Škoda Yeti si s odstupem času drží vysokou cenu i oblibu. Co stojí za úspěchem modelu, kterým automobilka oslovila snad všechny věkové skupiny?
Škoda Yeti je exemplárním příkladem toho, jak čas neúprosně běží. Na silnicích i v bazarech jí denně potkáváme ve velkých počtech, ale přitom její výroba skončila už v roce 2017. Ve stejném období na ni navázal modernější Karoq.
Yeti letos slaví malé jubileum, protože je to 15 let, co se v premiéře ukázal na autosalonu v Ženevě. Velkolepému příchodu předcházela dvojice studií se shodným názvem. Modrý vůz s uzavřenou karoserií se objevil v Ženevě roku 2005, oranžový s plátěnou zadní částí střechy pak ve Frankfurtu nad Mohanem.
Simply Clever už tenkrát
Škoda na konceptech zkoumala odezvu veřejnosti i inovativní konstrukční prvky. Například jediný stěrač čelního skla schovaný v pravém sloupku nebo dvoudílné dveře zavazadelníku, kde se spodní část vyklápěla dolů jako u Ranger Roveru. Oranžový Yeti navíc uměl schovat zadní sedadla pod podlahu a tím se proměnit na pick-up. V interiéru prezentovala pokrokové myšlení chlazená schránka na vodu nebo navigace, kterou jste si mohli vzít s sebou. Vzhledem k pozitivní zpětné vazbě laické i odborné veřejnosti dala Škoda Yetimu zelenou a na trh se dostal v roce 2009.
Jako zástupce poměrně mladého segmentu SUV, cílilo Yeti outdoorovým charakterem na mladší publikum, ale ve výsledku zaujalo všechny věkové skupiny. Když si pár později pořídil rodinu, Yeti nadále fungoval jako druhé auto maminek pro rozvoz dětí do školy a na nákupy. K tomuto účelu odpovídala verze 1.2 TSI. Zejména její první série totiž měla na dálnici apetit daleko většího motoru. Pokud chcete univerzální použití, ale stále skromný objem, je lepší sáhnout po modernějším derivátu s chlazenými výfukovými svody. Ten uměl jezdit v průměru za 5,5 až 7 litrů.
Starším lidem vyhovuje pohodlné nastupování a akurátní rozměry pro převoz vnoučat. Kvůli krátkému rozvoru ale vzadu není moc místa a sedadla na dlouhých cestách neposkytují dostatek pohodlí dospělým osobám. Zajímavostí je řešení druhé řady Vario Flex. To znamená, že každé ze tří sedadel jde samostatně sklápět, posouvat i vyjmout.
Ačkoliv má Yeti vyšší stavbu karoserie, automobilka dokázala velmi dobře vyladit podvozek. A právě sebejisté chování s tuhým charakterem se stalo dalším tahákem na lidi. Jedinou nevýhodou je pochopitelně větší aerodynamický hluk.
Modernizace a dvě tváře
V roce 2013 přišel kondiční facelift, který nepokračoval v trendu rozdělených předních světel. Nově jste si mohli objednat outdoorovou variantu s ochrannými plasty, přičemž obě karosářské verze byly dostupné v luxusních výbavách Laurin & Klement a Monte Carlo. Motivaci vyjet mimo zpevněné cesty umocnila pátá generace pohonu všech kol s lamelovou spojkou Haldex na zadní nápravě. Sestava je lehčí a méně komplikovaná ve srovnání s předchůdcem.
Širokému spektru zájemců odpovídala nabídka motorizací. Od počátku jste si mohli v Yetim mít benzinové motory TSI s objemy 1,2 - 1,8 litru a výkony od 77 do 118 kW. Do roku 2015 jste si mohli koupit diesel o objemu 1,6 litru s výkonem 77 kW, ale potom už Yeti spoléhal jen na dvoulitry ve výkonovém rozpětí od 81 do 125 kW. Vybrané motory bylo možné mít s automatickou převodovkou i výše zmíněným pohonem všech kol.
Není divu, že produkce Škody Yeti překonala počet 100.000 kusů už v roce 2011 a celkově sjelo z výrobních linek do roku 2017 přes 630.000 exemplářů. Dokonce se objevil i picp-up a prodloužená verze pro čínský trh.
A jaká je to ojetina?
Škoda Yeti je stále velmi populární, což se odráží na ceně ojetin. Modely z roku 2015 se silnějším motorem se drží vysoko nad 360.000 Kč. Se slabším motorem a nízkým nájezdem jste na tom podobně.
Na co si dát při nákupu pozor? Široký rozchod v kombinaci s hranatou karoserií způsobuje, že kola vrhají na spodní část dveří velké množství kamínků a nečistot. Tím vznikají odštěpky laku a zárodky koroze. 12letá záruka v tomto případě neplatí, protože se vztahuje pouze na prorezavění zevnitř, nikoliv zvenčí, navíc způsobené běžným opotřebením. Protože jde o notoricky známou věc, prodejci často dveře přelakují a tváří se, že jejich exemplář je výjimečný. V tomto případě je měřič laku nutností.
Dále je nezbytné se podívat na zadní nápravu. U automobilů vyrobených do roku 2010 neměla náprava vlastní silentblok. Gumové pouzdro je totiž usazené v karoserii a z nápravy do něj vede pouze tyč. V tomto bodě dochází k vůlím a náprava potom bouchá. U novějších modelů je zadní silentblok integrovaný, ale má tendenci povrzávat. Nejde o nic vážného a ošetření vás nevyjde draho.
Dejte si ale pozor na geometrii. Pokud má zadní náprava nerovnoměrný odklon, zbystřete. Geometrii lze sice nastavit excentrickými závity s maticí, ale tento segment bývá vlivem koroze zaseknutý a pak je to na větší rozebrání a investici i 10.000 Kč, a to jen za práci.