Kapitoly článku:
1999 – 2003: pěkně ostré žihadlo
Jubilejní desátá série modelu Mustang přinesla sportovní vůz označovaný představiteli automobilky za nejatraktivnější Mustang všech dob. Mustangu se opravdu dostalo mimořádné péče, která vyústila v řadu technických úprav zahrnujících jak motor, tak i karoserii. Americký Ford tím vyslal veřejnosti jasný signál, že legendární Mustang neskončí, navzdory nevalným prodejním výsledkům, v propadlišti dějin, nýbrž se dočká dalších a to výrazných zásahů.
Důvěru Fordu ve světlou budoucnost sportovních kupé a kabrioletů navíc podpořil fakt, že jeho veliký konkurent GM zastavil výrobu modelů Chevrolet Camaro a Pontiac Firebird.
Zatím poslední řada Mustangů vyniká dravým sportovním vzhledem i chováním, reprezentovaným především novým modelem se znovu oživeným pojmenováním Mach 1. Jestliže tedy v základním provedení disponuje Mustang šestiválcem o objemu 3.8 l (popřípadě osmiválcem 4.6 l), žihadlo Mach 1 nabídne šestiválec 4.6 l s čtyřventilovou technikou. Pro zaryté nadšence sportovní jízdy připravil Ford ještě výkonnější variantu pod názvem Ford Mustang Cobra SVT, doplněnou navíc o mechanický kompresor.
I přes veškerou snahu odborníků designérů a konstruktérů bojuje Mustang s dlouhotrvajícím nedostatkem zájmu jak ze strany světové, tak i americké motoristické veřejnosti. Pozice Mustangu je navíc neustále oslabována náklonností Američanů ke kabrioletům a sportovním verzím vozů Mercedes, Volvo, Saab a BMW. Zamíchat s kartami by mohlo uvedení verze Mustangu v roce 2004. Ačkoliv se informace o novém Mustangu úzkostlivě tají, leccos lze vypozorovat z nedávno uvedené studie na detroitské autoshow.
Mustang koncept
Letmý pohled odhalí, kdeže se designéři z kalifornského studia nechali při navrhování konceptu inspirovat. Robustní karosérie se vrací svými rozměry do nejslavnějších dob historie Mustangu, kdy samotné slovo Mustang zvedalo hladinu adrenalinu nejednoho milovníka sportovních vozů. Na druhé straně v konceptu nalezneme moderní vůz, který své čtyřicetileté zkušenosti mistrně skrývá pod maskou bouřliváka a skvěle tak zapadá do prostředí jednadvacátého století.
Tento skvost byl na detroitské autoshow představen ve dvou karosářských variantách. Jednalo se o dvojmístný roadster v klasické červené barvě a kupé v elegantní stříbrné. Jak roadster, tak i kupé nezapřou svůj původ, neboť obsahují mnohé z prvků, tolik typické pro generaci mustangů 70. a 80. let minulého století. K vidění je tak dlouhá, téměř rovná přední kapota s dvěma otvory pro přívod vzduchu, krátký přední převis s negativním sklonem čelní stěny či hodně hranaté víko zavazadlového prostoru.
I záď automobilu, respektive sklon zadní stěny s masivními koncovými svítilnami odpovídá těm, které nosily jedny z prvních Mustangů. Vše je však zpracováno tak, aby se historie dokonale snoubila s budoucností, což dále podtrhuje celá řada prvků. Jedná se hlavně o 10paprsková kola o průměru 20palců, vytažené lemy blatníků či dvě veliké koncovky výfuku zapuštěné do zadního nárazníku.
Sportovní ladění a nezkrotnou sílu vozu evokují přední světlomety skryté pod čirým tvarovým krytem. Agresivita však ukrývá v případě světel i nejmodernější technologii v podobě unikátního systému přepínání mezi dálkovými a tlumenými světly. To se totiž neděje klasicky mezi žárovkami nebo jejich vlákny, nýbrž změnou polohy paraboly, která se natáčí a dokáže tak z jednoho zdroje světla vykouzlit oba požadované režimy osvětlení.
Srdce automobilu tvoří osmiválec s litinovým blokem a hliníkovými hlavami o objemu 4.6 l, přeplňovaný mechanicky poháněným turbodmychadlem. Má čtyřventilovou techniku a disponuje výkonem 294 kW/400 k při 6000 ot/min. Motor je zkombinován s manuální šestistupňovou převodovkou v případě kupé a pětistupňovým automatem v případě kabrioletu.
Interiér vozu vyniká jednoduchostí. Dominantní materiály jsou rudá kůže a hliník. Interiéru vévodí mohutný volant se třemi zdvojenými rameny. Veškeré přístroje jsou zasazeny do hliníkového panelu, který se táhne v horní polovině přístrojové desky napříč celým interiérem. Specifickým způsobem byl vyřešen rychloměr a otáčkoměr. Hodnoty totiž nejsou ukazovány ručičkami, ale kovovým jezdcem pohybujícím se po ozubeném věnci umístěném těsně pod číselníkem.
