Stabilizační systém ESP - Vítězné tažení

ESP zavedl do výroby jako první Mercedes-Benz v roce 1995. Má velký vliv na bezpečnost, proto už brzy bude pro nové vozy povinné.

Tehdejší společnost Daimler-Benz představila v polovině března 1994 nový systém regulace jízdní dynamiky, který se o rok později dostal po tříletém vývoji do sériové výroby v typu Mercedes-Benz S 600 Coupé (C 140) pod názvem ESP (Electronic Stability Program). Velký milník na poli aktivní bezpečnosti vznikl společným úsilím společností Daimler-Benz a Bosch.

ESP kráčí ve stopách ABS

Rozhodující impulz pro relativně rychlé rozšíření stabilizačního systému ESP přišel poněkud nečekaně v podobě tzv. „losího testu“ první generace Třídy A, která po počátečních potížích s jízdní stabilitou měla ESP od února 1998 standardně.

Dnes jsou výrobní náklady na ESP tak nízké, že neexistuje ekonomický důvod, proč by tímto systémem nemohly být vybaveny i ty nejlevnější automobily. Legislativa ve vyspělých zemích proto v nejbližší budoucnosti zavede povinnou výbavu všech nových osobních vozidel systémem ESP, jako je tomu již u protiblokovacího systému ABS.

Základní funkcí stabilizačního systému je porovnávat řidičem zamýšlený směr jízdy se skutečností a v případě odchylek zasáhnout tak, aby vůz získal zpět ztracenou stabilitu. K tomu se využívá regulace točivého momentu motoru a cíleného brzdění jednotlivých kol. Vyspělejší systémy pracují rovněž s natáčením řízených kol nebo s rozdělováním točivého momentu mezi jednotlivá kola.

Různé funkce pod jednou střechou

Nejnovější systémy nabízejí kromě této základní stabilizační funkce také možnost stabilizace soupravy s přívěsem nebo ochranu proti převrácení. ESP v užitkových automobilech upravuje navíc svou činnost podle aktuálního zatížení, resp. výšky těžiště nad zemí.

Vzhledem k tomu, že hlavním stavebním kamenem je elektronicky řízené hydraulické ovládání brzdové soustavy, patří do portfolia ESP také všechny stávající i nové doplňkové funkce od ABS, přes ASR až po tzv. elektronické uzávěrky diferenciálu nebo asistenty rozjezdu či sjíždění prudkých svahů.

Přestože základní hardware může být v jednotlivých automobilech různých značek stejný, vyskytují se poměrně velké odlišnosti v použitém softwaru, vzájemném sladění a funkční propojenosti s ostatními vozidlovými systémy.

Některé značky nechávají řidiči větší prostor při jízdě na limitu, jiné jsou naopak konzervativní a preferují velmi časné zásahy. Existují systémy, které lze zcela vypnout, běžnější je však jen možnost částečného vypnutí některých funkcí, jako je například protiprokluzový systém při rozjezdu v hlubokém sněhu.
 

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek
Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek
Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek
Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek

Test Toyota Land Cruiser 2.8 D-4D: Žádný úkol není nesplnitelný

Toyota Land Cruiser 2.8 D-4D

Toyota sice v Evropě propaguje hybridy, stále však nabízí i nezničitelná auta, která ji v minulosti proslavila.

včera | Radek Pecák | 8 příspěvků
Minitest Subaru Forester 2.0i-L: Vylepšený kmet dostal dvě oči navíc

Subaru Forester 2.0iL (minitest)

Forester chce v letošním roce k poctivému podvozku nabídnout i porci aktivní bezpečnosti. Přesvědčí matador kategorie i ty "bezpečně smýšlející"?

16.  1.  2018 | Milan Lažanský | 2 příspěvky
Minitest Mitsubishi ASX 1,6 MIVEC: Jsou vylepšení znát?

Mitsubishi ASX 1,6 MIVEC (minitest )

Mitsubishi ASX se v provedení modelového roku 2018 nezměnilo po technické stránce, zapracovalo ale na designu.

13.  1.  2018 | Radek Pecák | 15 příspěvků