepší automobilky.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Zatímco v roce 2005 putovaly do světa od nás automobilové světla za 10,62 miliardy korun, loni to již bylo za 27,10 miliard korun. Podle hrubých odhadů se Česko podílí na celosvětové produkci předních světlometů a zadních svítilen z jedné desetiny.

Pro každého…

„Dodáváme světlomety těm nejlepším,“ říká Ravikumar Purimetla. „Třeba do vozů Bentley Continental GT, Bugatti Veyron, Jaguar XK, Land Rover Freelander, Range Rover Evoque.“

Ale také pro vozy určené pro masový trh, například pro Citroën Berlingo, Škodu Fabii a Octavii, VW Caddy a Polo, Ford Fiesta, Focus, Mondeo… i pro TATA a Mahindru, celkem pro dvacet značek.   

Stejně jsou na tom další domácí výrobci. I ti mají ve svém portfoliu světové značky – Automobile Lighting (například BMW, Honda, Mercedes-Benz, Renault), Hella Autotechnik (například Škoda, Audi, Seat) a Koito (například Porsche, Nissan, Suzuki).

Důraz na Ford

Varroc Lighting Systems je součástí skupiny Varroc Group vlastněné indickým kapitálem. Zaměstnává ve svých sedmi závodech a šesti vývojových centrech po celém světě 4700 lidí, z toho 2326 v závodech a vývojových centrech v Novém Jičíně, Rychvaldu a Ostravě. A nejsou to jen lidé u výrobních pásů. Tři stovky specialistů se podílejí na vývoji vnějšího osvětlení.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Až třicet procent produkce směřuje do vozů Ford, těsné vztahy jsou dány historicky. Předchůdcem Varrocu byl totiž Autopal a tuto společnost v roce 1993 koupil Ford Motor.

O sedm let později se Autopal stal součástí Visteon Corporation. Divizi světelné techniky pak v roce 2012 odkoupila od Visteonu společnost Varroc Group a vznikla společnost s novou identitou – Varroc Lighting Systems.   

Fordu dodává Varroc Ligting Systems v současnosti dva miliony kusů předních světlometů a 2,3 milionu kusů zadních svítilen. 

Od A do Zet

„Celý proces – od zadání až po konečnou výrobu – má ustálené fáze,“ říká Miroslav Staroň z vývojového oddělení Varroc Lighting Systems. „Nejprve se podílíme na technickém a stylistickém řešení konceptu osvětlení.“

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Miroslav Stavroň o rozdílu mezi originálními a neoriginálními světlomety na českém trhu: „Často nesplňují požadavky z hlediska distribuce a rozložení světla. Nejsou odolné.“

Když se klient rozhodne pro nabídku Varrocu, je čas pro vlastní vývoj. Upřesňují se finální stylistické vnější plochy, řeší se detailní konstrukce všech verzí světlometů a svítilen.

„Výsledná konstrukce musí samozřejmě splňovat veškeré legislativní požadavky a specifikace zákazníka, všechny verze musí být homologovány,“ říká Miroslav Staroň. „Teprve potom začíná sériová výroba.“

Kdo šetří, neušetří

Součástí prohlídky závodu v Novém Jičíně bylo i porovnání světlometů a svítilen pro vozy Ford od Varroc Lighting Systems a vesměs neznámých asijských výrobců.

Závěr? Dost brutální. Levnější (o 500 až 1000 korun) neoriginální světlomety ohrožují životy.

Vyplynulo to ze srovnávacího testu tří předních světlometů a dvou zadních svítilen. Výsledky představili novinářům Miroslav Staroň z vývojového oddělení Varroc Lighting Systems a Miroslav Sládek, technický ředitel Fordu Česká republika.

„Testovali jsme dva druhy předních světlometů pro Ford Focus minulé generace, jeden typ předního světlometu pro Ford Mondeo (2007), zadní svítilnu pro stejný vůz a zadní svítilnu pro Ford Fiesta (2008),“ říká Miroslav Staroň.

V čem testování spočívalo?

Především proběhlo fotometrické měření světlometů. Důraz byl kladený na to, zda světlomety a svítilny splňují intenzitu předepsaného osvětlení (svítivosti) ve všech bodech a pásech.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Zda světlomety v dostatečné míře osvětlují vozovku před autem a krajnice, zdali neoslňují řidiče protijedoucích automobilů.

Brzdová, směrová, mlhová, obrysová a zpětná světla musela být viditelná v požadovaných úhlech, aby bylo ostatním dostatečně jasné, že například vozidlo hodlá odbočit. (Rozpoznat to musí i řidiči na vedlejší komunikaci.)

Dalším v řadě zkoušek byl vibrační test. Ten ověřoval stav světlometů a svítilen po ujetí 200 000 kilometrů (nebo po patnácti letech provozu). 

Zkoumala se i výdrž vzorků v extrémních klimatických podmínkách, jaké panují například na Sahaře nebo v Grónsku.

Testovala se také těsnost světlometů a svítilen. Ta probíhala tak, že vzorek se ponořil do vody a byl natlakován tlakem 5 kPa. Tlak nesměl během 30 sekund klesnout o více než 1 kPa.     

Výsledky chabé a chabější

Asi nebylo náhodou, že všechny originální světlomety a svítilny dopadly dobře. Zato ty „aftermarketové“ nikoli.

Tak třeba světlomet Fordu Focusu (modelový rok 2008) pocházející z Tchaj-wanu: když byl zapnutý na tlumenou funkci, měl krátký dosah, oslňoval protijedoucí, nenabízel dostatek světla po stranách vozovky. U směrové funkce nabízel celkově málo světla.

Klepněte pro větší obrázek
Upéct? Zamrazit? Žádný problém.

Neobstál ani při zkoušce těsnosti, kdy objímka žárovky směrového světla netěsnila. Po „teplotním“ testu vzorek vykazoval změnu vzhledu v pokovené oblasti, pokovení v označené oblasti bylo zamlžené. Po vibračním testu se uvolnila projektorová jednotka. 

Co by to znamenalo na silnici?

Za jízdy v dešti by se mohla dostat do světlometu voda. Světelná stopa z uvolněného reflektoru by se mohla na silnici „hýbat“, světlomet by mohl vydávat nežádoucí zvuky. Zhoršil by se i jeho vzhled...

A podobně dopadly i další zkoumané „aftermarketové“ světlomety a svítilny. Otřesná byla třeba brzdová světla pro Ford Mondeo (2007), měla příliš slabý světelný svazek a nevyhovovala kvůli „nedostatku světla na úhlech viditelnosti“. 

„Opravdu nemá cenu šetřit na nepravém místě,“ komentoval vše Miroslav Sládek. „U takových světlometů hrozí například přehlédnutí osoby na krajnici. Kvůli špatně osvětlené vozovce může řidič pozdě zareagovat, začít pozdě brzdit, což může mít fatální následky.“

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Malý pohled do historie. Ta začala v roce 1879, když Josef Rotter vybudoval z malé dílny v Novém Jičíně továrnu na výrobu světelných systémů pro auta.
 


 

Test Hondy CB650F: Slušná dávka adrenalinu pro každý den

Honda CB650F

Výkon vyčtený z technických tabulek vás neuchvátí, ale nenechte se vysmát. S touhle motorkou se vyřádíte jako s málokterou jinou. Vypadá skvěle, je dokonale ovladatelná, je za rozumný peníz a vhodná i pro začátečníky. A pokud chcete, pojede s vámi tak, že vám adrenalin bude stříkat z uší ještě hodně dlouho po tom, co ji zaparkujete doma v garáži.

17.  10.  2017 | Michal Žďárský | 4 příspěvky
Test Mercedesu třídy S po faceliftu: Vyšel návrat k řadovému šestiválci?

Mercedes-Benz S400d

Naší recenzí tentokrát prošel Mercedes nejvyšší řady s nejsilnějším vznětovým motorem, které se kdy montovaly do osobních vozů této automobilky.

13.  10.  2017 | Milan Lažanský | 10 příspěvků
Test Suzuki Swift SHVS: Tady elektromotor rozhodně dává smysl!

Suzuki Swift SHVS

Naší recenzí prošla nová generace Suzuki Swift. Vyzkoušeli jsme ji v mild-hybridní variantě.

4.  10.  2017 | Milan Lažanský | 17 příspěvků