Dávno před érou TDI měla mladoboleslavská automobilka své vlastní vznětové čtyř- a šestiválce vlastní konstrukce. Cesta k nim byla trnitá, ale o to zajímavější. Jak to tedy celé začalo?
Za vůbec prvním naftovým motorem tehdy československé automobilky stál konstruktér Oldřich Meduna. Narodil se v roce 1902 v Brně, kde později vystudoval strojírentví. Přes královopolskou strojírnu a automobilku Praga se dostává v roce 1927 do Škodovky, kde se brzy stává zástupcem ředitele automobilového oddělení Ing. Rezlera. Vznětovými motory se zabýval v roce 1928, kdy z veškeré dostupné literatury studoval jejich fungování a sepsal o nich brožuru. Vysvětloval problematiku také obchodníkům, aby měli vůbec nějaké povědomí o fungování nafťáků.
V té době existovaly dva hlavní dieselové proudy – německý s dvoudobými motory a anglický s čtyřdobými motory, který byl pro Škodu vhodnější. Pro ověření funkčnosti Meduna připravil přestavbu benzinového čtyřválce Škoda 304 na naftu. U něj se ukázalo, že je nutný odolný materiál pro ojniční pánve, které se u prototypu brzy vyběhaly. Bylo tedy nutné najít vhodnou slitinu, Angličané se o své know-how podělit nechtěli.
S řešením nakonec pomohla náhoda. Meduna jednou ležel v Rokycanech na plovárně vedle muže z tamní nábojárny, která vyráběla i bronzové pláště pro munici. Zajímal se, z čeho se vyrábějí, protože musí vydržet obrovský tlak při výstřelu. Dozvěděl se, že z kombinace 70 % bronzu a 30 % olova. Ukázalo se, že tato slitina je pro pánve vhodná a lze ji použít.
K přestavbě motoru 304 byla použita vířivá komůrka a postupné dávkování paliva. Motor sebou na brzdě při tisíci otáčkách za minutu hrozivě mlátil, Ing. Rezler pak nařídil přidat plyn. Ještě než se tak stalo, od motoru ke dveřím odešel Ing. Wagner z firmy Bosch a také mistr se slovy, že má doma dvě děti. Meduna tedy plyn přidal, palivo se začalo lépe spalovat a motor běžel tišeji i klidněji. Bylo vyhráno. Motor 304 ale posloužil k ověření technických principů, jednotky typu 404 a 606 byly konstrukcemi novými.
Byly určeny pro stejnojmenné nákladní vozy – šestitunu Škoda 606 D s šestiválcovým motorem a od ní odvozenou 404 D s čtyřválcem. Následovala šestiapůltuna 656 D a třínápravový osmitunový bus 806 D z roku 1935. V této době se také objevuje populární dvouapůltuna 254 D. Vývoj samozřejmě šel dál a Meduna se v roce 1936 vydává na autosalon do Berlína společně s obchodním ředitelem Svobodou. Na přehlídce navštívili stánek jistého známého výrobce ojničních pánví, pochopitelně je zajímalo složení. Meduna proto zabavil obchodního zástupce oné společnosti a pan Svoboda si jednu pánev „vypůjčil.“ Tu poté v Boleslavi analyzovali z hlediska složení olova, bronzu, mědi a dalších kovů.
Na základech těchto prvních dieselů poté vznikly populární řady náklaďáků Škoda 706 a jejich odvozenin s větší nosností 806 a 906 nejprve s čumákem a později s trambusovou koncepcí. Tak to celé začalo, zajímavému životnímu příběhu konstruktéra Oldřicha Meduny se jistě budeme věnovat v dalším článku. Věděli jste například, že si ho během druhé světové války oblíbil Ferdinand Porsche, který mu ukazoval utajované stroje a materiály?