Nová legislativa nařizuje výrobcům aut uskutečňovat mnohem více měření výfukových emisí než dosud.
Novou budovu, jejíž pořízení i se zařízením přišlo Škodovku na 15 milionů eur (405 milionů korun), začali používat pracovníci vývojového centra automobilky.
Budou se v ní měřit výfukové emise nových typů automobilů. I když Škoda již jedno pracoviště pro měření emisí má, vybudování nového si vyžádaly další legislativní požadavky Evropské Unie.
Tak například se nyní budou muset emise měřit nejen při dosud obvyklých 23 stupních, ale i při plus 14 (to je oficiálně stanovená průměrná teplota v Evropské unii), a při mínus sedmi.
"Bude se zde pracovat v třísměnném provozu a válcové dynamometry umožňují měření aut s výkonem až 300 kW," uvedl při slavnostním otevírání budovy šéf vývoje podvozku a agregátu Martin Hrdlička. I když připouští, že v budoucnosti bude mít stále větší část nových vozů vyráběných automobilkou elektrický pohon, i pro ně bude v nové zkušebně využití. "I u nich se bude měřit spotřeba a dojezd," vysvětlil.
Auta na válcích jezdí na speciální palivo
Aby byla emisní zkouška platná, musí se dodržet řada přesných podmínek. "Například musíme nakupovat speciální normované palivo, jehož cena je pět euro za litr. Každý den se navíc musí měřící zařízení kalibrovat. To trvá tři až čtyři hodiny a využívá se při tom třicet různých plynů," které musíme skladovat," informuje Hrdlička. Ty musí být "superčisté." Například dusík má koncentraci 99,9999 procenta. Před zkouškou se navíc auta chladí nebo ohřívají šest až 12 hodin na stanovenou teplotu.
Budova používá "zelené" technologie. Například energie z válcového dynamometru se rekuperuje, také teplo produkované motory se využívá pro ohřev užitkové vody.
Škoda nyní připravuje také technologii na měření vypouštěných oxidů dusíku za jízdy. Půjde o takzvaný RDE cyklus (měření v reálném provozu). Škoda bude využívat tři zhruba osmdesát kilometrů dlouhé trasy, ve kterých musí být vždy z jedné třetiny zastoupeno město, dálnice a venkov. "Měřící zařízení, které se instaluje na tažné zařízení a musí mít samostatné napájení, čidlo počasí a GPS, by sice umožňovalo měřit i jiné emisní prvky než oxidy dusíku, ale bylo by to značně nepřesné," uvádí Martin Hrdlička důvod, proč se i nadále budou emise měřit především v laboratoři.
Ani měření oxidů dusíku ale není takzvaně zcela volná disciplína. "Například nesmí během testu pršet, musí být dodrženo určité rozmezí teplot a auto se také nesmí například dostat do zácpy," dodává Hrdlička. Stanovených parametrů jsou tři desítky.
Také tímto způsobem se od letošního září musí měřit emise oxidů dusíku u všech nových typů aut zaváděných do výroby a od září roku 2018 u všech typů aut, které v danou dobu budou v aktuální nabídce automobilky. Nejprve bude tolerováno 2,1 krát větší množství oxidů dusíku naměřených při jízdě v porovnání s hodnotami z laboratoře a 1,5 násobek laboratorních hodnot množství vypouštěných částic, později se obě měřené veličiny sjednotí na koeficientu 1,5.
Na to, jak to v emisním centru vypadá, se můžete podívat v následující fotogalerii: