Suzuki Grand Vitara: cestou necestou (megatest)

Nová Grand Vitara je oproti předchozí generaci velkým pokrokem kupředu. Vystihuje moderní designerské trendy, nabízí stálý pohon všech kol, uzávěrku centrálního diferenciálu a redukční převodovku. Otestovali jsme benzínovou i naftou verzi.
Suzuki Grand Vitara: cestou necestou (megatest)
Seznam kapitol
  1. Obroda Suzuki, pohon 4x4, krátká a dlouhá verze
  2. Přehled motorů, cenová politika
  3. Moderní interiér, jízdní pohodlí, místo vzadu
  4. Zavazadlový prostor, motor 2.0 16V
  5. Motor 1.9 DDiS, srovnání nafty a benzinu, jízda po silnici
  6. Chování v terénu, slovo závěrem, plusy a minusy, výbava
  7. Technické parametry, fotogalerie část 1.
  8. Fotogalerie část 2.

Moderní interiér

Oproti předchozí Vitaře byl interiér navržen od základu znovu, takže je o poznání modernější a odpovídá současným designérským trendům – podobně, jako byl od základu přepracován interiér Swiftu. Mohutná středová konzola, výrazná kaplička se třemi kruhovými budíky, tříramenný volant – to vše působí skutečně elegantně. Nikde ale nenajdete žádné designerské excesy, vše je relativně strohé a funkční. V interiéru najdete řadu prvků ze Swiftu či SX4 – páčky jsou stejné, stejně jako tlačítka po levé straně volantu či ovládání rádia. Oproti Swiftu ale má jiné ovládání klimatizace, je totiž automatická, ne manuální; zatímco do Swiftu se dává pouze manuál, do Vitary jen automat. Klimatizace je jednozónová i ve verzi Comfort, nicméně ovládání pomocí dvou kruhových ovladačů spíše připomíná klimatizaci dvouzónovou. Klimatizaci chybí displej, všechna nastavení jsou mechanická.

 
Interiér působí moderně

Nad centrální konzolou je malá kaplička s informačním displejem, který ukazuje čas, venkovní teplotu a aktuální spotřebu. Stejně jako Swiftu i SX4 chybí i Vitaře klasický palubní počítač, který by počítač průměrnou spotřebu či průměrnou rychlost – přitom by jistě stačilo přidat pár řádků kódu do řídící jednotky. Přehrávač zvládá ve standardu pouze cédečka, s MP3 si neporadí; lze to ale vyřešit obezličkou – v testovaném dvoulitru měl prodejce zabudovanou přípojku pro externí MP3 přehrávač, který se schoval v uzavíratelné schránce pod klimatizací. Pod ovládání klimatizace je otočný ovladač, který řídí režim pohonu všech kol. Má celkem čtyři polohy; základní 4H, s uzávěrkou diferenciálu 4H Lock a s redukcí 4L Lock. Pozice N vyřadí pohon zcela – tato poloha slouží pro tažení vozidla, když si ho vezete třeba na dovolenou zapřažené za obytný vůz.

  
Tříramenný volant s ovládáním rádia na volantu --- Středová konzola je zakončena palubním displejem --- Ovládání klimatizace a pohonu 4x4

Pohodlí především

Volant je už v základu tříramenný s ovládáním rádia na levém rameni; to je rozdíl oproti Swiftu, který má ovladače na obou ramenech. Řešení Swiftu je přehlednější, u Vitary jsem se musel neustále dívat na to, jaký čudlík vlastně mačkám. Volant má poněkud tenký věnec a je na něm znát, že Suzuki šetří na vývoji – stejný volant dá do každého vozu. Lepší je až ten ve verzi Comfort, který je potažen kůží a má o něco tlustší věnec. Volant je bohužel nastavitelný pouze výškově, naštěstí je základní posaz natolik dobrý, že to pro nalezení optimální pozice stačí. Sedadla jsou rozměrná a pohodlná, nelze mít pro nim výhrady. I v nejnižší pozici sedíte stále docela vysoko, to je ale ve vozech typu SUV normální. Celkově hodnotím pozici za volantem kladně, už jen díky posuvné loketní opěrce, která není jako u některých vozů konkurence tak nízko, že si neopřu loket. Zkrátka pohoda.


Sedadla jsou pohodlná

Charakter rodinného vozu doplňují ve Vitaře odkládací prostory. Poměrně velké kapsy v předních dveřích obsahují o prostor na velké láhve s pitím, menší láhve nebo kalíšky je pak možné schovat do středového tunelu. Cédečka či jiné drobnosti je možné odložit do loketní opěrky a další prostor je k dispozici před spolujezdcem. Škoda, že podobně jako u Swiftu není šuplík pod předním sedadlem. Vedle řadicí páky je na každé straně zásuvka na 12V spotřebiče (např. navigace a dobíječka mobilu), řidič i spolujezdec zde mají ovladače vyhřívání sedadel, funkce, která je ve standardní výbavě. Upozornit musím také na obrovská zpětná zrcátka, díky nimž máte dokonalý přehled o tom, co se děje za vámi – je to paráda.

 
Řadička poněkud vibruje --- Řidič i spolujezdec mají k dispozici vyhřívání sedadel a 12V zásuvku --- V loketní opěrce je úložný prostor

 
Odkladácí prostory

Jak se sedí vzadu

S rozvorem 2 640 mm a v kombinaci s vysokým posazem je vzadu místa nadbytek, posadí se i dlouháni sami za sebe, aniž by vytlačili koleny v předních sedadlech díry. Osoby průměrného vzrůstu pak mají před koleny velkou rezervu. Posaz je pohodlný, stehna mají díky vysokému posazu dobrou oporu. Sedadla jsou rozumně měkká, takže ani v terénu netrpí tělo neustálým natřásáním. Opěradla je možné v poměrně velkém rozsahu sklápět, takže na delších trasách můžete měnit polohu zad. V nejnižší poloze se pak dá i dobře spát. Pokud si ale pořídíte úpravu N1, nejenže přijdete o prostřední pás a hlavovou opěrku, ale současně také o část variability při sklápění – poloha „ležmo“ vám bude zapovězena. Dle mého názoru je to docela velká daň za ušetřené DPH.

  Vzadu je místa dostatek

Předchozí kapitola Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Obroda Suzuki, pohon 4x4, krátká a dlouhá verze
  2. Přehled motorů, cenová politika
  3. Moderní interiér, jízdní pohodlí, místo vzadu
  4. Zavazadlový prostor, motor 2.0 16V
  5. Motor 1.9 DDiS, srovnání nafty a benzinu, jízda po silnici
  6. Chování v terénu, slovo závěrem, plusy a minusy, výbava
  7. Technické parametry, fotogalerie část 1.
  8. Fotogalerie část 2.
Se Škodou Octavia 2.0 TDI Evo poprvé v Česku: Musí být nejlepší. Daří se jí to?

Škoda Octavia Combi 2.0 TDI Evo

Novou generaci Škody Octavia jsme poprvé vyzkoušeli rovnou na českých silnicích. Kombi s motorem 2.0 TDI Evo se tváří jako ideální služebák, navíc model jako takový nemá v rámci automobilky jednoduché poslání.

27.  3.  2020 | Jan Mička | 144 příspěvků
TEST Mazda CX-30 Skyactiv-X 6MAN vs. 6AT 4x4: Revoluční All In One?

Mazda CX-30 2.0 Skyactiv-X

Vznětová, zážehová, přeplňovaná, atmosférická, hybridní. Zdá se to sice k nevíře, ale všechna tato adjektiva popisují kompaktní SUV Mazda CX-30 s „dieselovým benzinem“ Skyactiv-X. Jen ne všechna najednou. Jaká tedy v reálném světě je a jak se liší čtyřkolka s automatem od předokolky s manuální převodovkou?

25.  3.  2020 | Petr Schnagl | 25 příspěvků
Minitest Honda Civic 5D 1.0 VTEC CVT: Stačilo po 5 letech jen posypat pepřem?

Honda Civic 1.0 VTEC CVT

Japonci Hondu Civic lehce vylepšili a poslali zpět na trh se zajímavou cenou. Stačí to ale k tomu, aby vyčnívala nad konkurencí?

21.  3.  2020 | Vladimír Kadera | 125 příspěvků