Celých 44 procent českých domácností není spokojeno s rychlostí svého připojení k internetu. Vyplývá to z poslední analýzy Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO).
Za důvod své nespokojenosti respondenti rozsáhlého dotazníkového šetření nejčastěji uváděli nevyhovující rychlost a časté výpadky vysokorychlostních sítí. Jako možné řešení se jeví nepřerušované pokrytí českých měst, dálnic a hlavních silnic technologií 5G. K tomuto cíli se Česká republika zavázala přijetím strategie Evropské gigabytové společnosti, jež by měla být realizována do roku 2025.
Nespokojenost s připojením narůstá
V roce 2018 mělo 87 procent českých domácností zabudované vysokorychlostní přípojky k tzv. NGA, tedy přístupovým sítím nové generace poskytujícím jejich uživatelům internet s kapacitou stahování a nahrávání 30 Mb/s. Dle dat Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) to v přepočtu znamená 3 206 975 deklarovaných přípojek. Zájem veřejnosti o kvalitnější a rychlejší připojení setrvale narůstá a je o 26% vyšší než minulý rok. MPO predikuje, že tento trend bude pokračovat. Z důvodů vyjmenovávají především rostoucí popularitu služeb „video on demand“, stále častější využívání cloudových úložišť a do budoucna i stále podstatnější roli dat ze systému internetu věcí.
Dá se tedy předpokládat, že kritické hlasy k současné nabídce budou stále hlasitější. Z průzkumu MPO vyplývá, že 44 procent domácností není spokojeno se svým připojením k internetu, a celých 64 procent pak vyjadřuje přání vyměnit své současné připojení za dokonalejší alternativu. Stěžují si především na nedostatečnou rychlost a značnou nestabilitu jejich připojení. Pozitivně kvitují možnost si za navýšení komfortu připlatit, pokud by tento příplatek pomohl problémy eliminovat. Jako hraniční částku udávají navýšení ceny až o 223 korun měsíčně výměnou za připojení s rychlostí přesahující 500 Mb/s. Tento krok by bylo ochotno učinit 54 procent dotazovaných domácností.
V letošním roce by pak měla ČR splnit cíle dané evropskou Digitální agendou, tj. 30 Mb/s pro všechny domácnosti, 100 Mb/s pro nejméně polovinu z nich. Česká republika má velmi kvalitní mobilní sítě, pevné připojení domácností zaostává. Neuspokojivá situace se týká také v případě institucí státní správy a samosprávy, i v jiných veřejných institucích, a to především těch vykonávajících činnost na nižší než krajské úrovni. Modernizace této oblasti se proto jeví jako klíčová pro navýšení jejich efektivity i zjednodušení komunikace mezi zmíněnými institucemi a občany, kteří s nimi přicházejí do kontaktu.
5G jako klíčový předpoklad chytré společnosti
Do roku 2025 by Česká republika měla zajistit naplňování cílů strategického plánu vedoucímu k tzv. evropské gigabitové společnosti, vypracovaného Evropskou komisí. V jeho rámci by mělo dojít k připojení všech veřejných institucí k internetu s minimální přenosovou rychlostí 1 Gb/s, v případě všech domácností se považuje za standard rychlost 100 Mb/s s možností navýšení až na 1 Gb/s. Ambiciózní strategie zahrnuje závazek nepřerušovaného pokrytí všech českých měst i hlavní infrastruktury včetně silnic a dálnic 5G technologiemi. Právě ty totiž představují řešení, jak problémy s rychlostí a stabilitou připojení co nejrazantněji minimalizovat.
Záměr rozšiřovat pokrytí 5G tak pozitivně hodnotí i technologická společnost Huawei, která je světovou jedničkou mezi dodavateli technologií v oblasti výstavby 5G datových sítí.
„Zajištění přístupu široké veřejnosti k 5G technologii může být lékem na pociťovanou nespokojenost s kvalitou připojení. Přenosová rychlost se u 5G navyšuje řádově ve stovkách Mb/s. Zároveň se vyznačuje zvýšenou spolehlivostí, čímž zabraňuje častým a opakovaným kolapsům celé sítě,“ vysvětluje Pavel Košek, ze společnosti Huawei, a předestírá další možnosti využití: „5G není jen další mobilní standard. Bavíme se skutečně o technologii budoucnosti a o zásadním předpokladu pro účinné fungování veškerých chytrých systémů pro domácnosti, města i průmysl. Pro plné využití potenciálu nových elektronických zařízení je nutné připojení té nejlepší kvality. Jen tak se můžeme efektivně posunout kupředu, a to i například na poli robotizace či při vývoji autonomních automobilů.“
Zdroj dat: Deník veřejné správy