Kapitoly článku:
Verdikt
Jestli něco tenhle test ukázal opravdu jasně, tak skutečnost, že aktuálně je segment ostrých hatchbacků velmi pestrý. Vždyť kromě této trojice máte k dispozici skvělý starý Mégane RS, Golf Clubsport (nově ve verzi Clubsport S) nebo třeba Focus ST. Časem se navíc určitě dočkáme nového Opelu Astra OPC, Nissan sliboval ostrý Pulsar a tak dále.
V našem srovnávacím testu bychom dali pomyslné třetí místo Peugeotu 308 GTi. Jde o překvapivě rychlé auto, které výborně zvládne úlohu klasické hatchbacku na převoz dětí ze školy domů, na nákup, nebo cestování do práce. Pobavit dokáže a má perfektní brzdy. Nejvíce mu ale v našem srovnání ubralo hlavně necitlivé řízení a nepřirozený posaz za volantem, stejně jako pomalejší odezva na plyn.
Druhé místo patří Hondě Civic Type R. Pořád mám naprosto živě před očima cestu po okreskách a chvíle, kdy Civic sedí v zatáčce a s obrovským elánem pod plynem následuje přední nápravu. Tohle auto je čistokrevný sporťák, který pobaví parádním řízením, rychlou odezvou na plny a nejsportovnější atmosférou uvnitř.
Civic by si ale jednoznačně zasloužil lepší zvuk motoru, který přece jen zážitku z jízdy ubírá. A vzhledem k ceně ne příliš vzdálené milionu korun by určitě neškodil lépe vypadající interiér. Je jasné, že si zde kupujete techniku a rychlost, ale přece jen...
Civic vás pobaví v podobném stylu, jako Mégane RS 275 Cup-S a právě to je nakonec pro Hondu největší problém. Mégane totiž stojí o 110 000 korun méně, přičemž po stránce jízdních zážitků je na tom velmi podobně.
Kdybych si měl vybrat z této trojice, nakonec sáhnu po Leonu. Cupra je velmi povedené auto. Je pravda, že rozdíl mezi verzemi 280 a 290 není moc znatelný a je také pravda, že jsme čekali při měření lepší reálnou dynamiku, ale v tomto segmentu se hraje hlavně na zábavu z řízení a tu rozdává Cupra ve velkém.
Navíc je možné ostrý Leon pořád úplně bez problémů používat na každodenní cesty. Své rychlosti neobětoval tolik z komfortu jako Honda Civic Type R, komfortu neobětoval tolik rychlosti a řidičské zábavy jako Peugeot 308 GTi. A kromě toho je také z naší trojice nejlevnější.
Druhý pohled - Dalibor Žák
Honda Civic Type R
Civic je výrazný, ale přes všechna ta křídla a výfuky není tak necivilizovaný, jak by se mohlo zdát. Sedačky mi přišly docela pohodlné a nebýt otravného dunění motoru, dalo by se s autem snadno žít. Proti samotné dynamice ale nemůžu říct křivého slova, v běžném provozu je to až zbytečně rychlé a ostré auto.
Na kvalitním asfaltu pak funguje Civic Type R báječně a působí divokým dojmem. Nutí vás ho pořádně řídit podobně jako Mégane RS Cup nebo první Focus RS. Při ostré jízdě na uzavřené dráze auto funguje skvěle a i přes sjeté pneumatiky ochotně bojuje s vrozenou nedotáčivostí. Poslouchá na odstavení plynu v zatáčce a utahuje stopu, někdy možná až příliš ostře. V řízení je ale spousta citu a vše se dá pohotově a přirozeně korigovat.
Jakkoli mám výhrady k designu, ergonomii a akustice, je Civic Type R velmi zábavný. Překvapila mě velmi ostrá odezva na plyn u přeplňovaného motoru. Nedokážu si ho ale přestavit jako vůz, který bych používal každý den nebo jako jediné auto do rodiny. Na to je přeci jen až moc extrémní.
Seat Leon Cupra 290
Tohle je prostě klasické konzumní koncernové auto. Kdybych nevěděl, že je to ostrá Cupra, skoro bych si myslel, že sedím v základní jedna-čtyřce. Pohodlné sedačky, pohodlný podvozek, lehké řízení, přívětivá ergonomie... Prostě klasický koncernový pořádek.
Jenže pak se člověk pořádně rozjede a nestačí se divit. Jak tichý, klidný a kultivovaný umí Leon být, tak naprosto stejně dokáže být rychlý a šokujícím způsobem efektivní. Nebavil mě stylem jako Civic Type R, ale bavil mě svou nenuceností.
Leon funguje skvěle na okreskách i na okruhu. Tváří se civilně, ale má úžasný podvozek, výborné řízení a fantastický motor. Chybí mu jen trochu nevycválanosti a hrubiánství, ale pokud chcete jedno auto do rodiny, které nesmí děsit při cestách do školky manželku a musí zvládnout všechno, včetně vašich občasných výletů na okruh, nedokážu si nic lepšího představit.
Peugeot 308 GTi
Do Peugeotu jsem se dostal až na uzavřené dráze a vlastně dodnes nevím, co si o něm mám myslet. Je sice rychlý, ale chvílemi jako by nevěděl, co je vlastně zač. „Jsem sporťák? Nebo jsem ještě obyčejné auto? A neměl bych být hlavně bezpečný?“
Nemáte tu třeba klasickou ručku na provádění skopičin a podvozek je podivně nastavený. Nečekaně mění svou charakteristiku z výrazné nedotáčivosti na náhlou přetáčivost. Působí to ovšem uměle a nepřirozeně a hlavně nikdy nevíte, co se bude dít. Sice se z testovaných aut dá Peugeot nejsnáze rozhýbat ze strany na stranu a vyvolat v něm velkou přetáčivost, ale k čemu to?
Navíc motor o objemu 1,6 l trpí na citelný turbo-efekt, i když síly má samozřejmě dost. Nejhorší dojmy mám ale z tupého řízení a nesmyslně mrňavého a neergonomického volantu. Tohle je podle mě ten nejhorší úlet a pořád nedokážu pochopit, jak mohl tohle někdo schválit do sériové výroby. Není to k ničemu, lepšímu a přirozenějšímu řízení auta to rozhodně nepomáhá.