Suzuki Grand Vitara: jen krůček k Olympu (představení a první dojmy)

Není tomu tak dávno, kdy se svět znal pouze čistokrevné off-roady. Poté přišly do módy vozy SUV, které se většinou jen tváří, že mohou do terénu. A jen vyjímečně se někomu podaří udělat SUV, které si to může bez problému rozdat v terénu téměř s kýmkoli. Zařadí se mezi hrstku výjimečných nové Suzuki Vitara?
Suzuki Grand Vitara: jen krůček k Olympu (představení a první dojmy)
Seznam kapitol
  1. Slovo úvodem, Inovace a technologie, Jízdní dojmy
  2. Technické informace, ceník, závěr
  3. Kompletní fotogalerie vč. mnoha nepublikovaných snímků

Další generace Suzuki Grand Vitary přišla na trh teprve před pár dny a ihned po uvedení si získala poměrně velkou pozornost. Již minulá generace patřila k tomu nejlepšímu, co šlo na trhu v daném segmentu a třídě pořídit, a nová Vitara má posunout tyto kvality ještě dále. Suzuki dlouho sází na heslo „Suzuki = Off Road“ a v tomto duchu je postaven i nový model. Pokud ale začínáte mít obavy, že půjde o zástupce čistokrevných terénních vozů, můžete je hodit za hlavu.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Nové Suzuki Grand Vitara

Inovace a technologie

Nová Vitara, dnes již další z dlouhé řady SUV vozů, přišla s inovacemi, které určitě stojí za představení a které by jí mohly vynést na pomyslný Olymp. Na druhé generaci vozů se totiž projevila velká snaha o zlepšení jízdních vlastností i mimo terén. První generace byla opravdu ostrým off-roadem se všemi klady i zápory, které tyto vozy s sebou nesou. V terénu špičkové jízdní vlastnosti, velké nájezdové úhly, velká brodivost, stálý náhon na všechna kola s možností uzávěrky ji zařadily k tomu nejlepšímu. Ostatně toto jen potvrzuje oblíbenost tohoto auta mezi off roadovými a trialovými závodníky a také u lidí a firem, které potřebuji auta do opravdu těžkých terénů.

Nová Vitara šla ovšem trochu dál. Trh si žádá své a pokud se automobilka nedokáže přizpůsobit novým trendům, její osud bude velmi nejistý. Suzuki se tedy vydalo cestou většího zcivilnění, a tak je zatřídění do třídy SUV na místě.

První velkou změnou je nově vestavěný žebřinový rám, který ve spojení s nezávislým zavěšením předních kol se vzpěry McPherson a vinutými pružinami a zadní nezávisle zavěšenou nápravou multilink vykazují špičkové jízdní vlastnosti jak na silnici tak v terénu. Další inovací je nově vyvinutá převodovka pohonu 4x4 s centrálním mezinápravovým diferenciálem, který se vyznačuje velmi tichým chodem a velmi dobrou trakcí na každém povrchu. Centrální diferenciál se zvýšenou svorností vyrovnává rozdíly mezi otáčkami jednotlivých náprav, zlepšuje tak jízdní vlastnosti a snižuje spotřebu.

Jelikož se jedná o auto, se kterým si to můžete zamířit kdykoli do terénu, trvalý náhon s možnosti uzávěrek je zde samozřejmostí. Jejich režimy:
4H – základní režim 4x4 s rozložením výkonu 47:53 pro zadní nápravu
4H Lock – uzávěrka mezinápravového diferenciálu
4L Lock – uzávěrka diferenciálu, kdy je výkon přenášen na nápravy dvojnásobným poměrem proti režimu 4H.

Již z popisu uzávěrek je patrné, že Vitara bude zvládat i opravdu ostrý terén.

Za volantem

Dnešní třída SUV je plná různých značek a modelů, které se tváří navenek jako terénní vozy, ale již v prodejně vám sdělí, že s tím terénem to nebude tak horké - pokud vyloženě nemusíte, bude vhodnější využívat pouze zpevněné cesty, popř. jen velmi mírný terén ve stylu polních cest. A pokud již do tohoto terénu zamíříte, prostupnost je velmi nízká. Na druhé straně stojí silné off roady, které jsou v terénu jako doma, ale zamiřte s nimi na silnici a pochopíte, proč mají již v názvu, že nepatří na silnici.

Díky předchozí generaci jsem se na krátký test Vitary těšil. Přece jen off-road nedostane do rukou řidič každý den, a tak jsem možnost svezení uvítal. Mírné zklamání přišlo, když jsem poprvé spatřil novou 5dveřovou verzi Grand Vitary. Očekával jsem na pohled něco výraznějšího, co jasně řekne kam patří, ale předemnou se objevilo auto, které od pohledu vypadalo jako typické SUV.  Myšlenky začaly směřovat k tomu, že opět prožiji dobré a pohodlné svezení, ale s nudou po běžných cestách. Nova Vitara totiž vyrostla, zakulatila se a její design se dokonale trefil do dnešní doby. Moderní, přitom konzervativní, s mohutnou přední maskou, širokou mřížkou chladiče a vytaženými lemy. To jsou první části, které mne zaujaly. Usedám za volant, dívám se kolem a vše jak má být. Volant, přístrojová deska, pohodlné sedáky, vše moderní, bez náznaku strohosti. Mé pocity by se v tu chvíli daly krájet, protože představa, že se projedu dalším SUV, nebyla tak lákavá.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Nová Vitara vypadá velmi civilně

Přes prvotní smíšené pocity se pohodlně usazuji do sedaček a startuji dvoulitrový motor pod kapotou. Jemné natočení startéru a nic. Psát nějaký román, tak napíšu „ticho na pěšině“. V kabině je klid a já směřuji pohled na otáčkoměr, kde vidím necelých 1000 otáček. Perfektně odhlučněný motor v klidu mne překvapil. Čekal jsem něco ostřejšího a "chlapského". Na voliči je nastaveno 4H a my vyrážíme vpřed. Ihned směřujeme po poli k lesu a Vitara se jen mírně houpe. Motor si krásně přede a jeho průnik do kabiny je i přes vysoké otáčky minimální. Míříme do lesa, kde je připravená pravá off roadová trať. Podřazujeme za dva a pod plynem zdoláváme první prudký sjezd. Vitara se chová absolutně předvídatelně a řízení je opravdový zážitek. Nárazy od kořenů, od hrbolu a muld zvládá řízení bravurně a jejich přenos do volantu je minimální. To se již blížíme k první opravdové zkoušce. Podřazujeme na jedničku a plyn držíme na podlaze. Vitara se zakusuje do hlíny a kolem nás vzniká prachový opar. Stále pod plynem míříme sebejistě vzhůru.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Prudší stoupáni v terénu nečiní Vitaře problémy

Bez jediného zaváhání se ocitáme nahoře a při zpětném pohledu si říkám, že tou cestou bych nešel ani pěšky. S Vitarou stále pod plynem směřujeme k další překážce. Krátký, ale prudký výjezd, za kterým po zlomu následuje krátký sjezd. Najíždíme trochu bokem, abychom vyzkoušeli i boční náklony. Jsou parádní a když míjíme strom, ke kterému jsme výrazně naklonění, ruka mi instinktivně letí z okna se snahou opřít se o něj, abychom se nepřevrátili.

Klepněte pro větší obrázek
V pohodě zvládnuté boční náklony

Ovšem v této chvíli zvládlo auto víc, než řidič a tak i tuto překážku není problém zdolat. Po mírnějším úseku začínáme zkoušet skutečné možnosti podvozku a náhonu. Zamykáme diferenciál a rozjíždíme se do prudkého kopce. Předním nárazníkem mírně zahrábneme do země a tak víme, že kopec dá pořádně zabrat. Dojedeme zhruba do půlky a zastavujeme. Úhel kopce je kolem 60°. Povrch je směsí prachové hlíny a listí. Vytáčíme motor a pouštíme spojku. Vitara se zakusuje do hlíny a po mírném poskočení začneme opět směřovat vzhůru. Pomalu zrychlujeme, za námi vzniká hustý oblak prachu a před námi se rýsuje vrchol strmého stoupání. Auto nepolevuje a my zdoláváme další náročný úsek tratě. Poté následují již odpočinkové pasáže a malý brod. Krásně ujetý a mokrý jíl ve spojení s krátkým, ale pořádným stoupáním dává zabrat. Na druhý se dostaneme i za poslední ostrý úsek a již v poklidu směřujeme k cíli.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Mokrý a kluzký jíl není také problém

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Ani pro menšího sourozence není terén problém

Jak jsem již zmínil výše, dobrými jízdními vlastnostmi v terénu se mohla chlubit i předchozí generace. Největší změnou je ovšem komfort a pohodlí na běžných cestách, při běžné jízdě. Opravdu dobré provedení podvozku umožnujě poměrně svižnou a sportovní jízdu i po běžné okresce a není problém prohánět Vitaru i po dálnici, aniž byste byli brzdou provozu. To vše za příjemného ševelení motoru, který je slyšitelný opravdu jen ve vysokých otáčkách, a to ještě pěkně tlumeně bez náznaku nepříjemného zvuku. Při rychlejší jízdě po dálnici je ale třeba počítat s mírným aerodynamickým hlukem, který se do kabiny dere až kolem maximální povolené rychlosti. Do té doby není problém hovořit se spolujezdci bez zvyšování hlasu a ani rádio není třeba nijak zesilovat. Samotná jízda je velmi pohodlná a klidná. Podvozek je naladěn komfortně a tak podélné ani příčné nerovnosti posádku nijak nerozhází. Jediným neduhem jsou mírně větší náklony při projíždění zátaček vyšší rychlosti. Auto si sice drží stopu velmi dobře, přesto je třeba si na toto chvíli zvykat a u neznalého může tento náklon vyvolat obavy. Reakce na volant jsou velmi precizní, což se ovšem dalo očekávat u auta, které je zaměřeno i na těžkou práci. Testovací jízda po běžné komunikaci nedovolila vyzkoušet extrémni situace, ovšem byla dostatečně dlouhá a náročná, aby ukázala, že Vitara to s komfortem myslí opravdu vážně. Jízdní vlastnosti jsou opravdu na vysoké úrovni a v dnešní době je řadím k tomu nejlepšímu, co za dané peníze a v dané třídě lze zakoupit.

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Slovo úvodem, Inovace a technologie, Jízdní dojmy
  2. Technické informace, ceník, závěr
  3. Kompletní fotogalerie vč. mnoha nepublikovaných snímků
Minitest Nissan Qashqai 1,6 DIG-T: Po faceliftu s hezčí tváří

Nissan Qashqai DIG-T 160 (minitest)

Co nabízí populární crossover po faceliftu a jaká je kombinace vbrcholné benzinové motorizace s manuální převodovkou a pohonem předních kol.

dnes | Milan Lažanský
TEST Jeep Compass 2,0 MultiJet: Horal mezi praktičtějšími crossovery

Jeep Compass 2,0 MultiJet

Nový Jeep Compass chce na rozdíl od hranatého předchůdce více cílit na městské zákazníky a bodovat svým stylem. Přesto mezi konkurenty zůstává drsnější variantou.

12.  12.  2017 | Milan Lažanský | 2 příspěvky
Test ojetiny Škoda Citigo: Skvělé auto s jednou velkou chybou

Ojetina: Škoda Citigo 1.0 MPI

Ceny ojetých minivozů koncernu Volkswagen klesají pod osmdesát tisíc. Jak jsou na tom se spolehlivostí?

10.  12.  2017 | David Rusol | 32 příspěvků