Škoda Octavia Elegance 1.9 TDi 81 kW

Představovat zde modelovou řadu Škoda Octavia by bylo nošením dříví do lesa – tyto vozy dnes již patří ke koloritu našich silnic a řadí se svou prodejností na špici prodeje. V redakčním testu jsme měli možnost týden jezdit s Octavií se vznětovým motorem o výkonu 81 kW.
Škoda Octavia Elegance 1.9 TDi 81 kW

Vůz, který sjel poprvé z výrobních pásů mladoboleslavské Škodovky v roce 1996, patří v současnosti k jedněm z nejoblíbenějších, ať už pro svou dostupnost či adekvátní výkon. V roce 2000 prošla Octavia drobným faceliftem, při kterém byly přední světlomety nahrazeny čirou optikou, zadním světlometům přibyly dva čiré proužky a interiér se přizpůsobil trendům daným strohostí vozů Škoda Fabia, které přinesly mnoho novátorských prvků.

Navenek se Octavia tváří jako velký a elegantní vůz s dostatečně velkým zavazadelníkem i prostorem pro převoz cestujících. Vůz v délce těsně přes 4,5 metru se vyznačuje paradoxně malým rozvorem o délce 2,5 metru. Jeho vnější výrazové prostředky – čirá optika světlometů, výrazné otvory v předním nárazníku a chromovaná maska chladiče – působí dostatečně sebevědomě. „Naše“ Octavia měla navíc chromovanou koncovku výfuku, která umocnila dojem, že se jedná o setkání s nevšedním vozem. Pravé zrcátko, které bylo v modelové řadě pro rok 2001 právem označováno jako nevyhovující (přechod na redukované pravé zrcátko byl jednou ze změn, které přinesl optický facelift ve stylu Fabie), je již nahrazeno klasickým zrcátkem, takovým, jak tomu bylo do roku 2000.

Zevnitř naberou pocity z Octavie nový rozměr. V našem případě se celá přístrojová deska včetně potahů zabarvila do černé, čímž nahradila klasický šedivý vzhled, pro který byla mnoha lidmi napadána. Dílensky není interiéru co vytknout – kvalitní plasty dobře lícují a jsou na omak příjemné. Pracoviště řidiče je přehledné a mnohem ergonomičtější než v případě Fabie – zvláště pak regulace ventilace, resp. samočinné klimatizace. Nejsem si zcela jist dobrou čitelností tachometru, na kterém jsou veškeré údaje umístěny po okruhu (maximální rychlost vozu, 191 km/h, tudíž vyčtete ze vzhůru nohama orientovaného čísla), klasické vodorovné uspořádání mi přišlo přehlednější, vše je nicméně otázkou zvyku. Volant, jenž je možné nastavit ve dvou osách (svisle a do hloubky), má příjemný povrch, ačkoliv bych uvítal o trochu větší tloušťku věnce.

Sedadla, jejich boční vedení by mohlo být zvláště v oblasti sedáku důkladnější, jsou vybavena kromě manuální výškové regulace i regulací tvrdosti v oblasti beder. Na pohodlí si nicméně není možné v tomto voze stěžovat. Výbava Elegance disponuje loketní opěrkou s vnitřními úložnými prostory mezi předními sedadly, stejně jako je možné ji nalézt i uprostřed zadních, asymetricky dělených sedadel. Podotýkám však, že při jízdě pěti lidí má cestující na „prostředním“ zadním sedadle poněkud „toporný posez“, ale to se dá předpokládat. Vykrojení předních sedadel je pro cestující na zadních sedadlech vítanou změnou – ve spojení se zvětšeným prostorem na zadních sedadlech se tak z nové Octavie stal vůz, jenž dokáže bez větších obtíží pojmout i „dospělou“ rodinu. I přesto, že měřím 185 centimetrů a mám rád při jízdě pohodlí, bylo možné na zadním levém sedadle přepravovat i rozměrnější pasažéry.

Kam uložit předměty?

Uzamykatelná schránka spolujezdce trpí stejným neduhem jako starší Octavia – její rozměry jsou opět natolik malé a nešťastné, že převoz nehomogenních objektů (rozuměj „hromady drobných předmětů“) představuje při otevírání a zavírání věčný souboj s narušenou strukturou uspořádání předmětů v duchu cartoonových grotesek (v tomto bodě by v případném souboji dostala Fabie jednoznačně body k dobru, jelikož disponuje kromě prostorné schránky i falešným dnem pro úschovu cenností). Interiér jakož i zavazadlový prostor jsou vůbec plné drobných praktických prvků, které usnadňují převoz zavazadel a osob. Ať už se jedná o separátní lampičky pro cestující na zadních sedadlech, praktické stojánky na nápoje ve středové konzole či již zmíněné loketní opěrky.

Zavazadlový prostor zůstal zachován prakticky beze změny. Novinkou je šikovná přepážka za pravým blatníkem, ve které je možné přepravovat různé lahve a jiné předměty, které by v tak velkém kufru samotné lítaly zleva doprava. Využitelnost zavazadlového prostoru rozšiřuje i praktická síť na přichycení zavazadel proti svévolnému pohybu napříč zavazadelníkem. Pod podlahou kufru se skrývá plnohodnotné kolo na ocelovém disku spolu s povinnou výbavou a lékárničkou s trojúhelníkem. Objem zavazadlového prostoru představuje úctyhodných 528 litrů, což je ve své třídě mnoho. Po sklopení zadních sedadel je možné díky karoserii typu liftback rozšířit již tak velký objem na fantastických 1328 litrů, které dokáží pojmout pro začátek například ledničku včetně mrazničky. Jinými slovy, získáte přibližně dva metry užitného prostoru, který je možné díky minimálním rozdílům mezi sedadlovou a zavazadlovou částí využít v nouzi i jako nocleh. Drobnou nevýhodou je poměrně vysoká nakládací hrana – na druhé straně, víko kufru se otevírá natolik vysoko, že nehrozí ani u vyšších postav možnost poranění hlavy o mechanismus zamykání.

Zařaďte jedničku a jedem

Po nastartování zpozorujete prakticky ihned, že sedíte v autě poháněném vznětovým agregátem. Kabině s cestujícími by prospělo lepší odhlučnění, ačkoliv po zapnutí klimatizace a vyrovnání teplot budete drobné vibrace považovat za to nejmenší. Rázy dieselového motoru jsou patrné zejména ve spojce, která nepříjemně poskakuje. Jakmile však uvedete vůz do chodu, přestanete toto charakteristické chování vnímat a začnete se soustředit pouze na jízdu, protože ta je s motorem o výkonu 81 KW příjemným zážitkem.

I přesto, že je ve voze použit dieselový agregát, se vozidlo chová velice živě. Dělícím bodem je hranice 2000 otáček. Do dosažení této hranice motor podává vyrovnaný a kultivovaný chod až do okamžiku, kdy ručička protne číslici 2000. V ten okamžik sepne turbo, které udá vozu během okamžiku značné zrychlení patrné při kterémkoliv zařazeném rychlostním stupni. Od této hranice jde Octavia nahoru velice rychle. Z nuly na stovku vůz akceleruje během jedenácti sekund, což je postačující výkon. Díky vysokému točivému momentu, který se od jednoho do dvou tisíc otáček drží na konstantní úrovni 234 N.m, je motor dostatečně pružný na další výkyvy, ačkoliv při vyšších stupních je potřeba mu pomoci podřazením na nižší převodový stupeň. I přesto bych se nebál vůz nazvat živým, neboť díky přítomnosti turbodmychadla nabízí možnost kdykoliv vystřelit kupředu.

Častokrát propíranou součástí Octavie bývá podvozek. Ten si našel jak své zastánce, tak své odpůrce. Podvozek není naladěn zrovna ideálně, ačkoliv nelze koncernu upřít snahu o vylepšení starších neduhů. Při průjezdu zatáčkami se vůz naklání opravdu jen nepatrně, zato tvrdší pérování je na vině přenosu přejezdů nerovností na vozovce do kabiny vozu. Při rychlém průjezdu zatáčkou s nekvalitním povrchem je patrné drobné odskakování zadní nápravy, nikdy však natolik, aby situace hraničila s nebezpečím či ztrátou adheze. Vlastním rovněž vůz Octavia (starší model, r.v. 1999) a při rozvážné jízdě s mírou předvídavosti není odskakování v nejmenším patrné. Jsem si jist, že „sportovní“ přilnavosti vozu i na nerovnostech lze dosáhnout použitím jiných tlumičů a pneumatik, nemohu však referovat z vlastní zkušenosti. Pokud plánujete používat vozidlo v městském provozu a při drobných jízdách meziosadových, jak s oblibou označuji drobné popojíždění po okreskách, nemusíte se bát – odskakování vozu si nejspíše ani nevšimnete.

S udržením vozidla na vozovce souvisí několik prvků bezpečnosti, které byly v námi testované Octavii přítomné. Jednak byly všechny čtyři kola osazena kotoučovými brzdami a koly z lehkých slitin o průměru 15“, jednak jsou ve voze nainstalováni elektroničtí pomocníci. Samozřejmostí je systém proti zablokování kol při brždění (ABS), mechanický brzdový asistent (MBA) a regulace prokluzu (ASR). Je potěšitelné, že brzdy neztrácí účinnost ani při opakovaném použití.

V létě aspoň dva litry denně!

Jedním z hlavních rysů vznětového motoru je spotřeba, která je ve srovnání se zážehovými agregáty největší výhodou ve vzájemném „souboji“. S vozem jsme v průběhu týdne, po který jsme měli vůz zapůjčený, najeli na plnou nádrž s drobnou rezervou v červeném poli 990 kilometrů, překročení hranice 1000 kilometrů by tedy nebyl nejmenší problém. Při velice razantní a agresivní jízdě dosahovala spotřeba takřka 7 litrů, což jsou velice potěšitelné hodnoty. Zkusil jsem samozřejmě i styl jízdy s lehkou nohou, po který dosahovala i se zapnutou klimatizací spotřeba 4,0 - 4,1 litru. To jsou velice pozitivní hodnoty, ještě větším překvapením však je, že hodnoty kombinovaného provozu (1/3 město, 2/3 okresky) se od těchto čísel příliš neliší. Pohled na palubní počítač, udávající spotřebu od 4,6 do 5,0 je velice příjemný. Spotřebu bych tedy vytáhnul jako jednu z hlavních pozitivních vlastností vozu.

Resumé

Testovaný vůz byl vybaven silnějším vznětovým motorem o výkonu 81 kW s úrovní výbavy Elegance. K základu (tedy TDi 81 kW v Elegance – celkem 587000 Kč) bylo přičteno několik příplatkových prvků, jako jsou samočinná klimatizace Climatronic (17400 Kč), metalická barva (8500 Kč), rádio s CD přehrávačem (13000 Kč), zámek zpátečky (6400 Kč) a vestavěné handsfree pro telefony značky Nokia (8500,-).

Cena vozu tak ve výsledku dosahuje hodnoty 640 800 Kč. Za tyto peníze vůz představuje pohodlný, bezpečný a reprezentativní vůz, který zaujme za každých okolností. Investice vložené do jeho pořízení vrací postupně velice přívětivou spotřebou. Zůstává otázkou, jak se k této konfiguraci staví německá či japonská konkurence.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Vůz za účelem testování zapůjčil:

Autosalon Hora CZ, a.s.
Štouračova 1a
635 00 BRNO
tel. 05/4621 5573

url: http://prodejce.skoda-auto.cz/autosalon-hora/.

Test ojetiny Mini One: Britské retro úžasně jezdí, trápí jej ale motory

Ojetina: Mini One

Druhá generace hatchbacku mini se začala nabízet před jedenácti roky. Dnes ji v nabídce bazarů naleznete za ceny od 120 tisíc korun. Na co si dát pozor?

21.  10.  2017 | David Rusol | 3 příspěvky
Test Hondy CB650F: Slušná dávka adrenalinu pro každý den

Honda CB650F

Výkon vyčtený z technických tabulek vás neuchvátí, ale nenechte se vysmát. S touhle motorkou se vyřádíte jako s málokterou jinou. Vypadá skvěle, je dokonale ovladatelná, je za rozumný peníz a vhodná i pro začátečníky. A pokud chcete, pojede s vámi tak, že vám adrenalin bude stříkat z uší ještě hodně dlouho po tom, co ji zaparkujete doma v garáži.

17.  10.  2017 | Michal Žďárský | 4 příspěvky
Test Mercedesu třídy S po faceliftu: Vyšel návrat k řadovému šestiválci?

Mercedes-Benz S400d

Naší recenzí tentokrát prošel Mercedes nejvyšší řady s nejsilnějším vznětovým motorem, které se kdy montovaly do osobních vozů této automobilky.

13.  10.  2017 | Milan Lažanský | 10 příspěvků