Škoda Octavia RS: dobré auto se špatným jménem (velký test)

Nová Octavia RS je nejrychlejší škodovkou všech dob. S dvěma sty koňmi nemá mít problém pokořit hranici 240 km/h, pobavit řidiče a přitom si ponechat klíčové výhody běžné Octavie. Je ale realita tak růžová? Vše podstatné zjistíte v našem testu. (video)
Škoda Octavia RS: dobré auto se špatným jménem (velký test)
Seznam kapitol
  1. Úvod, Exteriér s hezkou přídí, Interiér s výbornými sedadly
  2. Výborný motor TFSI, Spotřeba, Dynamika
  3. Jízda: Výborné řazení, solidní brzdy. Ale to řízení..., Dálniční „joy machine“
  4. Závěr, Detailní technické a cenové parametry
  5. Kompletní fotogalerie

Každý test Škody Octavia z poslední doby uvozujeme odkazem na minulé recenze vozu, kterých se u nás objevil opravdu nespočet. Dnes to ale uděláme jinak, posledně testovaný vůz se řadí mezi skutečnou šlechtu mezi škodovkami a po jejím boku nebudeme trpět nikoho bez titulu. Ze starších testů vám tedy doporučím dva (pochopitelně moje...) testy: kombi z rodu 4x4 a stejně formované kolegyně z rodu DSG.

Upřímně řečeno se mi líbí, jakým způsobem jsme se prodírali širokou nabídkou Octavií. Začali jsme úplně obyčejným liftbackem 1,6 MPI, pokračovali jsme třeba přes kombík 2,0 FSI a po zádech zmíněných perliček s převodovkou DSG a pohonem 4x4 jsme se vyšplhali až na samotný vrchol, Octavii RS. Je nám ctí, že vám dnes můžeme tento vůz detailně představit, a protože jde opravdu o test s vysokým pořadovým číslem, zaměříme se dnes čistě na to, čím je Octavia RS jiná, co nabízí v ohledech, které od ní budou zákazníci očekávat a vůbec zkusíme najít někoho, pro nějž bude Octavia tou pravou. Přesto začneme poněkud fádně, u designu.

Tip: Seznam všech testů Škodovek naleznete zde.

Tip2: Téměř pětiminutové video k testu naleznete v sekci Video.

Příď hezčí zádě

Pokud jste měli tu trpělivost a v některém ze starších testů při čtení překročili hranici druhého odstavce, museli jste zjistit, že nepatřím zrovna mezi fanoušky designu nové Octavie. Mix kulatých a ostře řezaných tvarů vytváří na některých místech karoserie zvláštní obrazce a zejména na příď si stále nemohu zvyknout. Když jsem kdysi poprvé uzřel novou „eresku“ na fotografiích, trochu jsem se polekal – do ohně zmíněného mixu bylo přilito ještě trochu oleje a pod hranaté světlomety a mřížku chladiče byl „připlácnut“ vyloženě zakulacený nárazník s kulatými mlhovkami a protisměrně (jedna část žebrování je vertikální, jiná horizontální) vyvedenou mřížkou spodního otvoru přívodu vzduchu k chladiči. To mi přišlo být šíleným nápadem.

Ale kdo říká, že šílené musí být špatné. Když jsem o chvíli později viděl vůz poprvé naživo, byl dojem již o poznání lepší a po týdnu jeho prohlížení při každém usedání za volant říkám jasně – tahle pošetilost Octavii sedí. Neptejte se mě, zda je to odstraněním standardních mlhovek, stvořených po vzoru brýlí Nadi Urbánkové, celkovým zmohutněním nárazníku nebo jeho velmi příjemné návaznosti na linky přední kapoty. Vůz se mi zepředu s ereskovým nárazníkem líbí mnohem více než s tím standardním, vzhled mi přijde být mnohem jemnější, vyváženější, dotaženější. Ono prapodivné žebrování nasávacího otvoru jsem nárazníku stále neodpustil, ale malá piha na kráse se jednoznačně ztrácí v přednostech zbytku. Ve světlých barvách (v našem případě v celkem zářivé světle šedé) to Octavii s novou spodní čelistí sluší.

   

 
Ať se na předný partie eresky podívám odkudkoli, nacházním v nich jisté zalíbení...

Jenže na tuto krásku (podobně jako na jiné ženy...) je třeba se podívat i z druhé strany. Tady již výsledek tak okouzlující není, je zde zkrátka moc materiálu a obávám se, že tahle holka to už asi neshodí. Není to tedy žádná tragédie, ale sledujte se mnou: zadní nárazník zmohutněl a dostal navíc lakovanou spodní část – vaše oči tedy zaujme celou svou výškou, což u běžné Octavie nehrozí. K tomu dostal navrch menší křídlo. Obojí si to nalepte na celkem těžkou záď každé Octavie a máte před sebou něco dosti velkého. Nevím, ale této kyprosti jaksi nemohu přijít na chuť, kdyby byl býval zadní nárazník menší nebo nedostal ono křídlo... Není to ošklivé, ale jsem přesvědčen, že by mohlo být lépe, za vyladěnou přídí záď zkrátka poněkud zaostává. Zde ovšem více než kdy jindy platí, abyste si názor udělali sami.

  

 
Se zádí už je to horší. Ale s trochou bahna to také není úplně marné...

Na závěr mi dovolte věnovat ješte malý odstaveček samotnému zadnímu křídlu. Asi se nebude líbit každému, ale myslím si, že jen do toho okamžiku, než se podíváte vzad skrze vnitřní zpětné zrcátko. Výhled dozadu „přes křídlo“ je zkrátka famózní a pohled přes něj na mizející okolí vám tutově připomene stejný pohled z kamery namontované ve formuli jedna. „Placebo tuning“ jak má být, tento pohled přidává řidiči pod plynový pedál nejméně sto dalších koní...

Konečně pořádné sedačky

Interiér nepostihlo žádné zemětřesení a v provedení RS je proti běžným verzím doladěn pouze několika detaily. Předně je vyveden se v kombinaci černých plastů a šedých dekorů z imitace hliníku, což se do sportovního modelu stoprocentně hodí. Výjimečnou činí eresku tříramenný volant s erbem rodu, kovové nášlapy pedálů s gumovými protiskluznými prvky a sedačky. Pokud ve výčtu postrádáte hlavici řadící páky, jste všímaví, ale neodhalili jste mou zapomětlivost, model RS se vám na tomto místě, třeba na rozdíl od verze 4x4, opravdu nijak nepřipomíná. Dost na tom, že se řidič na polovinu kosočtverce musí dívat na volantu, řekli si zřejmě konstruktéŕi...

 

  
Ve víceméně klasickém interiéru potěší hlavně výborné sedačky

Rád bych se ale vrátil o krůček zpět, k sedačkám. Mohl bych je všelijak vychvalovat, ale nejvíce pro jejich dobrou pověst udělám, když je označím za jediné pořádné sedačky ve všech verzích Octavie. Prakticky v každém našem přechozím testu jste se mohli dočíst, jak dobře dimenzovaná jsou v Octavii opěradla předních sedaček a jak nepochopitelně úzké jsou jejich sedáky. U verze RS je sedák i přes (a nebo spíše právě díky němu) výrazné boční vedení konečně  dostatečně široký, aby ani už jen mírně rozvalitější postavy netlačil do stehen. Paradoxem je, že základna sedaček je po mém soudu stejná a šířka je „nahnána“ jen na pozvolna vystupujícím bočním vedení. Ale to není podstatné, sedadla jsou prostě výborná, nejsou přehnaně tvrdá a boční vedení se i přes svou masivnost rozšiřuje opravdu pozvolna, takže netlačí do žádné části těla. U Octavie RS se lidé od škodovky zjevně pokusili vytvořit sedadla bez nastavitelnosti bočního vedení, která dobře poslouží pro ostré ježdění a neunaví na dlouhých cestách. A to se podařilo velmi dobře, nevidím mnoho lepších způsobů, jak si se zmíněným zadáním poradit.

 

 
RS pedály, RS vyšívání, RS volant a hups, řadička bez identity...

K dobré pohodě přispívalo i polokožené čalounění, tedy čalounění v kombinaci kůže-perforovaná alcantara-cosi. Třetí prvek nedokáži lépe pojmenovat, šlo o jakousi hrubou látku, která je na fotografiích vyvedena v černé barvě. Nešlo o materiál příliš příjemný, ale na místech, kde se po sedadlech nejvíce „smýkáte“, byla alcantara, a tak dobrý pocit za volantem nijak nenarušoval. Kůže byla dále použita ve výplních dveří a na věnci volantu, madle ruční brzdy nebo loketní opěrce. Spolu s bohatou výbavou a kvalitními plasty vytvářely tyto, svým způsobem exklusivní, doplňky pocit opravdu velmi kvalitního interiéru, ve kterém je radost trávit čas. Na druhou stranu nechaly ještě více vyniknout některé „nízkonákladové neduhy“ Octavie, které jsme již ve starších testech vozu vyčítali, např. netlumené vracení madel nad dveřmi do původní polohy. Vedle čalounění za desítky tisíc Kč působí absence prvku za 3 koruny opravdu nemístně. Vzhledem k zmíněnému bych si dokázal představit také provedení dekorů palubky s pravého kovu, nikoli imitace, ale to už bych asi chtěl moc...

Následující kapitola
Seznam kapitol
  1. Úvod, Exteriér s hezkou přídí, Interiér s výbornými sedadly
  2. Výborný motor TFSI, Spotřeba, Dynamika
  3. Jízda: Výborné řazení, solidní brzdy. Ale to řízení..., Dálniční „joy machine“
  4. Závěr, Detailní technické a cenové parametry
  5. Kompletní fotogalerie

bazar

Skoda Octavia 1,9
Rok výroby: 2008
Stav: 252 737 km
Cena: 102 000 Kč
Renault Thalia 1,2
Rok výroby: 2007
Stav: 156 314 km
Cena: 56 000 Kč
Nissan Juke 1,6
Rok výroby: 2013
Stav: 53 870 km
Cena: 275 000 Kč
Skoda Octavia 2
Rok výroby: 2007
Stav: 249 235 km
Cena: 150 000 Kč
Nissan Juke 1,2
Rok výroby: 2017
Stav: nový vůz
Cena: 370 000 Kč
Renault Thalia 1,4
Rok výroby: 2006
Stav: 52 888 km
Cena: 60 000 Kč
Nabídka dalších vozů
Test Renaultu Koleos: Druhý pokus je o dost lepší, ale není ozdob moc?

Renault Koleos

Tentokrát jsme se v naší recenzi zaměřili na druhou generaci Renaultu Koleos. Od předchůdce se vzdálil mílovými kroky.

17.  8.  2017 | Milan Lažanský | 4 příspěvky
Test Suzuki Ignis: Nejlevnější čtyřkolka boduje i tam, kde byste nečekali!

Suzuki Ignis

Naší recenzí tentokrát prošlo Suzuki Ignis - nejlevnější čtyřkolka na českém trhu.

13.  8.  2017 | Milan Lažanský | 34 příspěvků
Test ojetiny BMW Z4 (E85): Divoký design, ale také poctivá mechanika

Ojetina: BMW Z4

Příchod BMW Z4 způsobil po uhlazeném Z3 docela šok. Pod rozbouřenou karoserií se ale skrývá osvědčená technika. Na co si dát pozor?

12.  8.  2017 | David Rusol | 7 příspěvků