Španělský soud vynesl vcelku revoluční rozsudek, který se týká hodnocení nebezpečnosti vysoké rychlosti. Dle soudu v Burgosu totiž není jízda na dálnici rychlostí 260 km/h sama o sobě nebezpečná a vždy záleží na okolnostech.
Tento verdikt byl vynesen při projednávání případu řidiče, kterého policisté chytili, když jel na španělské dálnici touto rychlostí. Tedy rychlostí výrazně vyšší, než kolik povoluje tamní zákon.
Za normálních okolností by měl být řidič podle tamních zákonů odsouzen k šesti měsícům odnětí svobody a odebrání řidičského průkazu na dva roky. Hříšník se trestu nevyhnul, jeho porušení zákona bylo zcela flagrantní, ale soud jej za pouhou rychlou jízdu rezolutně odmítl odsoudit způsobem, který náleží případům diametrálně odlišné společenské nebezpečnosti. A tak si řidič odnesl od soudu pokutu 600 eur, odevzdá řidičák na půl roku a přijde o polovinu z dvanácti bodů.
Španělský soud v odůvodnění trvá na tom, že rychlost sama o sobě není nebezpečná a k porušení rychlostního limitu, které může teoreticky stát na začátku sledu událostí vedoucích k ohrožení ostatních řidičů, není možné přistupovat jako k reálnému ohrožení.
V Evropě ostatně absurditu přístupu některých zemí k vymáhání rychlostních omezení na dálnicích dnes a denně dokazuje provoz v Německu. Jet 260 km/h po německé dálnici je v pořádku, ovšem stačí v Rozvadově přejet pomyslnou čáru a z běžného a slušného řidiče se rázem, za jinak nezměněných okolností, stává silniční pirát, který by si zasloužil nejméně zlynčovat.