TEST Suzuki S-Cross 1.4 BoosterJet Hybrid 4x4: Návrat do minulosti s přidanou hodnotou

Nové, ale přesto téměř desetileté auto. Suzuki S-Cross se během let změnilo k nepoznání, jeho technika však současnému trendu podlehla minimálně. A to je dobře!
Radosti
Velký vnitřní prostor
Úsporný a vyladěný hybridní pohon
Skvělé jízdní vlastnosti
Bohatá výbava za rozumnou cenu
Starosti
Chybí automatická převodovka
Rezervní kolo ani za příplatek
Občas nervózní podvozek na sérii nerovností
8  /10

Deset let. Tak dlouho uběhlo od představení designové studie nástupce oblíbeného kompaktního SUV Suzuki SX4. Finální produkt SX4 S-Cross, který jsme na českých silnicích poprvé proklepli v září 2013, sice krásy konceptu nedosáhl, šlo však o poctivé SUV s rozumnými motory (1,6litrové čtyřválce v benzinu i naftě), pohonem všech kol, snadným ovládáním a velkým vnitřním prostorem.

Stejně jako současné SUV Vitara, představené v roce 2014, prošel i S-Cross v průběhu let pořádným vývojem. Už v roce 2015 dostal soubor bezpečnostních systémů včetně přednárazového, jehož radar výrobce zasadil do nové masky chladiče s dvojicí lamel. O rok později S-Cross v rámci faceliftu zdrsněl a místo atmosférického benzinového motoru dostal litrový a 1,4litrový motor BoosterJet (82 a 103 kW). V roce 2020, tou dobou už bez litrového tříválce a nafťáku, přišla přepracovaná jedna-čtyřka coby 48voltový mild-hybrid s výkonem 95 kW, který dnes najdeme i ve Swiftu Sport a Vitaře. Přesně před rokem se na svět vyloupl nový S-Cross, který však tak úplně nový nebyl. A to je vlastně dobře.

Suzuki je konzervativní automobilka a asi nebudu mluvit jen sám za sebe, když uvedu, že to dnes S-Crossu sluší více než kdy předtím. Dříve baculaté zvýšené „polokombi” zrobustnělo, má krásná diodová přední světla s denním svícením, díky kterému si ho ve zpětném zrcátku klidně spletete s Volkswagenem Touareg, a do výrazných segmentů rozdělené zadní svítilny, které zádi konečně dodaly trochu charakteru. Je to hezké auto, a i kdyby to přece jenom nebyl váš šálek čaje, aspoň se přesvědčíte, jestli koukáte na Suzuki, nebo Toyotu Corolla Cross. Přestože jsou si tato auta podobná, ve skutečnosti nemají nic společného.

Co je vlastně normální auto?

Poslední dobou se u nás v redakci zdomácnělo slovní spojení „normální auto”. To je auto, které na rozdíl od většiny novinek nemá digitální přístrojový štít, dotykové ovládání klimatizace a naprosto běžné funkce schované kdesi v infotainmentu. Nemá ani elektronickou parkovací brzdu a stop/start či systém pro vedení v jízdních pruzích ovládáte dedikovanými tlačítky v dosahu rukou. Takových aut už moc není, S-Cross je však výjimka, která jde na ruku milovníkům starých pořádků.

Jasně, z přístrojovky ční dotykový displej (u výbav Comfort a Premium 7palcový s DAB+ a parkovací kamerou, naše výbava Elegance má 9palcový s navigací a 360stupňovým kamerovým systémem), má však slušnou citlivost, najednou zobrazí všechny důležité informace (rádio, navigaci, data o jízdě…), dotykáč už ale měl minulý S-Cross a ten nový jej má daleko atraktivněji zabudovaný. A podívejte se na přístrojový štít: palubní počítač se pořád ovládá plastovými kolíčky! Ano, byly doby, kdy jsme tohle v nových autech kritizovali, dnes mi ale tento old school připadá pořád lepší než milion tlačítek na volantu a základní funkce schované v infotainmentu. A že tlačítka pod volantem nevypadají hezky? Tak ať, ale jsou velká a aspoň je snadno nahmatáte i poslepu.

Za volantem si není nač stěžovat. Pozice k řízení je příjemná, sedadla jsou široká a pohodlná, hlavice páky šestistupňového manuálu padne hezky do dlaně a kolena řidiče nic neomezuje. Zatímco Suzuki Vitara jsem vždycky vnímal jako takovou plastovou krabičku, S-Cross vsadil na hezčí a hodnotnější materiály příjemné na dotek. S dekory se to tady moc nepřehání a celek není přeplácaný, prostě pohoda.

Navzdory výrazné úpravě vnějšího vzhledu jsou rozměry karoserie stejné jako v roce 2013, kdy se nám tehdy ještě model označený SX4 S-Cross dostal poprvé do rukou (délka 4300 mm, šířka 1785 mm). Stejný zůstal i rozvor náprav (2600 mm), takže bych mohl sprostě obšlehnout to, co jsem před devíti lety psal ještě na web Auto.cz.

Prostor nechybí před koleny ani v loktech (měřím 190 cm) a díky výše ukotveným sedákům a velkému úhlu otevírání dveří se dozadu příjemně nastupuje. S výjimkou základní verze jsou zadní opěradla S-Crossu polohovatelná, takže si pohrajete i s objemem kufru - má 430 až 440 litrů v základu a 1230 litrů po sklopení opěradel téměř do roviny. Všechny hodnoty jsou přitom srovnatelné s S-Crossem z roku 2013. Podlaha kufru je variabilní, nechybí háčky na tašky a praktické schránky před podběhy kol. Víc si český chalupář snad ani nemůže přát. Pardon, něco přece: klasické rezervní kolo místo lepicí sady.

Suzuki

Suzuki je japonský výrobce automobilů a motocyklů. Michio Suzuki založil v roce 1909 společnost vyrábějící tkací stroje, první prototyp automobilu vznikl až v roce 1937.

Suzuki má své továrny i v Indii, Pákistánu nebo Maďarsku, spolupracuje s řadou automobilek.

Suzuki Ignis • Suzuki Swift • Suzuki Vitara • Suzuki S-Cross

Diskuze (13) Další článek: Barevný podklad směrových ukazatelů napoví více, než si myslíte. Proč je někdy zelený, modrý i bílý?

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , Auta SUV na Heureka.cz